Je to populistická snaha ukrást si Gottovu smrt pro vlastní volební prospěch, říká o Babišovi Kocáb

Vláda po jistých peripetiích rozhodla, že Karel Gott bude pohřben se státními poctami. Kabinet se na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) nejdříve shodl na státním pohřbu, pak své rozhodnutí upravil. Zaslouží si tento zpěvák státní poctu, nebo je to v případě umělce podporovaného i totalitním komunistickým režimem příliš kontroverzní? V Pro a proti Českého rozhlasu Plus diskutovali Michael Kocáb a Miroslav Vodrážka.

Tento článek je více než rok starý.

pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Andrej Babiš využívá všechno, pokud se mu to bude hodit do vytváření vlastní image starostlivého táty jedné velké farmy, která se jmenuje Česká republika,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti undergroundový hudebník, filozof a publicista Miroslav Vodrážka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zaslouží si Karel Gott pohřeb se státními poctami?

Za shodou premiéra s prezidentem vidí konkrétní cíl. „Chtějí legitimizovat sami sebe, byli to agenti a komunisté. O Karlu Gottovi se také moc nepíše, že si podal přihlášku do KSČ už v době, kdy se učil a stal se komunistou na konzervatoři. Takže jeho kariéra byla nastartovaná loajalitou k režimu,“ říká.

„Smrt člověka zápasícího s dlouhodobou nemocí se mě dotýká, ale jako člověk vycházející z kontrakultury a disentu říkám, že pokud se bývalý agent StB a člen KSČ jako současný premiér Babiš domluví s bývalým členem KSČ a současným prezidentem na uspořádání významného pohřbu zpěváka, který vystoupil proti Chartě 77, tak to má jistou logiku... Ta je z hlediska zákona o zločinnosti komunismu politicky a eticky nemravná.“

Miroslav Vodrážka

Podle něho underground zpěváka nikdy nerespektoval. „Pro nás byl symbolem, přímo ztělesněním komunistického režimu ve smyslu kolaborace, a byť jde o menšinový hlas ve společnosti, je třeba, aby zazněl.“

Kritický postoj kontrakultury ke Gottovi a establishmentu není prý věcí hudebního vkusu, ale duchovního postoje. „Pokud přední umělci museli emigrovat, tak si režim za normalizace vyčistil kulturní pole od těch, kteří měli vlastní názory, čímž otevřel obrovský prostor pro konjunkturalisty servilní k režimu.“

„Souznění mezi lidem a Karlem Gottem spočívá v tom, co napsal Theodor Adorno: že nebezpečí populární hudby spočívá v tom, že podporuje pasivitu a konformitu s politickým systémem. A na tom byl založen konsenzus mezi Husákovým režimem a populární hudbou,“ tvrdí Vodrážka.

Danajský dar

„Předně bych chtěl říct, že se zcela legitimní otázka po roli Karla Gotta v období normalizace rozhořívá příliš brzy po jeho smrti,“ soudí hudební skladatel, zpěvák a bývalý ministr Michael Kocáb.


Podle něj dal premiér Babiš zpěvákovi doslova danajský dar. „Kdyby se zvedla kulturní obec nebo občané a požadovali pro Gotta státní pohřeb nebo pohřeb se státními poctami, byl by to projev jejich vztahu ke zpěvákovi. Ale jestli to navrhne normalizační komunista, tak to mohl rovnou navrhnout Miloš Jakeš nebo generál Lorenc.“

Lidé podle Kocába zřejmě státní pohřeb podporují. „Ale nemělo se to vůbec dostat tak daleko. Pohřeb měl být vážný a důstojný, v intencích pohřbů našich nejvýznamnějších umělců... Karel Gott bude mít vždy pohřeb, který bude připomínat státní pohřeb, protože byl tak populární.“

„Je to o populistické snaze ukradnout si jeho smrt pro vlastní volební prospěch... My bychom měli debatu o roli Karla Gotta v období normalizace zahájit třeba za tři, čtyři měsíce a pak by byla zcela legitimní, protože to je problém. Ale přichází to příliš brzo a mně se o tom těžko mluví.“

Michael Kocáb

Zpěvák byl prý jediným tenorem v oblasti naší hudby. „Jeho hlas, přednes a způsob zpěvu natolik přesahoval parametry normální populární hudby, že i bez toho všeho, co pan Vodrážka zmínil, by přirostl k lidem... a dosáhl by obdobné pozice. Jeho image a charisma byly evidentní, stejně jako laskavost k fanouškům nebo snaha pomoci lidem.“

„Gott našim lidem ulehčil žití v tom odporném, hnusném, totalitním systému, ale při zachování všech výhrad, které zde byly vyřčeny... Tato diskuse přichází příliš brzy, tři dny po jeho smrti. Stojím na stejné straně jako pan Vodrážka, ale můj názor je méně inkviziční… nebo ho odložím na později,“ shrnuje Michael Kocáb.

Veronika Sedláčková, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme