Sven Marquardt o Berghainu: Pořád je to místo, kde mohou být lidé takoví, jací chtějí

18. říjen 2019

Jedním z hostů letošního 14. ročníku festivalu německy mluvených filmů DAS FILMFEST je i Sven Marquardt, německý fotograf a vyhazovač z Berghainu. Na festivalu jsou k vidění dva snímky, které vykreslují obě jeho „profese“ – dokument Krása a pomíjivost se věnuje fotografování a Berlin Bouncer zase životu tří berlínských vyhazovačů. „Mé kořeny tkví v berlínské klubové kultuře. Berghain je pro mě pořád inspirací, i ta nová generace,“ říká o legendárním berlínském klubu.

„Ta scéna se od roku 1993, kdy jsem začal pracovat u berlínských klubů, pochopitelně změnila. Mé fotografické objekty už tam potkávám méně často. Do Berghainu už chodí lidé o dvě tři generace mladší,“ dodává Sven Marquardt s tím, že Berghain je ale pořád především místem, kde lidé mohou být svobodní, takoví, jací jsou. „Berlín se v určitém okamžiku stal nesmírně přitažlivým, celý svět se o něj začal zajímat. Vůči Berghainu zaznívají kritické hlasy, že je v něm málo Berlína a moc turistů, ale vývoj je důležitý,“ říká na obranu slavného techno klubu.

Fotografování a práce vyhazovače jsou v případě Svena Marquardta dva navzájem provázané světy, donedávna fotografoval prakticky pouze v Berlíně. „Teprve v roce 2018 jsem měl dva skutečné fotoprojekty v zahraničí, v srbském Bělehradě a potom v Sydney. V posledních letech už také častěji ustupuji od striktně černobílých fotografií a vždycky nafotím jednu třetinu projektu barevně, i když pořád nejvíc miluju černobílou,“ dodává. Jedna z nedávných výstav jeho fotografií pod názvem Future’s Past ukázala tři dekády Marquardtovy tvorby, jejíž počátky sahají do 80. let. „Teď jsou moje fotky méně romantické než ty, které vznikaly za východoberlínských dob. Částečně je to tím, že sám stárnu a ty holky taky byly tenkrát takové… jiná generace, jiný duch doby,“ dodává k časům před pádem Berlínské zdi.

Která slova Svena Marquardta napadnou jako první, když se řekne vyhazovač? Kdy naposledy vyfotografoval něco barevně a kdo jsou jeho oblíbení fotografové? A pustí si doma rád techno, nebo něco úplně jiného? Poslechněte si celý rozhovor!

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.