Hlavní obsah

Zdeněk Šmejkal z M.L. Moran: Skládáme továrnu 4.0, která se řídí sama. A chceme v tom být mezi prvními na světě

Magazín Špičky byznysu se Zdeňkem Šmejkalem z M.L. Moran.Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Dlouholetý tandem manažerů Václav Novák – Zdeněk Šmejkal z firmy M.L. Moran se ocitl na životní křižovatce. Partneři mají za sebou životní obchod, hledají nový investiční projekt a vyrovnávají se s generačním posunem.

Článek

Zdeněk Šmejkal (48) je krizový manažer, jeden z nejznámějších v Česku. Polovina dvoučlenného týmu, jehož druhou část tvoří už dvacet let skoro o generaci starší Václav Novák.

Spolu vlastní firmu M.L. Moran, která je v byznysových kruzích zapsána hlavně díky svým záchranným misím minulých let – třeba ve Vítkovicích nebo v ČSA.

Teď stojí majitelé M.L. Moran na životní křižovatce. V srpnu dovršili životní obchod – prodali za víc než 1,5 miliardy korun královéhradeckou firmu Technistone, kterou před devíti lety zachránili před bankrotem a postupně vytáhli ke stamilionovým ziskům a miliardovým tržbám.

Oba partneři řeší, jak naložit s vydělanými penězi a kam dál nasměrovat strategii M.L. Moran.

Od restrukturalizací k rozvoji

„Posunujeme se od krizových restrukturalizací směrem ke klasickým investicím do firem, které bychom rozvíjeli,“ říká Šmejkal v rozhovoru pro ekonomický magazín Špičky byznysu.

Činnost L.M. Moran ovšem dnes poznamenává i počátek generační výměny. Starší partner Václav Novák prodělal v minulých čtyřech letech rakovinu. S nádorem v oku se sice vypořádal, začal ale pobírat důchod a podnikání věnuje logicky méně času než dříve.

„Václav z M.L. Moran neodchází úplně, není to tak, že by se z něj stal penzista. Ale když se někdo dostane na hranu života a smrti, musí to na jeho žebříčku hodnot zanechat následky. Nejde do důchodu, ale snížila se intenzita, s níž se byznysu věnuje,“ říká Šmejkal. „Pořád máme v plánu dělat spolu velké projekty, ale pro Václava to už není na 12 hodin denně.“

M.L. Moran

Firmu zaměřenou na poskytování služeb krizového managementu založil roku 1996 Václav Novák

V roce 2000 se sešel se Zdeňkem Šmejkalem na projektu záchrany tehdy bankrotujících státních Vítkovic

Ve Vítkovicích brutálně ořezali náklady, nastartovali ale soudní vyrovnání, jež podnik zachránilo před bankrotem

Později působili v zadlužené Setuze, ČSA a řadě dalších firem, sami také investují

Právě generační posun bude mít zřejmě na další cestu M.L. Moran vliv. Šmejkal, který před dvaceti lety v M.L. Moran začínal jako Novákův juniorní partner, má teď ve firmě čím dál větší slovo. A na rozdíl od Nováka víc tíhne k rozvojovému řízení podniků než ke krizovému managementu, v němž hraje roli hlavně řezání nákladů, propouštění a snaha o stabilizaci.

Za více než 20 let existence prošly rukama manažerů z M.L. Moran na dvě desítky firem, do nichž Šmejkal s Novákem buď sami investovali nebo je do nich povolali akcionáři jako záchranáře.

Továrna budoucnosti

Dnes jsou hlavními investičními aktivy M.L. Moran dvě společnosti: KPŽ (bývalý Knoflíkářský průmysl Žirovnice, dodavatel plastových a pokovených dílů především pro autoprůmysl) a Alfa Plastik (výrobce plastových výlisků).

Právě z KPŽ teď chtějí Šmejkal s Novákem udělat šampiona průmyslu 4.0. Tedy plně automatizovanou továrnu, řízenou matematickými algoritmy a umělou inteligencí.

„V KPŽ chceme být jedni z prvních, kdo zavede průmysl 4.0 tak, jak má být správně chápán. Tedy ne ve zjednodušené podobě jako nějaká dílčí míra automatizace. My máme ambici poskládat továrnu 4.0 jako celek, jako řetězec provázaný od dodavatele směrem k zákazníkovi, který si bude sám nastavovat parametry. Touto cestou jde u nás zatím jen málo firem, ale právě tam jsou naše ambice: poskládat továrnu, která se řídí sama,“ říká Šmejkal.

M.L. Moran už letos do Žirovnice hodně investuje a buduje celou IT páteřní řídicí strukturu. „A vedle toho jede linie sofistikované automatizace s prvky umělé inteligence. Takže letos bychom měli spustit kompletní montážní linku, která je úplně flexibilní,“ vysvětluje Šmejkal.

Co to znamená v praxi? „Když nám přijde nový projekt na montáž, už teď ho dokážeme zařadit do této linky s minimem investičních nákladů. A připravujeme další, ve kterých to vypadá, že jsme buď jedni z prvních, nebo dokonce úplně první na světě,“ popisuje.

Segment autodílů je podle Šmejkala pro zavádění systémů 4.0 obzvlášť vhodný. „Automotive není obor, který je zvlášť perspektivní, nevidím tam v Česku dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodu. Ale z hlediska průmyslu 4.0 je to naopak vhodný adept. Protože tam máte dlouhé kontrakty a automatizace se zavádí předvídatelněji a lépe se financuje než u jiných typů firem,“ říká Šmejkal.

Automotive: jeden pro, druhý proti

Právě v tom se liší jeho pohled od názoru partnera Nováka. Ten se oboru automotive naopak vyhýbá. Jak popsal letos v rozhovoru pro Forbes, pořád má v paměti špatnou zkušenost z roku 2008, kdy M.L. Moran na investici do jedné z automobilových firem ztratil stamiliony korun.

„Od té doby se tomu vyhýbám. Je to nesvobodný svět. Nechci se stýkat s nákupčími automobilek, kteří ode mě budou pořád chtít slevy a budou na mě tlačit,“ řekl Forbesu.

Šmejkal se ale automobilovému průmyslu vyhýbat nechce. A získal pro to i dalšího partnera: třetinovým podílníkem firmy Moran Investment, přes niž kontroluje KPŽ, se před několika měsíci stal někdejší privatizátor Třineckých železáren, dnes hlavní akcionář České zbrojovky, René Holeček.

Šmejkal s Novákem teď budou hledat nový investiční projekt, do něhož by mohli nasypat peníze utržené prodejem královéhradeckého Technistone. Bude zajímavé sledovat, jestli se podle staršího z partnerů vyhnou automobilové branži. Nebo jestli se podle mladšího pustí do dalšího high-tech projektu. Nebo jestli se jejich cesty nezačnou dělit.

Reklama

Související témata:

Doporučované