Když se ozvaly první výbuchy, byla s malými dětmi doma. Slyšela dunění, viděla dým. Tlaková vlna rozbíjela okna kilometry daleko, ze škol se vraceli evakuovaní studenti, tříkilometrový okruh kolem muničních skladů policie hermeticky uzavřela. Mladá maminka Jarmila se proto sbalila a odjela z obce pryč.
To bylo na podzim 2014. Dnes už chodí do práce a děti do školy. Ve Vlachovicích je spokojená. Událost před pěti lety má ale své následky.
„Nevíme, co bude v areálu dál. Nemáme žádné informace o tom, jaké s tím má stát plány,“ uvedla.
„Ne, že bych se cítila ohrožená, ale třeba děti se bojí, když slyší ohňostroj nebo nějakou ránu,“ doplnila.
Obec dnes působí klidně. Faktem ale je, že s explozemi žije pořád. Obyvatele trápí, že viník explozí s tragickými následky není obžalován a potrestán. Policie vzhledem k pokračujícímu vyšetřování nechce případ komentovat.
„Lidé to pozorně sledují a jsou na to citliví. Stalo se něco, čemu nikdy nechtěli čelit,“ poukázal starosta Vlachovic Zdeněk Hověžák.
„Bylo to varování. Celou dobu, kdy v areálu byla armáda, tak se nic nestalo. Pracoval jsem tam dlouho. Stávaly se menší události, ale nikdy ne tak velké. Teď vůbec nevíme, jak to tam vypadá, jestli tam munici zase navážejí zpátky,“ konstatoval senior z Vlachovic, který nechtěl být jmenován.
Ze skladů v místní části Vrbětice se i dnes občas ozývají řízené výbuchy, když pyrotechnici likvidují munici, která se nedá odvézt. Kolem některých pozemků stále stojí plot, protože nejsou bezpečné. Policisté znovu odsunuli termín ukončení prací na červen 2020. Původně přitom mluvili o tom, že areál opustí do konce roku 2018.
17. října 2014 |
Hloubkové čištění
Pyrotechnikům zbývá vyčistit posledních 48,5 hektaru pozemků v blízkosti druhého vybuchlého skladu. Jde o místo, kde se výbuchy obou skladů překryly a kde je nejvíce rozházené munice.
„Zůstalo nám to nejtěžší, co máme,“ konstatoval ředitel krajské policie a velitel zásahu Jaromír Tkadleček.
Kvůli čištění je uzavřená silnice mezi Haluzicemi a Lipovou, protože spadá do kilometrového ochranného pásma od místa, kde pyrotechnici operují. U zákazové značky a pásky každý den stojí policista, aby řidiče hlídal.
Výbuchy muničních skladů ve VlachovicíchPrvní sklad č. 16 začal hořet a explodoval 16. října 2014. Tlakovou vlnu, otřesy i výbuchy sledovali lidé desítky kilometrů daleko. Zemřeli dva zaměstnanci společnosti Imex Group, která měla sklad pronajatý a uchovávala v něm dělostřeleckou munici. Později policie evakuovala stovky obyvatel. Sklad č. 12 vybuchl 3. prosince. Následovala další evakuace zhruba 400 lidí z okolí. Všichni se za to dočkali odškodnění. Policie během roku odvezla ze skladů 7 tisíc tun munice. Do února 2016 pomáhaly areál střežit stovky vojáků. Jedná se o nejdražší a nejdéle trvající zásah integrovaného systému v republice. Před zahájením prací byly náklady související s nákladem odhadnuté na jednu miliardu korun, konkrétně půjdou podle policejního ředitele vyčíslit zřejmě až s odstupem jednoho roku po ukončení prací. Událost vyšetřuje policie jako úmyslné obecné ohrožení. |
„To je pro místní největší problém. Nadávají, protože se komplikovaně dostávají do práce, k lékaři, k příbuzným,“ vysvětlil starosta Haluzic František Marecký.
„Autobus má povolení projet jen dvakrát denně. Jinak musejí lidé tuto cestu objíždět přes Vlachovice, znamená to zdržení, peníze a ztrátu času.“
V dotčených obcích Vlachovice, Haluzice a Lipová zřejmě není člověk, kterého by se události v muničních skladech nějak nedotkly. I proto se starostové rozhodli požádat o pomoc hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka.
Především v souvislosti s odškodněním vlastníků pozemků, kteří na nich nemohou hospodařit a těžit. A také s hloubkovým vyčištěním území mimo areál tak, aby na něm zemědělci mohli hospodařit, což jim v této chvíli policie nedoporučuje, protože hlouběji v zemi mohou být zbytky munice.
„Vyjednali jsme s ministerstvem vnitra, že vládě předloží program, ze kterého každý rok uvolní několik milionů korun na toto hloubkové čištění,“ naznačil Čunek.
Policii už se podařilo část území po vyčištění vrátit desítkám majitelů do užívání. Loni v lednu to bylo asi 100 hektarů, v polovině minulého roku dalších 250 hektarů. Dřevo ale nedoporučili těžit.
„Naše plány šly vniveč,“ hořekuje jeden z vlastníků Dalibor Olšák. „Půl roku před výbuchem jsme koupili lesy v areálu, chtěli jsme hospodařit, těžit, měli jsme spočítaný model, protože jsme si brali úvěr. Teď se přes plot díváme, jak stromy žere kůrovec.“
Majitelem pozemků, které obklopují jednotlivé sklady, by se měly stát Vojenské lesy a statky. Ty se s vlastníky domlouvají na směně nebo koupi území. V některých případech zatím řešení nenašli.
3. prosince 2014 |
