Vojín Kefalín by svá kasárna už nenašel, armáda zůstala jen v Klatovech

Pokud nepočítáme Krajské vojenské velitelství v Plzni a Leteckou záchrannou službu v Líních, jinde než v Dragounských kasárnech totiž profesionální armáda v kraji nezůstala.

Major Terazky a asistent režie Kefalín spolu v knize válčili ve zdech zámku na Zelené Hoře, který se vypíná na kopci nad Nepomukem. Na začátku 90. let v něm postavy ožily ještě při natáčení filmu Černí baroni. Zámek je k vidění z dálky, ale dovnitř se dostane jen málokdo. Je v soukromých rukou a stále není jasné, co s ním bude.

Kefalín prošel i kasárny v Sušici v podhůří Šumavy. Ta armáda opustila už v 90. letech minulého století. Marně by jel Kefalín s bolením v krku do vojenské nemocnice v Plzni. Budovy špitálu dál existují, doktoři v nich dál vracejí zdraví pacientům, ale už řadu let je bývalá vojenská nemocnice součástí Fakultní nemocnice v Plzni.

V Plzni už nejsou žádná kasárna. Z těch původních na Slovanech kromě plotu nezůstalo stát téměř nic. Jeden ze záměrů počítá s budováním obytných domů v mnohahektarovém areálu.

Přestavbu vojenského areálu na Světovaru na kulturní fabriku a domy pro bydlení zastavil před pěti roky škodlivý korkodehet v izolacích a podlahách budov. Veřejnosti ale slouží bývalá kasárna na Borech. Jsou tam úřady, školy, i firmy, vyjíždí odsud k zásahům i záchranná služba.

26 fotografií

Klatovy se ještě před 30 lety mohly chlubit třemi kasárny přímo ve městě. Dodnes fungují pouze Dragounská kasárna, sídlí v nich opravárenský prapor. Kasárna mají dlouhou historii. Vznikla na konci 19. století a podle historických pramenů právě tady byl na cvičení básník Fráňa Šrámek, herec Vlasta Burian tu zase neuspěl u zkoušky po kurzu důstojníků jezdectva v záloze.

Další klatovská kasárna vyrostla na přelomu 17. a 18. století na spáleništi po domech přímo u Černé věže, která je dominantou náměstí i celých Klatov. Poslední kasárna byla u silnice na Plánici a v 80. letech se mimo jiné i v nich natáčela komedie Copak je to za vojáka v hlavní roli s Jiřím Langmajerem.

Do Klatov často mířili za zábavou vojáci, kteří sloužili v nedalekých Janovicích nad Úhlavou. I v nich strávil část vojenského života románový vojín Kefalín. Před rokem 1989 podle odtajněných dokumentů mohlo v kasárnech být i přes čtyři tisíce vojáků.

Bronislav Poloczek v ukázce z filmu Černí baroni (16. 3. 2012)

Při profesionalizaci armády na začátku tisíciletí nejvyšší velení počítalo, že v Janovicích vojáci zůstanou. Nakonec ale bylo všechno jinak. V říjnu 2004 je opustil poslední voják.

Starostou Janovic nad Úhlavou se stal Michal Linhart v roce 2002. „Říkalo se, že kasárna v Janovicích jsou nemodernější v republice a počítalo se s tím, že i v rámci profesionalizace armády budou dál sloužit svému účelu. Náhle v roce 2003, asi čtvrt roku po prohlášení, že to budou jedny z největších kasáren, se vše úplně otočilo. Dostali jsme oznámení, že kasárna skončí. Byla to zvláštní situace. Jednou stranou se do kasáren navážel materiál na opravy, druhou stranou je v té samé době vojáci už opouštěli,“ shrnul stav starosta Linhart.

Konec armády znamenal odchod vojáků i jejich rodin

Vedení Janovic dostalo od armády nabídku na převzetí areálu. „Měli jsme asi měsíc nebo dva na rozhodnutí. S nadsázkou říkám, že parta strýců zasedla a řešila, jestli převezmeme majetek za miliardu korun a 45 hektarů. Tehdy nebylo úplně jasné, co tam vznikne,“ vybavil si starosta, co předcházelo převzetí majetku.

Konec armády v Janovicích neznamenal jen samotný odchod vojáků, ale i jejich rodin. Někteří u armády zůstali a slouží jinde, část jich odešla do civilu. Navíc armáda zaměstnávala i spoustu civilistů z okolí. Těm nezbylo nic jiného, než si hledat práci v Klatovech, okolních městech nebo třeba v Německu.

„Časem se to obrátilo. Část lidí později našla práci ve firmách, které vyrostly v bývalém vojenském areálu. Do janovické rozvojové zóny naopak začalo hodně lidí dojíždět z okolí za prací,“ vysvětlil starosta Linhart.

Část vojenských budov je zbouraná, některé armádní ubytovny jsou po kompletní rekonstrukci přestavěné na byty. Armádou na poslední chvíli zrekonstruovaná kasární kotelna stále slouží k vytápění některých budov.

Poslední velitel: je mi líto, že armáda nezůstala Byl poslední den roku 2005. Velitel Slavomír Tomčák tehdy vycházel branou ze stříbrských kasáren ven k hlavní silnici. Bylo to jako nesčíselněkrát předtím, ale přesto ten den mu zůstane v paměti do konce života. Byl to den, kdy armáda kasárna opustila. Slavomír Tomčák byl tím, kdo areál symbolicky zamkl. „Byla to pro nás všechny bolest, že se nepovedlo armádu ve Stříbře zachovat. Já jsem byl ten, kdo dostal černého Petra, a kasárna uzavíral. Byť se to nezdá, byla tam skvělá parta lidí, profesionálů, kteří zabezpečovali chod útvaru, i občanských zaměstnanců. Bylo jim hodně těžké oznámit, že se ve Stříbře končí, že si musejí najít nová místa,“ říká bez zaváhání poslední velitel. Podle něj měl stříbrský útvar všechno, co potřeboval. Zázemí pro výcvik, ubytování, techniku, velké a vybavené cvičiště. „Předcházející velitelé, zejména plukovník František Klement, udělali hodně, aby se především ubytování pro vojáky a vybavení výrazně zkvalitnilo. Vždyť byl modernizovaný kuchyňský blok, tělocvičny, připravovala se plynofikace,“ vypočítával. Přímo na areál kasáren navazoval velký výcvikový prostor. Před hlavní branou vedla před rokem 1989 silnice z Plzně do tehdejšího západního Německa. Co víc, tato silnice, po které tu jezdilo nejvíc aut z kapitalistické ciziny, vedla i přes vojenské cvičiště. Slavomír Tomčák popsal, že cvičiště fungovalo až do posledních dnů kasáren. „Na levé straně od vozovky bylo střelecké cvičiště, na pravé pro řidiče nebo taktiku. Po revoluci jsme cvičili poddůstojníky do funkcí velitelů družstev, střelce, řidiče bojových vozidel nebo děl a velitele děl,“ vzpomínal. Mrzí ho, jak areál vypadá. Řada budov je zdemolovaná, z bývalé ošetřovny jsou byty, naštěstí v bývalém kuchyňském bloku funguje firma. „Velitelská budova chátrá, armádní ubytovna slouží dál jako ubytovna, hasiči v areálu postavili novou stanici, vznikl sběrný dvůr. Cvičiště na levé straně je plné solárních panelů,“ porovnal Tomčák.

Ministr obrany se prohlédnul klatovská kasárna (13. 10. 2016)