Nemoc hodných lidí: rakovina
S laskavým svolením autora jsme v říjnové Meduňce uveřejnili první ukázku ze stejnojmenné knihy dr. Petra Novotného…
Výskyt onkologických onemocnění bohužel stále stoupá a informace na toto téma jsou velmi důležité a potřebné. Proto jsme pro vás, milí čtenáři, připravili několik ukázek vybraných z pozoruhodné knihy PhDr. Petra Novotného Nemoc hodných lidi – rakovina.
Autor, klinický psycholog, byl před lety vyzván prof. MUDr. Milošem Peškem, CSc. k prozkoumání emočních a sociálních trendů onkologicky nemocných. Ve společně napsané knize Zachraň svůj život potvrdili, že emoční strádání, sociální bezvýchodnost, dlouhodobě neřešené partnerské, rodinné a profesní problémy jsou obdobné u většiny onkologicky nemocných. Další kniha s názvem Nemoc hodných lidi – rakovina (vydalo nakladatelství Dialog, 2018) shrnuje výsledky zkoumání podstatně většího množství onkologických pacientů, pracovitých, skromných, obětujících se pro druhé a sebe zanedbávajících. Autor inspiruje nemocné k proměně životního stylu, čímž přispějí k úspěchu klasické léčby i k uzdravení.
Rakovina nemoc sociální
Zkoumání emočních a sociálních trendů zdravých i nemocných byla a stále je moje práce. Když ke mně přicházeli onkologičtí nemocní v hojnějším počtu, postřehl jsem, jak zřetelně se emočně a sociálně odlišují od svých zdravých protějšků. Klíčovou povahu a vliv těchto odlišností sděluji zdravým, nemocným i svým kolegům v této knížce, aniž bych předstíral, že jsem bůhvíjaký vědátor. Psal jsem lehkou rukou, abych zjištěná fakta zpřístupnil každému.
Rakovina není nevypočitatelná mrcha, krvelačná bestie či zlomyslný fantom losující jména svých obětí z klobouku, ani odvrácená strana sociálních a technologických vymožeností.
Vždyť znepokojovala už lovce mamutů, což potvrdily jejich kosti nalezené v jeskyních. Rakovinou prostaty trpěl skythský král zesnulý před 2700 roky. Skythové kočovali na území dnešního Ruska, kde byly královy pozůstatky nalezeny a zkoumány.
I starověký Egypt rakovinu znal, což potvrdila Americká univerzita v Káhiře po prozkoumání mumie muže, jenž zemřel před 2200 lety na rakovinu prostaty. Také Archeologické muzeum v Lisabonu vlastní staroegyptskou mumie muže, jenž se stal obětí rakoviny prostaty metastázující do kostí. Mumie dcery staroegyptského kněze Psamteka, kterou přivezl na moravský hrad Buchlov Josef Vratislav z Mitrovic v 19. století, je zkoumána s podezřením, že mladá žena zemřela čtyři sta let před Kristem na rakovinu kostí.
Řecký lékař Hippokratés (460-377 př. n. l.) i jeho následníci považovali rakovinu za nemoc sociální. Například ženské rakoviny přičítali melancholii (depresi), partnerskému ztroskotání a emočnímu strádání. Hippokratovy myšlenky jsou testovány i dnes oceňovanými lékaři, protože soulad rakoviny s depresemi, sociálními, emočními a partnerským problémy, byť nejsou uvědomované či přiznávané, je už nepřehlédnutelný.
Postřehnou však dnešní nemocní v rakovině nemoc sociální? Uvěří důkazům, že se mohli onkologickému údělu vyhnout? Že se rakovina paktovala za jejich zády s centrálním nervovým a imunitním systémem, a že jejich mozky dokážou za jistých podmínek zavelet k ústupu nádorů i metastáz?
Emoční a sociální trendy zdravých a onkologicky nemocných
Zkoumání dvou set 20-90letých zdravých mužů a žen potvrdilo, že jejich vstřícnější emoce a sociální trendy, tedy zřetelná záslužnost, souvisejí s udržením zdraví
Někteří muži a ženy zahrnutí mezi zdravé byli ambulantně léčeni například s ohledem na zácpu, žaludeční vředy, astma, alergii, draždivý tračník, kolísající tlak, hemoroidy, migrénu, dysfunkci štítné žlázy nebo endometriózu.
Zdraví, optimisté a šťastlivci se smyslem pro humor
U čtyřiceti mužů a žen z dvousetčlenné skupiny fakticky zdravých jsem nezjistil vůbec žádné zdravotní problémy, i když devět z nich užívalo na doporučení lékařů preventivní léky, prý ke snížení tlaku nebo cholesterolu. Jejich věkový průměr 59 roků zvýšil devadesátiletý maratónec, starý farář, dva osmdesátiletí běžci a několik více než sedmdesátiletých mužů a žen. Byli nezaměnitelní optimismem, empatií, šťastliveckými emocemi, smyslem pro humor a část z nich i výbornou fyzickou kondicí.
Za optimismus, empatii, pocity štěstí a smysl humor neodpovídá jen optimista, ale i část jeho mozku zvaná amygdala, nacházející se ve střední části spánkového laloku. Amygdala je hojně propojena s emočním mozkem. Ovlivňuje chování například při strachu, úzkosti a radosti. Uchovává emoční traumata i vzpomínky na vášně. Rozhodne, koho bude mít optimista rád a komu se raději vyhne.
Orbitofrontální mozková kůra si také dělá, co se jí zlíbí. Například potlačí optimistovy impulzivní mimické reakce a nahradí je předstíranými, anebo jej popostrkuje k intuitivním rozhodnutím.
A mozková kůra rozkládající se na hranici spánkového a temenního laloku rozhodne, zda bude optimista eroticky vítán nebo opomíjen. Ani optimista neudrží na uzdě insulu odpovídající za pocity hnusu a emoční vypětí; nachází se v brázdě oddělující spánkový mozkový lalok od laloku čelního a temenního.
Čtyřicet mužů a žen, rozličnými způsoby posbíraných a zkoumaných, se nehnali za úspěchy, a přesto jich dosáhli. Věřili, že to nejpodstatnější se nabízí samo od sebe, když nastane nejvhodnější čas. A pokud se před nimi taková příležitost zjevila, pak po ní chňapli. V tomto ohledu upřednostňovali partnerskou lásku, rodičovské štěstí a zajímavou práci.Ve svých profesích se takzvaně našli a nehonili si triko, protože peníze vydělávali relativně snadno anebo jich spotřebovávali méně. Svoje bližní nezneklidňovali a k ničemu nenutili. Považovali se za intuitivní, takže věřili v lásku na první pohled, odhalovali i přesvědčivou lež, vyznali se v lidských povahách, rozhodovali se rychle i bez pádných důvodů. Důvěřovali prvním dojmům a bleskovým úsudkům. Vyhýbali se slepým životním uličkám, v pravou chvíli se nacházeli na správných místech a bez hořekování zdolávali i obtížné překážky. A k životu nepotřebovali nepřátele…
Celý text si přečtete v říjnové Meduňce.
