Argumenty z poslední zprávy o aktuální klimatické situaci Světové meteorologické organizace jsou důvodem, proč trudné realitě v pondělí čelili státníci na summitu OSN v New Yorku. Pár let staré závazky přestávají stačit.
Setkání uspořádal generální tajemník OSN. „Řekl jsem světovým vůdcům, aby nepřijížděli s líbivými projevy, ale s konkrétními závazky,“ uvedl António Guterres, který už dříve vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány transformace energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství.
Týkají se nejčastěji energetiky, neboť z ní plyne většina emisí; vedle uhlí coby zdroje upadá v nemilost i jádro. První z milníků závazků z pět let staré Pařížské dohody se vztahuje k příštímu roku – realita ukazuje, že ne každý si domácí úkoly plní; Česko zatím ano.
Zleva ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec přicházejí do sídla Organizace spojených národů na klimatický summit, který svolal generální tajemník OSN António Guterres.
Česko na globálním Summitu pro klimatickou akci reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Nepatřil ovšem k těm, kdo měli projev, protože slovo dostaly přednostně země, které přijely s novými zelenými závazky.
Postoj české vlády vůči zrychlení definitivního konce doby uhelné zůstává nadále opatrný – na jedné straně uznává, že i Česko je zasaženo klimatickými změnami například v podobě sucha, na straně druhé má obavy z dopadu na domácí průmysl.
Cílem summitu je zvýšení úsilí v boji za klima
Babiš na otázku, proč na pondělním summitu nevystoupil, odpověděl, že české straně bylo řečeno, že podmínkou je nový ambiciózní plán. „Je přitom důležité se podívat, jak jednotlivé státy plní, nebo neplní závazky z Pařížské klimatické konference. Mnozí z těch, kdo dneska vystoupí, je neplní, Česko je naopak dodržuje.“
„Klima je důležité, ale není to jediný problém“, řekl Babiš před budovou OSN na Manhattanu. Zdůraznil, že pro něj je důležitější zahájení zasedání Valného shromáždění OSN, kde ve středu večer vystoupí s projevem, v němž se bude věnovat vícero tématům.
Přesto Babiš spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem na tiskové konferenci před summitem představil tři nové iniciativy: masivní sázení stromů (v první fázi deset milionů, do roku 2050 až 18 miliard), investice zhruba 12 miliard eur (více než 300 miliard korun) do obnovitelných zdrojů a odbourání 80 procent emisí oproti roku 1990 do roku 2050.
Česko je nyní na 35 procentech snížení emisí proti základně stanovené v roce 1990 a zvládne i vytyčených 40 procent k roku 2030. Nesouhlasí ale s nyní prosazovanou uhlíkovou neutralitou v roce 2050.
Cílem summitu je donutit politiky, aby úsilí i ambice zvýšili, přičemž kýženým ideálem je takzvaná uhlíková neutralita v roce 2050 – tedy vypouštět jen tolik uhlíku, kolik ho planeta vstřebá. Pařížská dohoda s tím původně počítala až k roku 2100.
  |
Před defilujícími politiky dostala prostor promluvit i mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová; učinila tak ve velmi emotivním příspěvku. „Měla bych být ve škole, ne tady. Selhali jste. Ale mladí lidé začínají vidět vaši zradu. Ale říkám vám rovnou, že pokud nás zradíte, nikdy vám to neodpustíme. Změna přijde. Ať už se vám to líbí, nebo ne!“ obořila se na státníky se slzami v očích.
Vystoupila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Mluvila o plánech odstavit uhlí z výroby elektřiny do roku 2023 a o uzavírání dolů, které se dostaly do pilotního programu EU na transformaci uhelných regionů. Slováci s nulovým saldem CO2 k roku 2050 počítají. „Nezáleží na tom, jak malí jsme, nemůžeme čekat. Protože ochraňovat planetu, znamená být člověkem,“ sdělila Čaputová.
Proto za zásadnější považuje navazující zasedání Valného shromáždění OSN, které se věnuje udržitelnému rozvoji; vedle klimatu tedy řeší i třeba stárnutí společnosti, přístup ke vzdělání či zdravotní péči. Na valném shromáždění Babiš projev přednese ve středu.
Americký prezident Donald Trump se na summitu za klimatickou akci v New Yorku příliš nebavil.
