Zpráva vaší sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci OKD je daleko konkrétnější, než bylo u podobných komisí zvykem. Mluví se o trestních oznámeních na 14 lidí. Jak jste spokojen s činností komise vy?
Jsem rád, že se toho kolegové z komise zhostili zodpovědně. Jsem za sebe i za komisi spokojen.
Zaujalo mě, že jste se mnohdy dostali dál než policie a měli přístup tam, kam ona neměla. Jak je to možné? Třeba k záznamu zasedání vlády, který policie neměla prý k dipozici...
Nevím přesně důvod, proč ho policie neměla k dispozici. My jsme však o něj také museli bojovat s Úřadem vlády, ale nakonec se to povedlo dohodnout. Myslím, že je to stěžejní záležitost, která bude policii zajímat. Jedná se o záznam toho, o čem ministři diskutovali, a jak to celé bylo ve skutečnosti.
V tomto záznamu bylo prý zajímavé, že ministři, kteří věc měli na starosti – financí a průmyslu –, prodej podporovali a ministři kultury a školství Pavel Dostál a Petra Buzková měli námitky, a byli tedy z dnešního pohledu v tomto kladné postavy...
Ano. Překvapilo mě, že ministr kultury klade správné otázky, zatímco ekonomičtí ministři mlčí. To samé u paní ministryně. Bylo to specifické. Jednání vlády bylo takové zvláštní. Ministr Dostál se dokonce musel upomínat, aby odpověď dostal.
Na zprávě jste se shodli jednomyslně, výhrady vznesl jen bývalý člen Lubomír Zaorálek. Mezi těmi trestními oznámeními jsou i dva sociální demokraté – Milan Urban a hlavně bývalý předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Není tohle hlavní důvod jeho nesouhlasu?
Na Facebooku píšete, že se na práci komise snáší různá kritika. Není to prostě tak, že potrefené husy a jejich přátelé kejhají?
Určitě jsme nepředpokládali, že zveřejníme zprávu a všichni, o kterých si myslíme, že se mohli dopustit nějakého pochybení či trestného činu, se rozpláčou a přiznají se ke všem svým hříchům mládí. Ale v tuto chvíli probíhá hledání každého špatného slovíčka, takže se těším na jednání ve Sněmovně.
Psali jsme:
Přispěl k razantnosti vaší komise fakt, že hodně jejích členů je z Ostravska, kde tato kauza je patrně stále hodně živá a citlivá?
Mimo Moravskoslezský kraj bydlí jen tři poslanci – pánové Klaus, Pávek a Feri. Ostatní jsou z Moravskoslezského kraje. Ano, myslím si, že i tím, že v komisi bylo hodně lidí z Moravskoslezského kraje, tak i to byl důvod proto najít, jak to všechno proběhlo.
Vaším důležitým zjištěním podle mě je i fakt, že BIS – která musí monitorovat každý takto významný prodej – tehdy asi nezafungovala, jak měla, konkrétně jeden její tehdy důležitý člověk, tehdejší důstojník BIS Procházka, který poté odešel na vysokou manažerskou funkci Karbon Investu, jaká to ale náhoda...
Ano. Z našeho pohledu to bylo docela zvláštní. Pozvali jsme si ho, nechali ho zbavit mlčenlivosti. Což BIS udělala. Aby nám mohl říci, k čemu došel, na čem pracoval. Zaujalo nás, že on odmítl vypovídat z důvodu, že by mu hrozilo trestní stíhání. V tomto případě je potenciálně problematické, že my nevíme, co mohl provést. Napadá mě to sice, ale nejsou k tomu důkazy. Je to otazník visící do budoucnosti.
Další důležitou věcí – možná až průlomovou – je, že podle vašich závěrů bytový fond, který byl privatizován s podnikem (jde o 44 tisíc bytů se 100 tisíci nájemníky), patří státu...
Podle nás došlo při převodu bytového fondu k chybě. Tím pádem by měl být ten vklad bytového fondu do státního podniku od počátku neplatný, tudíž by měl být správně ještě v majetku státu. Už jsme to řešili s Ministerstvem financí a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových zhruba před rokem, kdy jsme na tuto záležitost upozorňovali. Ve výsledku by o tom měl rozhodovat soud, který může uznat, že máme pravdu, nebo podpořit Ministerstvo financí, potažmo současného majitele.
Ministerstvo kromě právní stránky musí zahrnout ještě jednu variantu, které se děsí. Mohl by se tím zpochybnit převod mnoha dalších bytových fondů. Jedním z nich jsou Písnice, kde současní nájemníci v této záležitosti podali už žalobu. Byla jim sice zamítnuta, ale ne proto, že nemají pravdu, ale že nemají právní legitimitu a tuto žalobu může podat jen stát. Takže boj tady u některých bytových fondů už probíhá.
Kdo je podle vás největším viníkem celé kauzy?
Úplně se to nedá jednoznačně říci. Každý má podíl na něčem jiném. Obrovským problémem do budoucna byla ztráta majority. Stát snížil podíl svého základního jmění, následovaly určité kroky lidí, kteří to ovládali. Plus jsou tam doprovodné nevýhodné transakce pro OKD v podobě nákupu a prodeje akcií Moravskoslezské teplárny. Což si myslím, že je velký problém, protože stát ztratil obrovské množství finančních prostředků. Byly převedeny pro použití soukromníků. Místo toho, aby docházelo k sanacím a rekultivacím a aby tyto finanční prostředky byly použity na zahlazení důlní činnosti.
Pak jsme se přesunuli do oblasti prodeje toho minoritního podílu. Kdy sice měl stát poněkud horší pozici, ale přesto mohl například minoritářskými žalobami, případně tím, že docházelo k různým uzavíráním mandátních smluv, na základě kterých si tehdejší majoritní vlastníci vypláceli finanční prostředky do mateřské společnosti, se domáhat nějaké náhrady škody, vyplacení dividend, ale k tomu se stát neměl.
Završil to prazvláštní prodej minoritního podílu, kdy stát – a pan Sobotka se tak často vyjadřoval – byl ten slabší. Což je ale nesmysl, protože oni si nebyli schopni vyplácet dividendy tak, aby se nedělili se státem. Pokud by si chtěli cokoliv vyplatit napřímo, tak by všechno spolkl stát. Mateřská společnost byla tím pádem prakticky bez peněz, protože si nemohli vyplácet prakticky nic, aniž se dělili se státem. Třeba v OKD Podnikatelské, což byla dceřiná společnost OKD, byly uloženy skoro tři miliardy korun. První, co udělal Zdeněk Bakala, když ovládl Karbon Invest, bylo, že tuto společnost nafúzoval do OKD a vyplatil si z těchto peněz dividendy.
V rozhovoru s vámi na Info.cz je titulek – Černohorský: Bakala vládu podvedl. Přesto mě šokuje, jak lehce vláda o osudu OKD rozhodla... v čem spočíval tento podvod?
Z našeho pohledu se tohoto podvodu dopustili pan Koláček s Otavou, pan Bakala jim s tím pomáhal. Snažili jsme se samozřejmě zjistit, kdo z těchto lidí, na které by mohlo být podáno trestní oznámení, ještě žije, ale vzhledem k tomu, že nemáme přístup do registru obyvatel, tak u některých jsme si to nemohli ověřit. Pana Otavu jsme vyřadili, protože prokazatelně již zemřel.
Pan Koláček, případně pan Bakala se mohli dopustit trestného činu podvodu tím, že uvedli vládu v omyl. Po celou dobu totiž vystupovali za Karbon Invest pánové Koláček a Otava na základě toho, že byli vlastníci firmy, a vyjadřovali se v tom smyslu, že budou dlouhodobě vytvářet sociální program, věnovat se hornictví a rozvíjet firmu tak, jak do té chvíle, na základě toho jim byla umožněná exkluzivita a stát s nimi vyjednával. V případě, že by tam nebyli, je docela možné, že oni by nebyli ti, kdo by získal tento minoritní podíl, protože by vláda věděla, že je tam nějaký finanční žralok. Nebo naopak by se došlo k veřejné soutěži – na což Ministerstvo financí upozorňoval a doporučoval Fond národního majetku – a do ní by se mohlo přihlásit více společností a cena by se mohla vyšplhat do vyšších částek a stát by na tom nebyl tak výrazně tratný.
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
