Irsko věří v dosažení brexitové dohody do konce října. Německo je otevřeno odkladu

Včerejší jednání britského a irského premiéra byla podle zahraničních médií „detailní a konstruktivní“. V zájmu obou je nadále dosažení dohody a to dokonce v plánovaném termínu na konci října.

Pokud jde o výsledek čtvrteční schůzky britského premiéra Borise Johnsona a jeho irského protějšku Lea Varadkara, zatím ale není důvod otevírat šampaňské, ba ani připít si pintou teplého guinnessu, řekl BBC zdroj obeznámený s jednáním. Britští a irští komentátoři se shodují, že ačkoli se viditelně změnil tón rozhovorů, nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že brexitová dohoda je 20 dní před termínem odchodu Británie z EU na obzoru.

Johnson a Varadkar ve čtvrtek po schůzce na severu Anglie v prohlášení pro média uvedli, že „vidí cestu k možné dohodě“. Irský ministerský předseda dokonce prohlásil, že je možná dohoda do konce října. Její uzavření dosud komplikovala takzvaná irská pojistka, která je součástí dokumentu. Proto je postoj Irska ke změnám navrhovaným Brity klíčový.

„Po době, kdy různí unijní hráči veřejně zavrhovali britské návrhy, vyjadřovali námitky a naříkali nad jejich slabostí, jsme teď svědky hmatatelné ochoty, minimálně na straně EU, se vážně zabývat tím, jestli by britský plán mohl fungovat,“ napsala zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová. Varadkarův pozitivní postoj – jeho „možná“ místo rázného „ne“ – je velmi důležitý, dodala.

Dnes další jednání v Bruselu

Podobně jako další komentátoři zdůraznila, že zatím nejsou k dispozici podrobnosti možného kompromisu. Zásadní tak nejspíš bude dnešní dopolední setkání unijního vyjednavače Michela Barniera s britským ministrem pro brexit Stephenem Barclayem.

„Očekává se, že Barnier dostane od Barclaye nové návrhy založené na domluvě mezi Johnsonem a Varadkarem. Barnier podle zpětné vazby od členských států rozhodne, zda mohou být základem pro hlubší jednání,“ napsal zpravodaj irské televize a rozhlasu RTÉ Tony Connelly.

Důležité podle ně bude, zda se jednání, dosud považovaná za „technická“, posunou do další fáze. Ale zcela jistě jde už nyní hovořit o pozitivním vývoji, uvedl Connelly.

Taktika vůči britskému parlamentu?

Podle komentátora televize ITV Roberta Pestona je také možné, že naznačování dohody má za cíl vyřadit ze hry britský parlament, který by se mohl pokusit do věci příští týden vložit ještě před klíčovým unijním summitem 17. října. Poslanci se podle Pestona chtěli pokusit vyvolat hlasování o nedůvěře Johnsonovi nebo prosadit referendum o dohodě v podobě, kterou dojednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová.

Teď se ale nejspíš i ti nejzavilejší Johnsonovi odpůrci stáhnou a nechají ho na pokoji, aby dostal prostor a mohl s EU uzavřít dohodu. „Možná se ledy pohnuly, uvidíme,“ dodal Peston.

Německo souhlasí s odkladem brexitu

V Německu mezitím sílí frustrace z peripetií okolo brexitu a rychlé vystoupení Británie z Evropské unie na konci tohoto měsíce si přejí už dvě třetiny obyvatel. Vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU) je přesto podle všeho připravena Londýnu poskytnout další odklad termínu, pokud o něj požádá. V takovém případě by se brexit podle Berlína uskutečnil příští rok, nejpozději zřejmě v létě.

Postoj spolkové republiky k brexitu je od britského referenda o vystoupení z června 2016 konstantní a Merkelová ho už několik let do omrzení opakuje. Německo podle ní rozhodnutí britských občanů hluboce lituje, ale zároveň ho respektuje. Přeje si do budoucna co nejužší vztahy s Londýnem, zároveň má ale za to, že nemohou být stejné, jako kdyby Británie zůstala členskou zemí EU.

