Jak se z oligarchů uprchlých z Ruska stávají venku vyděděnci

Manželka bývalého moskevského starosty Jurie Lužkova, Jelena Baturinová se v Londýně dostala do postavení nežádoucí osoby. Prezidentku korporace „Inteco Management“ považovanou za nejbohatší ženu Ruska podle masmédií nepřijali do britské elity. A nedávno ji prostě odvolali z pozice členky správní rady dobročinné organizace „Mayor´s Foundation for London“ (MFL), což je elitní kroužek významných osobností britského establishmentu, kterému předsedá londýnský starosta Sadiq Khan. Jak známo, dostat se do okruhu vyvolených se Baturinové zpočátku podařilo díky jednorázovému sponzorskému daru v podobě šeku na 138 tisíc liber. Ale, bez ohledu na populární větu, že „peníze nesmrdí“, se ukázalo, jak se v tvrdé kapitalistické realitě může nepříjemný smrádek pochybného kapitálu přece jen stát vážným důvodem k vyloučení z „vysoké společnosti“. Což nyní na vlastní kůži pocítila dříve úspěšná „byznyslady“.

Jmění Baturinové před odvoláním Jurie Lužkova s funkce starosty v souvislosti se ztrátou důvěry bylo podle hodnocení časopisu „Forbes“ tři miliardy dolarů. Ale už po krátké době po jeho odvolání se toto jmění „smrsklo“ na jednu miliardu. Začal výprodej pozemků a dalších aktiv, která byla součástí rozpadajícího se impéria Baturinové. Současně začaly dozrávat trestní kauzy. Baturinová dala nejdřív přednost Rakousku, aby se pak přesunula do Londýna. Tam se chopila řady projektů, začala podporovat „zelenou energetiku“ v zemích Balkánu, budovat síť hotelů v Maroku, ale docela sprostě ji „natáhli“ krajani. Zkrátka, bez starostenského manžela jí podnikání nešlo a teď někdejší „královnu moskevského byznysu“ požádali, aby z „vysoké společnosti“ vypadla. Smutný příběh. Nicméně, žebrat z oken své vily přece jen nemusí…

V postavení vyděděnce z „vysoké společnosti“ za kopečky se, mimochodem, neocitla jen paní Baturinová. Mraky se začaly stahovat dokonce i nad samotným Romanem Abramovičem, který s kapitálem 9 miliard liber je považován za 13. nejbohatšího člověka v Británii. Podle nedávných informací deníků „The Guardian“ a „Daily Telegraph“ měl oligarcha v zájmu obnovení britského investorského víza prokázat původ svého majetku. Investorské vízum bylo vydáváno lidem, kteří do britské ekonomiky investovali více než 2 miliony liber, což jim umožňovalo přijíždět do Spojeného království na 40 měsíců.

Podle nových pravidel mohou britské úřady odmítnout vydat vízum, pokud budou mít pochyby o tom, že žadatel spravuje skutečně svoje jmění a že původ tohoto jmění je zákonný. Podle informací masmédií bylo investorské vízum vydáno zhruba 700 Rusů, ale poté, co nová pravidla vstoupila v platnost, se jejich počet snížil o 84 %. V důsledku toho se mj. Abramovič nemohl zúčastnit finále Anglického poháru, ve kterém jeho „Chelsea“ vyhrála na Manchesterem United. Abramovič nakonec vízum přece jen dostal, ale mnozí další, zvláště pak ti, kteří mají problémy s ruskou justicí, jsou ve velmi choulostivém postavení.

Jevgenij Čičvarkin, vlastnící v Rusku velkou obchodní síť „Evroseť“, utekl poté, co ho podezírali z obchodu tzv. „šedými“ telefony*), má teď v Londýně jen nevelkou kinotéku. Bohatý bankéř Sergej Pugačov se také ocitl na mělčině. Pokud jeho jmění dříve dosahovalo miliardu dolarů, teď se podle jeho vlastního přiznání ztenčilo na 70 milionů. A takových případů je celá řada.

Británie má bohaté historické zkušenosti s konfiskací a lidé obeznámení s historií britského kapitalismu uprchlíky varují. V Indii, v době, kdy byla britskou kolonií Angličané například umožnili zformování místní „elity“, která okradla svůj národ. A když si tito novopečení zbohatlíci za radostného mnutí rukou přijeli do Londýna k trvalému pobytu, tak jim udatní Britové v rámci zákona okamžitě nakradený kapitál zabavili.

