Festival Serial Killer vyhrál syrový obraz Ruska 90. let, Norům nebylo nic svaté

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
30. 9. 2019 15:48
Osmimetrová jezdecká socha Jošta Lucemburského na brněnském Moravském náměstí na několik dní opět dostala křiklavě rudý štít s nápisem Serial Killer is here!. A kino Scala hned naproti lákalo diváky podobně apelativním sloganem: Ukoukat se k smrti!.
Vítězové: vpravo dole Tereza Polachová a nad ní Ondřej Gabriel (Bez vědomí, HBO), uprostřed autoři ruského Zatemnění, vlevo webseriálu #martyisdead od Mall.tv.
Vítězové: vpravo dole Tereza Polachová a nad ní Ondřej Gabriel (Bez vědomí, HBO), uprostřed autoři ruského Zatemnění, vlevo webseriálu #martyisdead od Mall.tv. | Foto: Serial Killer

Brno od uplynulého úterka do neděle hostilo druhý ročník festivalu Serial Killer, první akce ve střední a východní Evropě soustředěné na televizní, převážně seriálovou tvorbu. A podobně jako loni se tu i letos střetl televizní východ se západem.

Ředitelka festivalu Kamila Zlatušková.
Ředitelka festivalu Kamila Zlatušková. | Foto: Serial Killer

Což je ostatně ambice ředitelky Kamily Zlatuškové, která se do Brna pokouší dostat tvůrce ze zemí, jež patří na evropskou televizní špičku. A v soutěžním programu naopak nabídnout to nejpodnětnější z regionální tvorby. Progresivní západ byl i letos geograficky spíše severem: po loňském Dánsku se Serial Killer nyní soustředil na norskou tvorbu.

V soutěži se představily novinky z České republiky, Rakouska, Chorvatska, Ukrajiny a Ruska. Právě ruský vítěz, historické kriminální drama Zatemnění, odehrávající se v 90. letech minulého století, ukazuje autentickou a trochu exotickou tvář regionální televizní tvorby, o niž se v poslední době začínají stále více zajímat světoví producenti a dramaturgové.

Protagonista seriálu jménem German, kterému se přezdívá Němec, je veterán z války v Afghánistánu, který se v postsovětském světě cítí trochu ztracený. Hned v úvodní scéně se rozhoduje se svým životem něco udělat tak, že ukradne zhruba 100 kilogramů peněz, tedy něco okolo 140 milionů rublů.

Seriál Zatemnění se v úvodních dvou epizodách odvíjí spíše jako jeden velký románový příběh, cestující ze současnosti roku 1999 o necelou dekádu zpět. Prozatím jen pozvolna odhaluje možné motivace za činem, který je záhadou nejen pro kolegy a policii, ale také pro protagonistovu partnerku.

Hrdina Němec je v retrospektivách vyobrazen jako citlivý mladík se zálibou ve francouzské kultuře a dokumentární kinematografii, ale také se silným vztahem k sovětské zemi a lidu. A více než válečná traumata z Afghánistánu přelomu 70. a 80. let jím cloumají události o dekádu pozdější, kdy se tehdejší vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov vzdává postu a zemi čekají nové "zářné zítřky" v jiném společenském uspořádání.

Vítězem festivalu se stalo ruské historické kriminální drama Zatemnění. | Video: Sovtelexport

Zatemnění vyobrazuje svět oprýskaných vozů a budov, který zaplňují velké ruské emoce a kde tvůrci kriticky hledí na minulost. Zároveň ale empaticky ukazují, proč lidé z různých důvodů cítili nostalgii ke starým pořádkům. Někteří z upřímných, jiní ze zištných důvodů.

Seriál překládá syrové obrazy ze světa, kde se těžká technika uprostřed polí vrhá na trhovce, kteří přeprodávají tu nábytek, tu desky a kazety s francouzskými šlágry. Uprostřed anarchie mezi dvěma režimy se rodí nový svět, v němž mnohé zůstane při starém.

Norská konkurence Netflixu

Z trochu jiných, žánrovějších pozic, ale podobně kritickou optikou hledí na dobu velkých společenských zlomů špionážní drama české HBO Bez vědomí, které po světové premiéře na karlovarském festivalu a po mezinárodní premiéře v kanadském Torontu nyní soutěžilo v Brně. Odnáší si zvláštní uznání porotců.