V posledních měsících, kdy se stále znovu diskutuje o tom, za jakých podmínek Británie osmadvacítku opustí, pak šéfka německé vlády zdůrazňuje, že se do poslední chvíle bude snažit o to, aby se brexit uskutečnil s dohodou. Zároveň ale podotýká, že spolková republika už je připravena i na opačnou možnost.

Jeden z německých diplomatů, který je s názorem Merkelové na brexit dobře obeznámen, ČTK řekl, že Německo nyní brexit považuje především za vnitrobritský problém, který musí vyřešit Londýn. Vzhledem k tomu, že je krajně nepravděpodobné, že by se to podařilo do 31. října, počítá Berlín s dalším odložením termínu. Souhlasit s ním bude, protože ho považuje za lepší variantu než vystoupení bez dohody, které vedle ekonomických a dalších dopadů vzbuzuje vážné obavy i kvůli možnosti obnovení konfliktu v Severním Irsku.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?

Brexit nejpozději v létě příštího roku

V případě odkladu a jasného vítězství konzervativců v předčasných volbách, jež by se mohly uskutečnit koncem listopadu, by podlediplomata, který si nepřál být jmenován, bylo brexit teoreticky možné zvládnout do konce ledna příštího roku. Takzvaná irská pojistka, která je hlavním sporným bodem mezi Bruselem a Londýnem, by se podle něj dala obejít tak, že by se po několikaletém přechodném období hraniční kontroly neuskutečňovaly na hranici Irska a Severního Irska, ale mezi Severním Irskem a Británií.

O brexitu podle Berlína každopádně musí být jasno do začátku léta příštího roku, a to kvůli nutnosti definitivně naplánovat rozpočtový rámec EU na období 2021 až 2027. Pokud by se do té doby nepodařilo najít kompromis, byl by brexit bez dohody podle diplomata mnohem pravděpodobnější.

Polsko doufá v návrat krajanů po brexitu

V Polsku zase doufají, že kvůli brexitu se masová komuna Poláků dnes žijící v Británii vrátí do své vlasti. Poláci jsou podle britských statistik spolu s Indy nejsilnější skupinou cizinců v Británii.

„Většině Poláků žijících na ostrovech se brexit nelíbí. Ale donutí je to k návratu?“ položil si otázku deník Rzeczpospolita. Z téměř milionu Poláků v Británii si o postavení usedlíka požádala zatím asi třetina, přibližně 350.000 lidí. Čas na vyřízení formalit mají až do konce příštího roku, ale i tak se spekuluje, kolik z nich dá přednost návratu do vlasti.

Polské úřady chtějí využít příležitosti, aby se sen o velkém návratu stal skutečností. Polský velvyslanec v Londýně nabádá krajany, aby o návratu vážně uvažovali. „Rychle se rozvíjející ekonomika naší země dává občanům stále větší možnosti rozvoje a dobrých životních podmínek,“ tvrdí například.

„To by byl možná první pozitivní efekt brexitu. Jiné zatím není vidět,“ soudí. „Poláci pobyt na ostrovech vždy považovali za něco dočasného. Ale o návratu rozhodně více Poláků mluvilo, než se pro něj fakticky rozhodlo. Možná ale brexit přiměje mnoho z nich tyto plány uskutečnit,“ domnívá se komentátor deníku Rzeczpospolita.

Připomněl, že Polsko z hlediska životní úrovně letos předstihne Portugalsko a rychle dohání Španělsko, a tak „Poláci mají čím dál méně důvodů zůstávat v Británii s jejím nestabilním politickým systémem, restriktivní politikou vůči emigrantům a rostoucí izolací vůči EU“.

Pro Čechy žijící v Británii se s koncem října pravděpodobně nic nemění

Češi aktuálně žijící v Británii zde budou moci i po letošním 31. říjnu bydlet a pracovat, a to i v případě brexitu bez dohody. Za takového vývoje by pro ně bylo klíčové datum 31. prosince 2020.