Orientační nabídka
Přestože se Jaroslav Pažout v Mladé Boleslavi přímo nenarodil, většinu svého života s ní spojil. S manželkou zde vychovali dva syny, těší se i z vnoučat a pravnoučat. Jeho žena, s kterou obýval společný pokoj v Domě seniorů, zemřela loni v listopadu.
Pan Pažout se narodil v době první světové války, 24. 9. 1917, a za svůj život tedy zažil mnoho společenských změn. Vyučil se pekařem a dlouho toto zaměstnání také vykonával, ze zdravotních důvodů ovšem musel později této práce nechat. Bílé řemeslo ale nikdy úplně neopustil, živil se totiž rozvážením pečiva v roli řidiče, později se do zmodernizovaného pekařského provozu vrátil a rád vzpomíná na léta v pekárně nedaleko Domu kultury.
Přestože se jeho úctyhodný věk negativně projevil například tím, že hůř slyší, stále se dokáže radovat ze života, pravidelně se snaží chodit, aby několikrát denně procvičoval svaly na nohou. Rád se usmívá a říká, že je v Domě seniorů spokojený. "Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno. Tím se také v životě řídím," řekl oslavenec. Každý den sleduje zprávy v televizi. Vzpomíná také rád na letní měsíce strávené na chalupě nedaleko Valečova, ale i na další bohaté zážitky ze svého dlouhého života.