Copy
View this email in your browser

Jak přicházíme o miliardy

Čeští vědci mohli mít na své bádání v letech 2014 až 2018 přes pět miliard korun navíc z evropských peněz. A na stavbu českých dálnic a silnic mohly do Česka přitéct z Evropy další tři miliardy korun. Stačilo by, kdyby se Češi nespoléhali jen na evropské dotace, které mají jisté a zapojili se více i do soutěží o evropské peníze. Zmíněné sumy vyplývají z propočtů Evropské komise, která porovnala podíl členských zemí na hrubém domácím produktu EU, s tím, jak aktivní jsou v získávání peněz, o které se v unii soutěží. Nevyznívá to pro nás zrovna lichotivě - zaostáváme za Maďary, Litevci či Estonci a někdy i za Rumuny. Asi se máme až moc dobře, peníze se tu válejí na zemi a my jsme líní se pro ně ohnout… Jestli ale tenhle přístup nezměníme, zaděláváme si na velký průšvih. Jak potvrzuje generální ředitel Evropské komise pro rozpočet Gert Jan Koopman, právě v soutěžích se bude do budoucna rozdělovat stále větší část evropského rozpočtu. Dotací, které má Česko jisté, naopak v příštích letech ubude. O jak důležitou věc jde, doloží jedno číslo - 40 procent veškerých státních investic je v současnosti placeno z evropských fondů. Mimochodem, země V4, v nichž si řada lidí tak ráda stěžuje na zlý Brusel, financovaly z evropských fondů zhruba polovinu veškeré své infrastruktury. 

Reklama
V současnosti tak máme na výběr. Buď se začneme na nový způsob čerpání intenzivně připravovat a budeme se snažit získat evropské peníze v konkurenčním boji s projekty z jiných zemí EU, nebo si prostě budeme muset za pár let pořádně utáhnout opasky. Že ta první varianta není nereálná, naštěstí dokládá hned několik příkladů českých vědců, kteří v soutěžích uspěli. Nebo třeba příběh režiséra Václava Marhoula, který by bez půjčky z jednoho speciálního evropského fondu asi nedokázal natočit svůj film Nabarvené ptáče.

Výběr týdne
 

Daňová nespravedlnost

Jímá vás vztek, když vidíte, jak ve světě stoupá majetková a příjmová nerovnost a zatímco nemajetní lidé dál chudnou, ti nejbohatší utěšeně hromadí další miliardy? Tak tenhle odstavec raději přeskočte. Z grafiky v tomhle článku New York Times, která vychází z výpočtů francouzského ekonoma Gabriela Zucmana, by se vám totiž mohlo udělat zle. Názorně je na ní vidět, že zatímco v 50. letech u amerických miliardářů přesahovala celková daň z příjmu 70 procent, loni poprvé za více než sto let platilo 400 nejbohatších Američanů menší celkové daně z příjmu než všechny ostatní příjmové skupiny. Poděkovat za to mohou Trumpově daňové reformě.  

 

Autoland, který kašle na elektromobily

Český průmysl je do značné míry závislý na automobilovém průmyslu. Budoucností automobilového průmyslu se zdají být elektromobily. Z dvou předchozích výroků by logicky mělo vyplývat, že by se Česko mělo usilovně připravovat na stovky tisíc elektromobilů, které se nám budou brzy prohánět po tuzemských silnicích. Jenže (jak už to u nás často chodí) budoucnost řešíme zpravidla, až když se stane přítomností. Podle propočtů ministerstva dopravy by v Česku mělo do roku 2030 jezdit na 250 tisíc elektromobilů, pro které bude potřeba na 19 tisíc dobíjecích stanic. Víte kolik jich máme v současnosti? Ubohé čtyři stovky a nové se nedaří stavět dostatečně rychle. Víte kolik jich je v Německu? 21 tisíc. Při současném tempu výstavby se Česko na tento počet nedostane ani za deset let. Tolik k tomu, jak se naše země připravuje na budoucí léta.

 

Česko čeká další solární boom

Nelekejte se. Tentokrát by zřizování nových slunečních elektráren neměly zapříčinit vysoké dotace, ale klesající ceny solárních panelů a rostoucí cena elektřiny. Díky téhle kombinaci se dokonce některé nové soláry obejdou úplně bez státní podpory. Podle odhadů Komory obnovitelných zdrojů by nová výstavba mohla během deseti let zvednout výkon solárních elektráren v Česku ze současných dvou gigawattů až na 3,5násobek. Jen ČEZ plánuje postavit elektrárny o výkonu 500 megawattů. 

 

O síle Petra Kellnera a slabosti českého státu

Dávat do newsletteru odkaz na komentář asi není zrovna obvyklé, ale tenhle si to zaslouží, protože je skvělý. Přečtěte si, jak Česko v posledních letech neovládl Babiš, jak si mnozí myslí, ale Petr Kellner. A proč není problémem ani tak jeho rostoucí síla, ale spíš slabost, jakou v posledních letech projevuje náš stát. 

 

Byznys s luxusem

A nakonec jedna infografika, na níž si můžete prohlédnout, jak a za co utrácí ti nejbohatší z nás.

Přeji hezký víkend
Petr Kain
petr.kain@economia.cz

Sledujte naše účty na  Facebook Twitter 

 
Hospodářské noviny
Copyright © 2019 Economia, a.s.
Hospodářské noviny, IHNED.cz – All rights reserved.
Kontakt: Hospodářské noviny, Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8, Česká republika
E-mail: redakce@ihned.cz

Šéfredaktor iHNed.cz: filip.cerny@economia.cz
Infolinka: 233 071 197
Zpravodaj dostáváte na základě přihlášení k odběru nebo jako předplatitel Hospodářských novin.
Nejste pravidelný odběratel toho newsletteru? Můžete se jím stát ZDE
Pro odhlášení odběru klikněte ZDE.

Archiv zpravodaje můžete otevřít ve webovém prohlížeči.

Sledujte naše účty na  Facebook Twitter 

 
Hospodářské noviny
Copyright © 2019 Economia, a.s.
Hospodářské noviny, IHNED.cz – All rights reserved.
Kontakt: Hospodářské noviny, Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8, Česká republika
E-mail: redakce@ihned.cz

Šéfredaktor iHNed.cz: filip.cerny@economia.cz
Infolinka: 233 071 197
Zpravodaj dostáváte na základě přihlášení k odběru nebo jako předplatitel Hospodářských novin.
Nejste pravidelný odběratel toho newsletteru? Můžete se jím stát ZDE
Pro odhlášení odběru klikněte ZDE.

Archiv zpravodaje můžete otevřít ve webovém prohlížeči.