Nakládání s odpadem se musí zcela změnit, míní expert

Nakládání s odpadem se musí v Česku a nejen v něm změnit od základů. Všechny dosavadní systémy, které lidstvo vymyslelo, aby řešilo problém s odpady, selhaly, řekl na konferenci o oběhovém hospodářství na strojírenském veletrhu v Brně generální ředitel společnosti SUEZ Využití zdrojů Zdeněk Horsák. Aby bylo možné odpadové hospodářství efektivně řešit, je podle něj potřeba spolupráce průmyslu, odpadových firem a obyvatel.

Průmyslové firmy podle něj nesmí hledět pouze na to, co vyrábějí a co chce spotřebitel, ale musí ho ovlivňovat a myslet na to, co bude s výrobkem v celém jeho životním cyklu a jaký má dopad na životní prostředí. "Problém, který s odpady planeta má, nelze přehlížet. Dávno je na stole a nemluví o něm jen zelení. Generace, které postupně přicházejí a budou přicházet, ho budou řešit velice intenzivně a budou chtít výrobky, u nichž výrobci budou řešit dopad na životní prostředí," řekl Horsák.

Ve zpracování odpadu je podle Horsáka potřeba jít novou cestou. "Třídění je staré 40 let a dnes už barevné kontejnery nevyhovují potřebám. Nesmyslné je i ruční dotříďování odpadu. Je potřeba zavést maximum robotizace a automatizace. Nainstalovali jsme moderní linku v německém Ölbronnu. Roboti se od sebe pořád učí a ze směsného stavebního odpadu dokážou vytřídit všechno tak, že máme materiál k dalšímu zpracování," řekl Horsák. Některé linky umí samy vytřídit různé druhy plastů a podobně fungují i chytré popelnice, které rozpoznají vhozený odpad a umístí jej na příslušné místo. "Jde o obrovské množství znovu využitelného materiálu," řekl Horsák. A pokud nejde odpad využít materiálově, jde často využít alespoň energeticky.

Podle něj nemá smysl v Česku hovořit o novém zákonu o odpadech. Zákonodárci letos mimo jiné prodloužili lhůtu pro skládkování do roku 2030, původně mělo být citelně omezené od roku 2025. "Místo toho by měl vzniknout zákon o oběhovém hospodářství," řekl Horsák. Stát podle něj musí ekonomicky zvýhodnit účelné zpracování odpadu a výrobky z recyklovaného materiálu, aby bylo výhodnější koupit je, a ne výrobky z primární suroviny.

Zatím míří v Česku na skládky zhruba polovina veškerého odpadu, což bylo v roce 2016 zhruba 17 milionů tun. "Bohužel, současná situace vyhovuje všem. Odpadové firmy věří, že se podaří prodloužit skládkování, které je zatím levné. Obyvatelům i firmám to také vyhovuje, protože je to levné. Jenže planeta nemá penzijní připojištění. Věřím ale, že nové generace k tomu budou přistupovat jinak, a na veletrhu jsem viděl, že mnohé průmyslové podniky už cestu k oběhovému hospodářství nastoupily. Důležité je, aby odpadové firmy uměly s jejich produkty pracovat, a pokud se to podaří, nastartujeme úplně nové průmyslové odvětí, které je obrovskou příležitostí," řekl Horsák.

Pro fungování oběhového hospodářství je také důležité, aby část odpadu vůbec nevznikala. Například aby se výrobky používaly déle, k čemuž slouží second handy, v některých městech již existující takzvaná re-use centra, je potřeba více výrobky opravovat, než nahrazovat novými, dobrým principem je sdílení některých věcí, které člověk používá jen občas, uvedl Horsák.