Laser pro mezihvězdné cesty

Spolupracovníci zesnulého britského fyzika Stephena Hawkinga z programu Breakthrough Initiative (BI), jehož byl duchovním otcem, diskutují tento týden v Praze o výzkumu a vývoji supersilného laseru pro mezihvězdné cestování. Projekt Starshot má umožnit vyslání nanosond k hvězdě Proxima Centauri, což je nejbližší hvězda od Sluneční soustavy, uvedl v pondělí 23. září výkonný ředitel BI Pete Worden.

Vědce, inženýry a politology, kteří na projektu Starshot pracují, zajímá mimo jiné schopnost českých výzkumných center na vývoji laseru spolupracovat. Tématem diskusí je také to, za jakých politických podmínek je realistické takto silný laser postavit a nenarušit stabilitu mezinárodní bezpečnosti.

O tématu se má diskutovat na několika setkáních včetně Mezinárodního sympozia české zahraniční politiky pořádaného pražským Ústavem mezinárodních vztahů a na Prague SpaceApps Laser Workshop pořádaném Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, laserovým centrem HiLase v Dolních Břežanech a opět Ústavem mezinárodních vztahů.

Světoznámý britský fyzik Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, zemřel ve věku 76 let loni v březnu. Byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina.

Svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.

Proxima Centauri je nejbližším hvězdným sousedem Slunce, nachází se ve vzdálenosti něco málo přes čtyři světelné roky. V převodu na kilometry činí vzdálenost 40 bilionů kilometrů.

Jde o takzvaného červeného trpaslíka. Tyto hvězdy jsou chladnější než Slunce, zato ale mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření, což představuje jeden z problémů pro případnou přítomnost života na planetách, které je obíhají.

Projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu, ohlásili Hawking a ruský miliardář a mecenáš vědeckého výzkumu Jurij Milner v roce 2016. Předpokladem je, že zařízení poletí jednou pětinou rychlosti světla.

Milner do výzkumu slíbil vložit 100 milionů dolarů (takřka 2,4 miliardy korun). K projektu se připojil mimo jiné zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg.