Povinná předškolka měla dostat sociálně znevýhodněné děti do škol. Proč to ale stále nevychází?

3. říjen 2019

Od roku 2017 musí podle zákona všechny děti navštěvovat povinně jeden rok předškolního vzdělávání. Zákon měl primárně cílit na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a zvýšit tak úspěšnost v jejich dalším vzdělání. Proč ale do mateřských školek část těchto dětí přesto nenastoupila? „Děti ze sociálně vyloučených lokalit se do školky často nedostanou, protože rodiče často řeší jiné problémy. Existenční otázky, dluhy, bydlení,“ říká Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni.

„My jsme chtěli, aby tím opatřením došlo k tomu, že se úplně všechny děti budou vzdělávat společně,“ říká Jaroslav Faltýn, ředitel odboru předškolního a základního vzdělání na ministerstvu školství. Zákon cílil primárně na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, které velmi často do mateřských školek nenastoupí, což je pak diskvalifikuje v dalším vzdělávání. Podle Faltýna platí pravidlo, že čím dříve děti do školství vstoupí, tím déle v něm zůstanou. Přesto přibližně 3 % dětí do školek nenastoupila. Podle Ondřeje Andryse, náměstka ústředního školního inspektora, se ale jedná zejména o děti, na něž zákon cílil nejvíce. „Toto opatření bylo primárně koncipováno pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Jinak podíl pětiletých dětí, které do školky chodí a historicky chodily, se dlouhodobě pohybuje nad 90 %,“ říká Andrys.

Zuzana Ramajzlová z organizace Člověk v tísni vysvětluje, že nemůžeme s jistotou říct, kdo přesně jsou děti, které do mateřských školek nenastoupily. Podle ní jsou mezi nimi také děti žijící v zahraničí nebo ty, jejichž rodiče chtějí své potomky vzdělávat jinou formou. Například v lesních, firemních či soukromých školkách nebo v domácím vzdělávání. „Pak jsou mezi nimi ale i děti, které jsou ze sociálně vyloučených lokalit a nedostanou se do školky, protože rodiče řeší jiné problémy. Existenční otázky, dluhy, bydlení,“ říká Ramajzlová.

Děti - dítě - výtvarná výchova

Častým důvodem, proč řada dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí do předškolního vzdělávání nakonec nenastoupí, jsou problémy s bydlením. Ve Slaném, kde organizace Tosara provozuje předškolní klub, se většina dětí do mateřské školky nedostane, protože bydlí na ubytovně a jejich trvalé bydliště a s ním i spádová školka jsou desítky kilometrů vzdálené. Různé předškolní kluby, které po celé republice provozuje několik neziskových organizací, měly operativně vyřešit absenci předškolního vzdělávání u dětí ze znevýhodněného prostředí. V důsledku krize bydlení ale pro řadu dětí zůstává situace stejná a děti stále dochází do předškolního klubu jako před zavedením zákona. Podle ředitelky organizace Tosara Jany Rejžkové nejsou předškolky důležité jen pro úspěšnost dětí v dalším vzdělávání. Vstup do školky může propojit rodinu s vnějším světem a institucemi, a vytrhnout je tak z izolace a sociálního vyloučení. „Kdyby se podařilo tímto povinným předškolním rokem dostat ty rodiny z lokalit a propojit ty rodiny s tou majoritní institucí, bylo by to hodně zásadní pro vzdělávání dětí ze znevýhodněného prostředí,“ říká Rejžková.

„To zásadní je, že do našeho předškolního klubu chodí jenom děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Takže místo, aby mělo dítě možnost odejít z ubytovny a jít do školky, kde se potká s dětmi nezatíženými problémy, jako má ono, tak odejde ráno z ubytovny do klubu, kde je se stále stejnými dětmi, s nimiž se potkává na ubytovně,“ popisuje situaci lektorka předškolního klubu Emma Vrbová. Organizace Člověk v tísni, která po Česku provozuje třináct takovýchto předškolních klubů, má zase zkušenost, že zásadní je existence návazné sociální péče. „Tam, kde nejsme my, jiná nezisková organizace nebo někdo aktivní na městě, tak tam ty rodiny zůstávají samy,“ říká Zuzana Ramajzlová a navrhuje, že součástí opatření ministerstva by mělo být právě zavedení podpůrné sociální péče.

Čtěte také

Zástupce ministerstva školství Jaroslav Faltýn si je vědom, že zavedením povinného roku předškolního vzdělávání do zákona není problém vyřešený a bude potřeba zavést další podpůrná opatření. Ministerstvo ale podle něj nechalo v tuto chvíli vypracovat Univerzitou Karlovou výzkum, který by měl být hotový za dva roky. Další opatření plánují zavést až na základě jeho výsledků. „Ten problém je velmi komplexní a dalece přesahuje možnosti ministerstva školství a kompetence našeho resortu. Předpokládáme, že výstupem toho výzkumu získáme také závěry a doporučení, které povedou ke koordinované nadresortní spolupráci, která bude nepochybně nutná, protože ve hře jsou otázky bydlení, stravování nebo řada ekonomických otázek,“ dodává Faltýn.

Proč je podstatné, aby děti ze sociálně vyloučeného prostředí do školek přicházely? Proč nechce ministerstvo vystupovat restriktivně a jak funguje systém individuálního vzdělávání? Poslechněte si celý příspěvek Evy Svobodové.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.