Chystají takový osud ruským uprchlíkům v Británii znovu? Nelze to vyloučit. Nedávno anglická masmédia oznámila umístění a cenu nemovitostí ruských oligarchů v Londýně. Deník „Guardian“ trval na tom, aby veškerý ten majetek byl zkonfiskován ve prospěch Velké Británie. Sdělil také, že britské úřady intenzivně posuzují návrh zákona předpokládajícího zabavení majetku ruských oligarchů a úředníků, pokud má „korupční původ“. Podle stejného zdroje patří nyní přistěhovalcům z Ruska nemovitosti v hodnotě 1,1 miliardy liber. Pokud bude zákon schválen, bude možné nemovitosti zabavit ve prospěch státu. Příznačné také je, že za celou historii ještě žádný z Rusů uprchlý, nebo přistěhovaný s kapitálem do Anglie, ať před revolucí, nebo po ní, tam nezaujal vysoké postavení. Ohrožení života a vyloučení z „vysoké společnosti“, nebo existence bez peněz,  to ještě nejsou zdaleka všechna neštěstí, se kterými se mohou uprchlíci s penězi z Ruska na „blahoslaveném Západě“ setkat. Nezřídka se tam musí rozloučit nejen s někdejší pozicí ve společnosti a s kapitálem získaným pochybným způsobem, ale i s životem samotným.

Nejznámějším takovým příkladem je smutný osud manipulátora Borise Berezovského, který byl v březnu 2013 nalezen ve svém luxusním domě v Londýně se smyčkou kolem krku. Nejdřív se mluvilo o sebevraždě, ale pak se objevilo mnoho svědků toho, že uprchlý oligarcha byl zavražděn a že za tím nejspíš stojí britské tajné služby. Berezovského dcera podala řadu závažných svědectví o tom, že se oligarcha ve skutečnosti neoběsil, ale stal se obětí vrahů. O jeho vraždě už dřív promluvil bývalý šéf jeho bezpečnosti Sergej Sokolov. Dle informace deníku „Daily Mail“, má Sokolov za to, že na smrti Berezovského má podíl CIA a britská MI-6. A tak smutný osud stihl nejednoho uprchlíka z Ruska. V Anglii náhle zemřel Běrezovského nerozlučný přítel Badri Patarkacišvili. Podnikatel skonal na následky srdečního záchvatu.

V listopadu 20121 si šel jako každý den zaběhat nedaleko od svého domu v hrabství Surrey Alexandr Perepeličnyj, hlavní informátor švýcarského fondu „Hermitage Capital“ mezinárodního dobrodruha Williama Browdera a brzy nalezli jeho mrtvolu. Expertíza nejdřív neodhalila nic podezřelého a potvrdila smrt následkem zástavy srdce. Nicméně 3 roky poté, po opakované pitvě, zjistili patologové v jeho žaludku zbytky jedovaté rostliny gelsemium. O záhadné souvislosti s Berezovským spojeným bývalým důstojníkem Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandrem Litviněnkem otráveným v Londýně poloniem bylo napsáno mnoho. Ale měsíc po Litviněnkovi zemřel další uprchlý Rus z blízkosti Běrezovského –Jurij Golubjev, zakladatel ropné společnosti JUKOS. Za jednu z příčin úmrtí byl označen srdeční záchvat…

V tak truchlivém seznamu někdejších ruských oligarchů by bylo možno pokračovat ještě dlouho. Co se však dá dělat? Sami si takový osud zvolili. Nešťastný je každý, kdo doufá, že mu kufry nakradených dolarů venku přinesou štěstí. Velký ruský filozof Ivan Iljin o nich řekl: „Lidé bez vlasti se stávají historickým prachem a povadlým listím, honěným s místa na místo a zašlapávaným do cizozemského bláta…“ No a jak se zdá, Lužkov to pochopil, vrátil se z Rakous a Londýna, a brouzdá kdesi v ruském vnitrozemí a chová včely. (Ve skutečnosti tam má solidní prosperující farmu – pozn.překl.)

Zdroj: Stoletie.ru

*) „Šedé telefony“ – mobilní telefony, dovezené do Ruska nelegálně. Představují 15 % všech „chytrých“ telefonů, tj. cca 10 milionů kusů. Oficiální obchodníci si postěžovali u ruských úřadů kvůli svým finančním ztrátám, jež jsou s nimi spojeny. Rozdíl je především v ceně, díky neplacení cla je lze prodávat o 10 až 20 procent levněji než oficiálně dovezené. Od minulého roku je v jednání návrh zákona, podle něhož budou tyto nelegální telefony v Rusku zablokovány.

Překlad: st.hroch 191003