Klimatický summit v New Yorku se konal v pondělí, téma ale rezonovalo mezi účastníky i následující dny po zbytek zasedání Valného shromáždění OSN. O klimatu předposlední den, tedy ve středu, mluvil i český premiér Andrej Babiš (ANO).

Babiš se na klimatickém summitu objevil jen krátce. Před svým výstupem na Valném shromáždění se věnoval bilaterálním a obchodním schůzkám a v otázce klimatické hrozby se držel stranou.

"Nebudu mluvit jen o klimatu. Svět má i jiné problémy," varoval premiér hned po příletu do New Yorku. Tím vysvětloval důvody, proč se neúčastnil pondělní akce, na které vedle desítky světových lídrů vystoupila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Ochrana planety byla po pondělním emocionálním projevu šestnáctileté aktivistky ze Švédska Grety Thunbergové jedním z nejdůležitějších motivů celého týdne v OSN. Zmínil ji i Babiš. "Greta Thunbergová má mnoho zajímavých postřehů. Přesto si nejsem jist, že emocionální, teatrální či hysterická, někdy až agresivní řeč vede k racionální diskusi," komentoval její výstup na zasedání.

10 milionů stromů

do roku 2025 chce vysadit premiér Andrej Babiš. Je to jeho představa, jak snížit uhlíkovou stopu.

Thunbergová se na půdě OSN ostře opřela do vrcholných politiků, obvinila je ze zrady a kritizovala jejich prázdná slova, kterými krmí mladou generaci. Mnozí novináři proslov označili za jeden z vůbec nejsilnějších v OSN za posledních několik let. Komentátor britského deníku The Guardian ji nazval hvězdou, která ukázala světovým lídrům, jak vypadá skutečné vůdcovství. Jako příklad toho, jak lze přijít o pozici světového vůdce, naopak uvedl amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se ve svém projevu o klimatu nezmínil byť jediným slovem. Jeho výstup zaměřený na nacionalismus a americké voliče postavil britský list do kontrastu se zápalem, který předvedla Švédka.

Na Politickém fóru na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji představil Babiš plán Česka snížit uhlíkovou stopu vysazením 10 milionů stromů do roku 2025. V projevu před Valným shromážděním mimo jiné upozornil, že přechod na zelenou energii něco stojí a že se emise nesmí snižovat na úkor ekonomické prosperity. "Bohužel občas zapomínáme, že evropská ekonomika je na průmyslu velmi závislá," prohlásil český premiér.

Mnohem více než Česko byly ale v New Yorku slyšet menší a chudší země, které dopady klimatických změn už pociťují. Do debaty o klimatu se zapojily hned v pondělí, a to s konkrétními plány. Dorazili například zástupci tichomořských států z Fidži, Tuvalu, Samoy, Šalamounových a Marshallových ostrovů. Společně vytvořili takzvané tichomořské modré námořní partnerství. Snaží se získat peníze prostřednictvím nadnárodních institucí, půjček nebo soukromých investic. Za ně chtějí nakoupit nové trajekty a lodě s nulovými emisemi, které obyvatelé těchto ostrovů potřebují pro pravidelné zásobování, cestování a napojení na okolní svět.

Koalice chce dosáhnout do roku 2050 úplné nezávislosti na fosiliích a nevypouštět žádné emise.