Je vám 25 let, jste tedy jedním z nejmladších poslanců. Zároveň ale v politice nejste nováčkem, od roku 2013 jste členem zastupitelstva jihočeského Husince, od roku 2018 jste také radním. Co vás k politice v tak mladém věku táhlo?
Co si pamatuji, tak zájem o veřejné dění mám již od mládežnického věku. Vždycky jsem chtěl být u toho, kde se rozhodovalo o naší budoucnosti. Původně jsem byl motivován snahou změnit věci v Husinci. My jsme poměrně malé město, takže jsem „vstup do politiky“ vnímal trochu jinak, než kdybych kandidoval např. v hlavním městě. A ani jsem se jako politik necítil. Teď už je to samozřejmě jiné.
Čeho se vám v Husinci za těch pět let podařilo docílit?
Rozhodl jsem se kandidovat hlavně proto, že mi vadila vnější prezentace města. Měl jsem pocit, že město jako Husinec, tedy rodiště Mistra Jana Husa, by mělo být více vidět v celé republice. Celkové pozdvihnutí a naplnění kulturního potenciálu bylo asi to hlavní. No, a to se nám, myslím, povedlo. Rozjeli jsme velké množství kulturních akcí, které jsou oblíbené i za hranicí našeho okresu – jako třeba Husfest nebo talkshow Husinecké křeslo. Díky za to patří také skvělé paní starostce Lídě Pánkové a mému kolegovi Jardovi Maryškovi.
S čím konkrétně přicházíte do Sněmovny, na jakou agendu se plánujete zaměřit?
Přicházím hlavně s velkou pokorou a s respektem. Určitě nebudu během těch dvou let, po která mám mandát poslance, exhibovat, a už vůbec nemám potřebu se za každou cenu vyjadřovat k věcem, kterým nerozumím. Naopak přicházím s tím, že budu pracovat na tématech, která jsou mi blízká – jako je kultura a sport. Také rozhodně nezanevřu na region, ze kterého pocházím, a budu se chtít věnovat tématům Prachaticka a celého jihočeského regionu. A jako člen Výboru pro životní prostředí budu chtít komunikovat moderní a důležitá témata s ním spojená s trochou toho selského rozumu a hlavně bez zbytečné hysterie.
Jednou z bolestí Šumavy, odkud pocházíte, je kůrovec. V souvislosti se suchem jde o závažný problém pro budoucnost. Je podle vás na téma kůrovce upřena dostatečná pozornost? Činíte ve věci sám nějaké kroky?
To máte pravdu. Jedná se opravdu o veliký problém. Sám se snažím jezdit po Šumavě a potkávat se s majiteli lesů, případně s vedoucími pracovníky městských či státních lesů, abych komunikoval s lidmi, kteří tuto problematiku znají nejen od kancelářských stolů, a také abych od nich slyšel, jaké jsou jejich výtky k legislativě lesů a životního prostředí. Je třeba zmínit, že na Šumavě se zatím s kůrovcem daří bojovat vcelku obstojně a oproti jiným místům v České republice vypadá naše krajina zdravěji a „hezčeji“. Za to patří obrovské díky všem, kteří se snaží s tím malým broukem bojovat, jak se dá.
Fotogalerie: - Výročí KDO a ČSLA
Studujete Vysokou školu ekonomickou v Praze, konkrétně Národohospodářskou fakultu. Čemu byste se chtěl věnovat po získání diplomu? Je pravda, že vaše studium ke „správě státu“ vybízí.
To ano, vlastně jsem na Národohospodářskou fakultu šel po gymnáziu cíleně, jelikož jsem přesně cítil, že by mi toto studium mohlo v budoucnu pomoci. To, že se do vysoké politiky dostanu ještě za studií, jsem opravdu nečekal. Dalším oborem, ke kterému jsem se na VŠE dostal, je PR a média. To mě baví velice a chvíli jsem se tomu i profesně věnoval.
Kromě studia a poslanecké práce máte ještě koníček – jste fotbalový rozhodčí. Jsou si v něčem prostředí fotbalu a politiky podobná?