Bez vědomí spolu s rakouským seriálovým remakem slavného filmu M - vrah mezi námi nabídlo produkci minimálně z formálního hlediska na evropské či světové úrovni.

Ukázka ze seriálového remaku slavného filmu M – vrah mezi námi. | Video: tvnow.de

O vítězné Zatemnění zase ihned projevila zájem portugalská televize. Festival tak plní ambici zprostředkovávat lokální tvorbu zahraničním nákupčím a místním tvůrcům naopak přivážet inspiraci ze světa.

Tou letos byla především norská produkce převážně z veřejnoprávní stanice NRK, která je z mnoha důvodů pozoruhodným úkazem. Nejenže ji sleduje naprostá většina norské populace, ale NRK dovede konkurovat Netflixu a dalším v Norsku populárním on-line platformám, které si tam platí takřka 70 procent obyvatel.

Stačí se podívat na pár příkladů místní progresivní tvorby, která v průběhu uplynulé dekády zažila obrovský vývoj, a hned je jasné proč.

Pohled do odcizeného světa

Drzé, sebevědomé seriály NRK si neberou skrupule. Jeden jménem Skam přitáhl zpět k obrazovkám teenagery, které ve většině zemí dávno pohltil YouTube a další platformy internetového světa. Jak? Třeba realistickými scénami, v nichž se nic neděje, ale které mládeži paradoxně připomínají svět youtubových videí, založených právě na zdání něčeho skutečného, co se liší od prefabrikované televizní tvorby. Nebo kampaněmi na sociálních sítích, na nichž se podílely samotné hvězdy seriálu.

Když v jedné z úvodních scén seriálu Exit o norských finančnících a jejich excesech před kamerou pobíhá mladý muž se ztopořeným penisem, šňupe kokain a pokouší se pomocí obřího kuchyňského nože prosekat skrze zavřené dveře, kde si kolega právě užívá s prostitutkou, je jasné, že televize NRK není jen "pro starý".

Exit je komediální seriál o bohatých lidech a jejich obskurních návycích, přitom však nechce jen bavit publikum sexem, drogami a byznysem. Naopak pohlíží do odcizeného, vyprázdněného, smutného světa, jehož obyvatelé - opojení bohatstvím a mocí - ztrácí ponětí o základních lidských hodnotách i sobě samých.

Ukázka ze seriálu Exit ve vysílání norské televize. | Video: NRK

Norsko nejsou jen drsné detektivky

Podobně se podstatná společenská témata otiskují do dalšího komediálního počinu Seveřané. V něm se kamera prohání nad zalesněnou krajinou kopců, řek a jezer a hledí na dávné dřevěné lodě plné zarostlých vikingských siláků.

Na rozdíl od slavného seriálu Vikingové ale nejde o převyprávění severských ság. Tvůrci naopak do historických kulis zasadili lidi se zcela moderními návyky. A pod rouškou černého či drsného humoru tak pozorují situace, které by se mohly odehrávat v obývacích pokojích či kancelářích a které díky tomuto zvláštnímu posunu a nadsázce rezonují u publika s větší silou.

Seriál Seveřané do historických kulis zasazuje lidi s moderními návyky. | Video: Netflix

Skandinávie zkrátka není jen zemí drsných detektivek. Norská produkce ukazuje, že odvaha experimentovat s žánry i formáty může přinášet nejen uznání, ale také velký divácký úspěch.

Koncentrovaný ponor do produkce jedné norské veřejnoprávní televize, která mimochodem koprodukčním počinem Lilyhammer z roku 2012 stála u úplných počátků původní dramatické tvorby Netflixu, může být inspirací i pro tuzemské tvůrce a především producenty.

Také na druhém ročníku festivalu Serial Killer bylo vidět, že ještě chvíli potrvá naučit diváky chodit masově do kina na seriály. Projekce přitahovaly spíše desítky než stovky lidí. Už nyní ale akce rezonuje ve světě, mimo jiné díky bohatému programu pro televizní profesionály, což jí dodává na životaschopnosti, prestiži i atraktivitě.

 

Právě se děje

Další zprávy