Náčelnice Ingrid Váchová je po výletě chválila: „Děti byly statečné, nejmladší čtyřletá Terezka Šamatová šlapala velmi odvážně, lépe než mnozí. Jeli do Křemže a vydali se na Kluk, pak do Hradců a zase vlakem zpět. Bylo krásně, trasu jsme ale nakonec o pět kilometrů zkrátili, protože jsem hráli hru a chtěli jsme stihnout opékání buřtů na naší zahradě,“ vylíčila Ingrid Váchová.

Ve dvacet hodin už mohli za dětmi přijít rodiče. Zastihli jsme například Michaelu a Miroslava Borovanské, jejichž desetiletá Anička doprovázela sedmiletého brášku Filipa, který na rozdíl od ní je už čtyři roky sokolem. Ale čekala ho první noc s ostatními. Maminka oba pomalovala v obličeji barevnými křídami na ochranu před něčím, co na děti číhalo při stezce odvahy ve sklepě. „Vyžaduje to kus odvahy, ale děláme to každoročně a děti se vždy těší na další noc,“ uvedla Ingrid Váchová. Bratr Vratislav je předtím ještě správně „naladil“. Zatímco všech 15 dětí se potmě po jednom vydalo do sklepa, kde si na důkaz, že tam dorazily, orazítkovaly ruku, rodiče Borovanští popíjeli bylinkové čaje a léčili si virózu.

„S dětmi půjdeme spát ne dřív než v deset hodin. Máme sborník sokolských pohádek, tak dětem čteme i z nich,“ popsala náčelnice, co je ještě večer čeká.