Venkovní akvapark v Koupelkách navštíví každý rok desetitisíce lidí. Pro obyvatele města a hlavně jejich děti to byla dlouhé roky jediná možnost, jak se v parných dnech ochladit, zaplavat si a zařádit si na toboganech nebo skluzavkách.

Příběh akvaparku má však i svou odvrácenou tvář. V roce 2005 tehdejší politická reprezentace dopustila, aby si stavbu rozebraly stavební firmy spřízněné s radnicí. Šlo o takzvaný PPP projekt, spolupráci veřejného a soukromého sektoru, jehož výsledkem byla předražená plovárna.

„Pokud jsme tehdy za akvapark zaplatili čtvrt miliardy korun, za což mohl být krytý padesátimetrový bazén, tak to nebylo v pořádku. Je potřeba to jasně říct,“ je přesvědčen například prostějovský opoziční zastupitel Jan Navrátil.

Radnice tehdy vstoupila do společnosti, kde měla většinový podíl soukromá firma. Ta převzala veškerou kontrolu nad projektem a stavbu akvaparku zadala prostějovským stavebním firmám Pozemstav tehdejšího radního za ODS Zdeňka Peichla a pozdějšího radního za ČSSD Jiřího Pospíšila a firmě Navrátil.

Za obcházení zákona o veřejných zakázkách za to antimonopolní úřad radnici udělil pokutu ve výši půl milionu korun, kterou později snížil na 200 tisíc.

Prostějovský akvapark 17 fotografií

„Tvrdit, že zastupitelé tehdy nevěděli, co se stane, není na místě, protože s touto kauzou je spojená firma Pozemstav. Ještě v minulém období tady seděl jako radní jeden z jednatelů a v té době byl radním jiný jednatel. Pozemstav je za ty roky problémy a aférami Prostějova protkaný,“ argumentoval další člen opozice Petr Kapounek.

„Jestli se tehdy někdo rozhodl, že se obejde veřejná soutěž, udělá se to přes soukromou firmu, aby to Pozemstav dostal, a dnes je z toho průšvih, tak tvářit se, že odpovědní lidé jsou v tom nevinně, to není správné,“ dodal.

Podle antimonopolního úřadu vznikl na zakázky radnice kartel

Peichl a Pospíšil v minulosti popřeli, že by stavební zakázky v Prostějově jakkoliv ovlivňovali. Peichl na dotazy MF DNES opakovaně odpovídal, že se vždy raději zdržel hlasování, aby se nedostal do jakéhokoli podezření.

Firmy Pozemstav a Navrátil figurují mimo jiné také na seznamu devíti stavebních firem, které antimonopolní úřad nedávno potrestal rekordní pokutou téměř padesáti milionů korun. Tajný stavební kartel podle úřadu v minulosti systematicky ovlivňoval stavební zakázky na prostějovské radnici.

Firmy to odmítly a hodlají se bránit u soudu. Společnost Pozemstav navíc nedávno kompletně vyměnila vrcholový management a od problematické minulosti se distancuje.

Pokutu 200 tisíc korun za akvapark nakonec radnice zaplatila. Společnost Právo ve veřejném zájmu však město loni vyzvala, aby peníze začalo po odpovědných lidech vymáhat jako škodu. Blížila se promlčecí lhůta. Rada to odmítla, ale vyšlo najevo, že o prominutí může rozhodnout pouze zastupitelstvo.

„Celá záležitost vznikla v roce 2005, kdy město připravovalo výstavbu akvaparku a zvolilo spolupráci s privátním sektorem. Zhruba deset let tady nebyl judikát, jestli tato cesta byla správná,“ obhajoval zametení věci pod koberec radní, šéf finančního výboru a spolustraník bývalého jednatele Pozemstavu Peichla Tomáš Blumenstein z ODS.

„Až dnes judikáty jsou. Zastupitelé tehdy neměli šanci vědět, že někdy v budoucnu bude na tento postup nahlíženo, že je v rozporu se zákonem,“ dodal.

Ve hře bylo vymáhání i dalších 150 tisíc za advokáty

Proti vymáhání pokuty byla i náměstkyně primátora Alena Rašková z ČSSD, z níž byl druhý jednatel Pozemstavu.

„Připadá mi paradoxní, abychom po zastupitelích, kteří v roce 2005 hlasovali pro PPP projekt, jichž vzniklo v té době několik, ale nebyl jednoznačný výklad zákona, abychom po nich nyní po deseti letech něco vymáhali,“ argumentovala Rašková.

Nejasnosti ve výkladu zákona byly podle ní důvodem, proč město nakonec pokutu zaplatilo.

„Zastupitelé tehdy schválili smlouvu o veřejnoprivátním partnerství, neschvalovali, jaké bude výběrové řízení na stavbu akvaparku,“ přiznala zároveň Rašková mimoděk, že zastupitelstvo v roce 2005 nad projektem úplně ztratilo kontrolu.

Část opozice v prostějovském zastupitelstvu navrhovala bod odložit a nejprve prozkoumat, kdo by za škodu mohl být odpovědný. Nejde přitom jen o pokutu ve výši 200 tisíc korun, ale také o dalších asi 150 tisíc, které město dalo za advokáty ve sporu s antimonopolním úřadem. Zastupitelstvo ale vymáhání pokuty zamítlo.

Podívejte se, jak to v létě vypadá v prostějovském akvaparku: