Podle šéfky olomoucké agrární komory Zlaty Lakomé se chmelařům na rozdíl od loňska dařilo normálně.
„Je třeba říct, že loňský rok byl extrémně špatný, letos se pouze dostali do standardních hodnot. I tak panuje se sklizní velká spokojenost,“ shrnula Lakomá.
„Letos nebyl problém se škůdci, pěstitelé chmele udrželi všechny pod prahem škodlivosti, takže neměli žádný výrazný dopad na výnosy. Velmi dobře se chmel jeví také z hlediska obsahu pivovarsky účinných hořkých látek,“ nastínil situaci vedoucí Výzkumné chmelařské stanice Tršice Ivo Klapal s tím, že výnosy se pohybují na desetiletém průměru nebo mírně nad ním.
„Loňský rok byl velmi špatný, takže proto jsou rozdíly ve výnosech tak výrazné,“ vysvětlil Klapal.
Zatímco například na obilí páchali velké škody přemnožení hlodavci, chmelaři problémy neměli.
„Chmel jim pravděpodobně tak nechutná,“ míní Klapal.
Téměř všechen sklizený chmel už pěstitelé prodali
Téměř tunu chmele z hektaru navíc hlásí letos společnost Tršická zemědělská v Tršicích na Olomoucku.
„Loni jsme měli výnos tunu z hektaru, letos je to 1,8 tuny. Pokud to ale porovnáme v dlouhodobém horizontu, měli jsme letos standardní sklizeň nijak nevybočující z dlouhodobého průměru. Kvalita je rovněž standardní,“ porovnal ředitel Tršické zemědělské Tomáš Dosoudil.
Společnost nyní plánuje rozšiřování ploch s chmelnicemi. „Během dvou let bychom chtěli postavit 15 hektarů nových chmelnic, naopak devět starých zrušíme, takže se celkově dostaneme na padesát hektarů,“ vysvětlil Dosoudil.
K největším pěstitelům chmele v republice patří Zemědělské družstvo Kokory na Přerovsku. I tam zaznamenali významný nárůst výnosů. Vzhledem k menším srážkám ale nejsou tak výrazné jako v Tršické zemědělské.
„Výnosy na našich chmelnicích se pohybovaly mezi 12 až 14 metráky na hektar, což je o čtyřicet procent víc než loni,“ uvedl předseda družstva Vladimír Lichnovský.
Co chmelaři sklidili, to prodali. Jen v některých podnicích si nechávají část chmele na zpracování na granule, které mají delší trvanlivost. Významní pěstitelé v Olomouckém kraji pěstují především Žatecký poloraný červeňák a menší množství hybridních odrůd chmele, jako jsou Sládek a Premiant.
