Stezka Bečva je u nás nejkrásnější, říká cyklonadšenec Kalabus

„Tehdy jsme dělali věci s nadšením a přineslo to výsledky. Dnes se nám ale nedostává peněz na údržbu a přestavbu tras. Nestíháme se držet trendů,“ varuje známý vsetínský propagátor cyklistiky Kalabus.

Na webu Bike resortu Valašsko se píše, že region je pro cyklistiku kultovní. V jakém smyslu?
Je to dáno prostředím. Zdejší kopce nejsou nejvyšší, zato jsou velmi malebné, je tu krásná příroda. Pro cykloturistiku je to u nás vhodnější než v případě Jeseníků či Krkonoš. Tam mají sice krásné singletraily (přírodní cyklistické cesty – pozn. red.) v lesích, ale my toho můžeme nabídnout víc.

Jak to myslíte?
Když jsme začínali plánovat projekty pro cykloturistiku, řekli jsme si, že chceme být co nejkomplexnější. To znamená udělat krásné přírodní trasy, bikepark pro náročnější cyklisty, ale také možnosti pro rodiče s dětmi a klasické cyklostezky. To všechno navíc propojit s restauracemi a ubytovacími kapacitami. Dnes sem člověk přijede a může si vybrat, zda přespí v kempu, na ubytovně, v hotelu, zvolí si, kam na kole vyrazí. Troufnu si říct, že takové možnosti nikde jinde v republice nemají. Takto komplexní infrastrukturu jsme měli jako první.

Inspiruje se u nás zbytek země?
Určitě. Předáváme své know-how, ale já jsem tomu rád. A nejde jen o stavění tras. Máme spoustu dalších úžasných projektů souvisejících s cyklistikou. Zmínil bych Vrchařskou korunu Valašska, což je nápad dvou zdejších nadšenců. Díky své aktivitě rozpoutali vlnu vyjížděk na valašské hřebeny a kopce, nachystali soutěže, odměny, vybudovali velkou komunitu. Dnes už jsou vrchařské koruny všude po Česku, svou mají i v Praze.

Stál jste u zrodu cyklostezky Bečva, která je dnes fenoménem s obrovskou návštěvností. Jak těžké bylo takový projekt připravit?
Nesmírně. Na ničem náročnějším jsem se nepodílel, a kdybych věděl dopředu, do čeho jdu, pravděpodobně bych to nechal být. (úsměv) Jen od Vsetína po Velké Karlovice jsme řešili přes 800 vlastníků pozemků, byla tam spousta odvolání, měli jsme strach, abychom nepřišli o dotace. Byly to velké nervy.

Ale nakonec se to vyplatilo, že?
Stezka se povedla. Z hlediska trasování žádnou krásnější u nás nenajdete. Vede mezi kopci, podél Bečvy, v okolí jsou nádherné dřevěnice, jezírka. Navíc je pro celý region mimořádně užitečná. Podle sčítačů tu počty cyklistů neklesají pod 140 tisíc ročně. Těží z toho obce i místní podnikatelé. Přesto k nim musím být poněkud kritický.

Z jakého důvodu?
Stále si bohužel neuvědomují, že je potřeba být k cyklistům co nejvstřícnější, aby se sem rádi vraceli. Jednak by podnikatelé i radnice měli více spolupracovat a také my bychom od nich čekali větší podporu. Sám v regionu vidím, jak restaurace či hotely z cyklistů žijí. Ale marketing dělá náš resort sám. Potřebujeme i peníze na vylepšení a údržbu tras.

Roman Kalabus Narodil se v roce 1972 a žije ve Vsetíně. Vystudoval Fakultu tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Je autorem i vedoucím Bike resortu Valašsko a průkopníkem rozvoje cyklistické infrastruktury na Valašsku. Stojí za projekty Cyklostezka Bečva, Bike Aréna Vsetín, Bikepark Kyčerka a dalšími. Jako aktivní sportovec vyráží za cyklistickými traily do zahraničí, o svých expedicích píše v rámci projektu Baobabtrails.com. Je zastupitelem města Vsetína a členem Horské služby ČR.

Chtěli byste trasy přestavovat?
Jde o to, že fungují už roky bez zásahů. My jsme sice vyšlapali cestu ostatním, ale také jsme v začátcích udělali nějaké chyby. Nyní bychom naše traily potřebovali přemodelovat, rozšířit jejich síť. Cíl je přivést sem lidi, kteří nejsou technicky nejzdatnější, ale chtějí vyzkoušet novou, zážitkovou formu cyklistiky.

Bude o ni zájem?
Zcela jistě nejde v trailovém ježdění o chvilkový módní trend. Praxe i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že investice se rozhodně vyplatí z ekonomického, ale i třeba zdravotního hlediska. Je to forma pohybu venku, na zdravém vzduchu.

Jak náročná je údržba tras?
Hodně. Vidím to na cyklostezce Bečva, kde jsou mosty a dřevěné lávky, které je potřeba udržovat. Jeden nátěr vyjde na statisíce korun. Jsem přesvědčen, že tady by měl vypomoci Zlínský kraj, například formou dotací pro obce. Krajský úřad by měl navíc cykloturistiku řešit mnohem víc, než je tomu dnes. Nestačí jen propagovat jednotlivé akce, ale konkrétně „kola“ uchopit jako základní marketingový produkt. Mimo Valašsko je zde i stezka kolem Baťova kanálu a další se budují. I trailů a pumptracků je zde více. Není to jen o Valašsku. Také třeba už při projektování či opravách silnic by se mělo dbát na cyklopruhy. To se dnes bohužel neděje.

Vraťme se ještě k vašim aktivitám. Propagujete cyklojízdy s průvodci, jak to vzniklo?
Je to nápad ze zahraničí, ale u nás jsme byli první. Udělali jsme si průvodcovské kurzy a děláme řízené vyjížďky přírodou. Má to několik výhod. Jsme člověka schopní přesně navigovat a upozornit na možné překážky. Navíc jej zavedeme i na místa, kde běžně trasy nevedou, ale my máme s vlastníky lesa domluveno, že nás tam pustí. K tomu děláme Noční přejezd Javorníků, což je organizovaná vyjížďka, kdy přejíždíme pohoří ve večerních a nočních hodinách. Je o ni velký zájem a já jsem na ni dost pyšný.

Dalším fenoménem jsou pumptrackové dráhy, ve Zlínském kraji jich v poslední době přibývá.
To je naprosto skvělá věc. Jsou to vlastně hřiště pro kola, koloběžky, někdy skateboardy nebo i odrážedla. Paradoxní je, že vznikají víc na vesnicích než ve městech. Přitom pěkný a 140 metrů dlouhý asfaltový pumptrack vyjde zhruba na milion korun. Města jsou přeplněná klasickými hřišti, která jsou mnohem dražší. Aktuálně se chystá jedna dráha v Halenkově, a pokud ji zastupitelé schválí, bude jednou z největších v Česku.

Jaké další věci připravujete?
Usiluji o rozšíření Bike Arény ve Vsetíně. Rád bych mimo jiné propojil její dvě etapy, vylepšil stávající traily. Chystáme rozvoj trailů ve Zděchově. Budeme také jednat s holdingem Synot o rozvoji bikeparku na Kyčerce. Je pro nás velice důležitý, ale musíme sladit představy o budoucnosti s majitelem. Chceme také oživit diskusi o stavbě krásného trailu z Velkých Karlovic na hřeben Javorníků. Plánů je spousta, bez podpory veřejného sektoru a podnikatelů však nemáme šanci a v jiných místech nám utečou.