Vlastně ano. Už když jsem poprvé kandidoval, tak jsem vtipkoval, že budu určitě dobrým politikem, jelikož jsem z fotbalu zvyklý, že mi lidé občas nadávají. Má to prostý důvod. Ani jako rozhodčí, ani jako politik se totiž logicky nemůžete zavděčit všem. Každopádně pískám od svých 14 let a je to něco, co mě neskutečně baví a naplňuje. Teď jsem tedy musel činnost rozhodčího částečně omezit, ale i tak by se vám případně mohlo poštěstit si na poslance zakřičet na hřišti „co to pískáš, ty...“.
Jaké pro vás jsou začátky mezi kolegy poslanci? Je to v něčem jiné, než jste původně očekával?
Je. Vlastně jsem nečekal, že to bude pracovní prostředí jako každé jiné. Neuvědomoval jsem, že těch 200 poslanců jsou pracovní kolegové. A je vlastně logické, že i na půdě Sněmovny vznikají pracovní vztahy a sympatie, a to i napříč politickým spektrem.
V současné Sněmovně zasedá hned několik poslanců mladších třiceti let, obecně ale lze říci, že politika mladé lidi příliš nezajímá. V čem je podle vás kámen úrazu? Přispívá k tomu podle vás nějakým způsobem i nedobrá pověst vrcholové politiky?
Na to se mě ptali v jednom rozhovoru už asi před třemi lety, tehdy jsem na to odpověděl něco jako, že politika není pro mladé lidi dost sexy. Myslel jsem tím, že v dnešním světě není místo pro to, co nás nebaví. Myšleno v souvislosti s tím, jak si jako mladá generace žijeme – tedy jaké obrovské možnosti máme. Když nás něco nebaví, tak to prostě neděláme. Mám ale pocit, že se to se zájmem mladých zlepšuje. I já v tomto budu chtít jít mladým naproti a budu rád spolupracovat se základními a středními školami v regionu. Mám mj. v Prachaticích otevřenou regionální kancelář, kam bych rád pozval na diskusi i studenty. Pokud by měl někdo zájem přijít, tak si je i touto formou dovolím pozvat.
Mezi mladou generací v současné době velmi rezonuje téma klimatické změny, s čímž souvisí i páteční stávky středoškolských studentů. Je podle vás klimatická změna naléhavým problémem, na který je nutné upřít pozornost? Jsou stávky a s nimi související dění vhodnou formou, jak pomoci? Jaký dojem na vás dělá fenomén Grety Thunbergové?
Jsem opravdu rád, že se na téma klimatických změn upozorňuje, ale zároveň mi trochu vadí přílišná hysterie. Každopádně je to v současnosti velmi moderní téma, které rezonuje napříč společností. Pokud se mě ptáte, zda by se na téma klimatické změny měla upřít pozornost, říkám určitě ANO. V prvé řadě je nutné, abychom se efektivně snažili snižovat podíl antropogenního vlivu na změnu klimatu. Je ale důležité zdůraznit, že změna klimatu bude probíhat, i kdybychom jako lidstvo na tom neměli žádný podíl.
Greta Thunbergová a studentské stávky napomohly tomu, aby se o téma začala zajímat média. Ale nechodit kvůli stávkám za klima v pátek do školy, to je samozřejmě nesmysl. Myslím, že také není vhodné obviňovat předchozí generace za pokažený život, nebo „zničenou planetu“, „ukradené dětství a sny“. Jelikož ty generace našich rodičů a prarodičů pomohly vybudovat dnešní svět a společnost, kde je na ústupu chudoba, stále se snižující mortalita novorozenců a zvyšuje se bezpečnost.
Pokud by toto generace před námi nedokázaly, určitě bychom problematiku klimatu neřešili, ale spíše bychom řešili to, jestli máme co jíst a kde přespat, jako milióny lidí v různých částech světa.
Máte nějaké politické vzory? Kterých polistopadových politiků si vážíte?
Politické vzory nemám. Pokud mě někdo inspiruje, tak jsou to spíše lidé z kulturního a sportovního života. Ale obecně mám respekt a vážím si všech silných a výrazných osobností politického života.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
