Co Trump ještě zkazí?

Vzpomínám si v této souvislosti na zvěčnělého bývalého předsedu sociální demokracie Jiřího Horáka, který jako správný americký občan měl vloženu část svých vydělaných peněz do amerických akcií, jak byl frustrován, když došlo někdy v roce 1994 k propadu akciového trhu. A nyní se menší a drobní američtí investoři setkávají s realitou, že během dvou posledních dní padly americké akciové indexy zhruba o 3%. A nic nenasvědčuje tomu, že by tento pád nepokračoval.

Přirozené nervozity menších akcionářů využijí pochopitelně obří hedgové fondy, které svými spekulacemi tyto ztráty ještě zvýší. A pokud desítky milionů Američanů přijdou o významnou část svého majetku, bude to  jistě důvodem, aby přemýšleli vážně o tom nevolit Trumpa při příští prezidentské volbě. Pokud bude pád akciových trhů pokračovat, reálně to Trumpovi hrozí.

Ne tedy impeachment demokratů, ale to, zda poněkud splaskne kapsa americké střední třídě v důsledku Trumpovy dobrodružné ekonomické politiky. D. Trump dlouhodobě vychvaluje ekonomické výsledky svého prezidentství. Ale v tomto týdnu přišly informace o tom, že se ve firemním sektoru začal snižovat počet nově vytvářených pracovních míst. Také další makroekonomický ukazatel přináší skeptickou informaci o možnostech růstu amerického národního hospodářství. To se ještě pře pár týdny nezdálo být možné a Trump takovýto (možná nejapný) optimismus svými tweetovými informacemi podněcoval.

Možná, že přijdou v příštím týdnu nějaké jiné, příznivé informace z americké ekonomiky, ale zatím to tak nevypadá. Trump v rozporu s americkou politickou tradicí tlačí na nezávislou centrální banku FED, aby snížila úrokové sazby. To se nepochybně stane, protože centrální banka nemůže přehlížet, že hrozí útlum americké ekonomiky. Proto FED zlevní úvěry. Trump ovšem nikým ve vládě miliardářů, kterou se obklopil, nekrocen, stupňuje tlak na své obchodní partnery.

V plném proudu je obchodní válka s Čínou, rozpoutaná Trumpem tak, že Číňanům nedává mnoho dobrých možností exitu z nastalé situace bez ztráty tváře. A ztráta tváře, reputace, to je něco, co je v Orientu nepředstavitelé.

Snad určitým pozitivním signálem pro světové finanční trhy bude, pokud v těchto dnech mají být obnoveny jednání o obchodní dohodě mezi USA a ČLR. Na zatím posledním jednání do Číny ovšem američtí vyjednavači v čele s ministrem financí Mnuchinem přiletěli ve stylu „nenecháme své čínské partnery nepoučené“. Tak by se američtí vyjednavači mohli chovat v současné době možná k nějaké banánové republice z doby  dělových člunů. Ale ne k velmoci, která je svým ekonomickým a politickým vlivem již dnes nejméně srovnatelná se Spojenými státy.

Trump ve snaze získat americké židovské voliče, kteří zatím ve své většině stejně volí Demokratickou stranu USA, rozpoutal bezprecedentní napětí ve vztazích s Íránem. V Hormuzském zálivu tak vzniká potenciálně velmi výbušné ohnisko napětí a je jen dobře, že k této Trumpově dobrodružné politice, která by mohla vyústit ve vojenskou přítomnost USA a jejích spojenců v této oblasti, se zatím nikdo ze západních velmocí nepřipojil. Samozřejmě, že Hormuzský průliv je jedním z neuralgických bodů světa, neboť touto oblastí je dopravována významná část světové produkce ropy jak do Evropy, tak do Číny, Japonska a dalších zemí.

Američané stále ještě udržují napětí v jednání o nové obchodní smlouvě také s Japonskem. Premiér Abe, jeden z největších politických spojenců USA ve světě, už by rád měl celou věc za sebou.

Nejnovější zpráva z Trumpovy kuchyně zní, že americká administrativa s posvěcením WTO zvýší cla na některé zboží dovážené z Evropské unie z 10 na 25%. To se bude rovnat částce 7,5 mld. eur. A jedná se zejména o americkými aeroliniemi nakupovaných evropských letadel Airbus, které jsou dotované z finančních rozpočtů EU. Přitom americký Boeing zaznamenává v současné době zcela ostudné období, kdy jsou jeho letouny po celém světě staženy z nebe. Jejich nejnovější typy mají softwarové chyby, které připravily o život stovky pasažérů. A také starší typy Boeingů jsou v současné době samotným výrobcem prověřovány s ohledem na pevnost své konstrukce. V tomto případě by zkrátka Američané měli mlčet a tiše šoupat nohama.

Samozřejmě, že Evropská unie musí recipročně odpovědět cly na dovoz amerického zboží do Evropy. Prostě Trumpovi se podařilo rozpoutat obchodní válku na několika frontách. Jeho program „America First“ může přinést jen obrovské hospodářské ztráty všech zúčastněných stran a zbrždění světového hospodářství.

Bohužel, v této době není nikdo, kdo by Trumpa dokázal korigovat. Ani v jeho vládě složené z velké části z miliardářů, kteří nevědí nic o skutečném životě, ani z jeho spojenců, kteří s určitou výjimkou francouzského prezidenta Macrona si neodváží projevovat drzost vůči svému hlavnímu spojenci.

Jiří Paroubek