Advokáti v kauze Mostecké uhelné nově sázejí na cenové posudky ještě z dob Klausovy vlády

V probíhajícím soudním procesu s bývalými představiteli Mostecké uhelné společnosti se advokáti snaží nově dokázat nevinu svých klientů vládním cenovým posudkem vzniklým v roce 1997.

V probíhajícím soudním procesu s bývalými představiteli Mostecké uhelné společnosti se advokáti snaží nově dokázat nevinu svých klientů vládním cenovým posudkem vzniklým v roce 1997. Zdroj: ČTK

Jeden z obviněných Jiří Diviš trvá na tom, že při privatizaci MUS nikdo nebyl podveden a žádná škoda se nestala.
Antonio Koláček byl již ve Švýcarsku kvůli MUS odsouzený pravomocně do vězení. Zatím však trest nenastoupil, aby se mohl hájit před českým soudem.
Podklad pro jednání vládní privatizační komise ze srpna 1997.
Podklad pro jednání vládní privatizační komise ze srpna 1997.
Podklad pro jednání vládní privatizační komise ze srpna 1997.
11
Fotogalerie

V probíhajícím soudním procesu s bývalými představiteli Mostecké uhelné společnosti se advokáti snaží dokázat nevinu svých klientů novým způsobem. Založeném ovšem na dávné více než 20 let staré historii. Kokrétně na vládním cenovém posudku, který se datuje k roku 1997, tedy ještě v době premiérování Václava Klause. Celý dokument si můžete prostudovat v přiložené galerii. 

Ministerstva financí a průmyslu tehdy stanovila téměř stejnou cenu za 46procentní státní podíl v MUS, za jakou se prodal v roce 1999. Podle advokátů to dokazuje, že se škoda nestala. Dokument nebyl součástí soudu s bývalými majiteli MUS ve Švýcarsku. 

„Prováděné důkazy stále silněji vyvrací teorii obžaloby o spáchání podvodu na stát. Z pohledu obhajoby je provedení těchto důkazů zásadním obratem v celé kauze a je nepochopitelné, že tento spis nebyl sdílen se švýcarskou prokuraturou v rámci tamního vyšetřování a soudu. Jsem přesvědčena, že tyto listiny ve spojení s dalšími důkazy mohly zásadně ovlivnit rozhodnutí švýcarského soudu ve prospěch obžalovaných,“ uvedla Katarína Kožiak, právní zástupkyně Marka Čmejly, jednoho z představitelů kauzy MUS.

V červenci 1997 předložilo ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu společný podklad pro jednání vládní privatizační komise. Dokument, jehož kopii má deník E15 k dispozici, stanovuje celkovou cenu státního podílu v MUS na 647 milionů korun. Tuto částku tvořil plánovaný prodej deseti procent akcií manažerům a výnos z předpokládaného prodeje zbývajícího podílu strategickému investorovi. V roce 1999 vláda Miloše Zemana prodala 46procentní státní podíl za zhruba 650 milionů korun. 

Obžaloba tvrzení o škodě způsobené státu opírá mimo jiné o datum, kdy se skupině manažerů MUS v čele s Antonínem (nyní Antoniem - pozn.red.) Koláčkem podařilo ve skrytu za firmami vystupujícími coby zahraniční investoři získat většinový podíl v těžařském podniku. To mělo nastat nejpozději v květnu 1998.

 

Po získání majority měli dát podle obchodního zákoníku nabídku státu na odkup zbývajícího podílu. „O tomto stavu museli obvinění vědět a jeho skrytí před ostatními akcionáři i veřejností bylo zjevně jejich záměrem,“ uvádí obžaloba. Součástí povinné nabídky odkupu v roce 1998 by totiž podle státního zastupitelství byla zcela jiná cena akcií než o rok později. Konkrétně 615 korun za akcii v roce 1998 versus 128 korun v roce 1999. 

Obžalovaní si ale stojí za tím, že vše bylo v pořádku. „Stále si klademe otázku, kdo měl být podveden. Pokud měla být podvedena česká vláda, je to postavené na hlavu. Vládu naprosto nezajímalo, komu prodává,“ řekl v nedávném rozhovoru pro server E15.cz podnikatel Jiří Diviš, který se  s manažery MUS podílel na organizování akciových transakcí. 

Prodej 46 procent akcií Mostecké uhelné společnosti schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Podle obžaloby zaplatili obvinění za podíl penězi vyvedenými přímo z MUS. Manažeři tím podle obžaloby způsobili státu škodu nejméně 3,2 miliardy korun. Obžalovaní to popírají. Ve švýcarské větvi případu tamní soud odsoudil šest lidí. V případě Antonia Koláčka a Petra Krause jsou rozsudky pravomocné.