Architektonické projekty se často vystavují klasickým způsobem s desítkami kreseb, s počítačovými vizualizacemi a také s modely. Tentokrát se však obrovské množství práce muselo směstnat do jediné výstavní místnosti Fragnerovy galerie na pražském Betlémském náměstí.
Zhmotnělý vývoj myšlenek a představ
Architekti se s tímto problémem vypořádali originálním způsobem. Vyšli z teze, že mají za sebou „mraky“ práce, a tak výstavu nazvali Cloud 69. Pod stropem vysokého sálu vytvořili zvláštní konstrukci připomínající benzenová jádra. Na ni navěsili pruhy „pauzáků“ s návrhy a umístili je v různých výškách. Vytvořili jakýsi pomyslný mrak, který by ovšem byl výtvarně zajímavý dokonce i bez architektonických projektů. Ty jsou však samozřejmě z hlediska obsahu výstavy její nejdůležitější součástí.
Výstava tedy nabízí náčrty uskutečněných i neuskutečněných projektů, návrhy, s nimiž se ateliér zúčastňoval soutěží, na nichž je také vidět, jak se jednotlivé představy a nakonec i styl celého studia vyvíjí. A tak, i když do galerie vstupujeme především proto, abychom si udělali představu o činnosti ateliéru, zde se setkáme ještě s něčím navíc. A to sice s podivuhodným objektem, který má charakter monumentálního konceptu, v němž se protíná estetická rovina s obsahem, patřícím do zcela jiné, totiž architektonické oblasti. Můžeme tu sledovat vývoj myšlenek a představ zachycených klasickou kresbou, která má vedle počítačových programů stále svou nezastupitelnou roli.
Na výstavě je k dispozici také kniha, která přibližuje otevřený projev ateliéru, rozvíjejícího možnosti různých aktuálních směrů. Tvůrčím způsobem navazuje na funkcionalismus, ale nevyhýbá se ani volnější či dynamičtější architektonické formě. Dovede také citlivě reagovat na charakter prostředí, v němž se mají dané projekty uskutečňovat. Projevuje vyhraněný smysl pro volbu materiálů a jejich kombinací, pro prorůstání interiéru s exteriérem, pro propojování historické zástavby s moderním výrazem, pro prolínání technických prvků s přírodou, pro volbu správných měřítek a rytmus v uspořádání staveb a jejich částí, aby se splnil jejich účel a přitom nenarušil ráz daného místa.
Když procházíme instalací připomínající mrak a zároveň labyrint, ve kterém se můžeme zamýšlet nad jednotlivými projekty i nad půvabem celkového řešení výstavy, tak si znovu plně uvědomíme, jak jsou architekti pro nás důležití a že by jejich práce měla být samozřejmou součástí našeho života.
Také nás výstava přesvědčí, jak je tvorba ateliéru A 69 rozmanitá a přitom si udržuje své charakteristické vlastnosti. Trojice mladých architektů, žáků Ladislava Lábuse, svůj ateliér založila v roce 1994, hned po absolvování studií na pražské ČVUT. A velmi záhy se také vyprofilovali jako studio, které má odvahu a jasný styl. K němu patří střídmost, smysl pro harmonické barevné kombinace, volný rytmus tvarů, schopnost vytvořit různé varianty řešení, postavit se ke každému úkolu odpovídajícím způsobem. A 69 patří k ateliérům, které dokládají, že česká architektura přináší cosi nového, i když se u nás bohužel často stává, že se z úsporných či jiných důvodů v soutěžích nevyberou nejlepší návrhy a nezvolí optimální řešení.
CLOUD 69 Fragnerova galerie, Praha 11. 9. – 28. 10. 2019 |