Pondělní klimatický summit byl mimořádný, jako připomínka, že čas se krátí. Řádný summit, na němž se bude skutečně sčítat, co kdo dokázal, a přijímat nové úkoly, je v plánu v prosinci v Chile.
Zesílení úsilí naráží na pohodlí a hlavně peníze. Omezování emisí je velice nákladné, pro byznys i pro země, jejichž ekonomika stojí na průmyslu; to je i případ Česka. Největší producenti emisí jsou Čína, USA a Evropská unie jako celek. Z těchto tří jeví ochotu omezit se starý kontinent, a i ten nejednotně: záměr odhlasovat uhlíkovou nulu k roku 2050 zablokovaly Česko, Maďarsko, Polsko a Estonsko. Za zelenější přístup se v pondělí vyslovili francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová či britský premiér Boris Johnson.
„Musíme přetvořit náš systém. Musíme pracovat kolektivně a být konsistentní,“ řekl na summitu francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém projevu se zavázal k uhlíkové neutralitě k roku 2050, snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 a ukončení těžby ropy na francouzském území. Francie zároveň na plnění Pařížské klimatické dohody zdvojnásobí své příspěvky na 1,5 miliardy dolarů.
Britský premiér Boris Johnson měl v pozdních hodinách podle deníku The Guardian slíbit více než miliardu liber na boj s klimatickou krizí. Peníze by měly putovat na technologické iniciativy spojené s obnovitelnými energetickými zdroji a snížení emisí.
Potíž je s čelem žebříčku: Čína si dala úmyslně nízké cíle, aby je mohla jednoduše plnit; USA se od dohody distancovaly zcela. Evropa nemá jinou páku než ekonomické sankce či cla. Jinými slovy – obchodní válku. Jenže tím by ublížila také sobě.
Jednání s politiky i investory
Jeden projev v pondělí Babiš přeci jen měl. Na paralelním fóru Concordia Summit, jehož cílem je propojit vlády, podnikatele a neziskovky při hledání řešení globálních otázek, mluvil o české inovační strategii. Mezi více než 300 řečníky byli expředseda Evropské komise José Manuel Barroso, americká ministryně dopravy Elaine Chaová a americký ministr obchodu Wilbur Ross jr., ředitel společnosti Uber Dara Khosrowshani či poradkyně prezidenta USA Kellyanne Conwayová.
Česká republika plní závazky z pařížské dohody o klimatu, uvedl @AndrejBabis před začátkem klimatického summitu @UN. „Chceme být nadále příkladem dobré praxe a na fóru k udržitelnému rozvoji prezentovat naše dobrovolné závazky, jako je výsadba 10 milionů stromů,“ řekl premiér. pic.twitter.com/cMaegCR0bQ
— Úřad vlády ČR (@strakovka) September 23, 2019
„Jako jedna z nejvíce industrializovaných zemí v Evropě se musíme soustředit na inovace, abychom zajistili naši konkurenceschopnost,“ řekl Babiš. „To je také důvod, proč jsme zformovali společně s nejlepšími vědci, podnikateli a manažery vizi. Tato vize se přeměnila v Národní inovační strategii, která se věnuje vývoji do roku 2030.
Zmínil, že národní strategie je založena na devíti tematických pilířích od podpory prostředí, které umožní vznik nových podniků, přes podporu vzdělání a výzkumu po digitalizaci a technologický rozvoj.
Andrej Babiš při projevu v Concordii.
Vysvětlil, že inovační strategie má v Česku robustní základy ve vědě. „Česko má vynikající výzkum obzvláště v přírodních vědách, technických oborech a v lékařství a zdravotnictví. Dodal, že Česko se soustředí i na vývoj umělé inteligence a že v této oblasti je zapojeno do spolupráce na úrovni Evropské unie.
Půda OSN nabízí příležitost k separátním formálním a neformálním schůzkám. Podle informací LN bude mít Babiš několik bilaterálních jednání: s novým ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Se Zelenským by měl mluvit o vztazích Ukrajiny a Ruska, o ekonomické spolupráci a domluvit vzájemné návštěvy. S Erdoganem o migraci.
V plánu má český ministerský předseda také několik schůzek s americkými investory. Účast potvrdili zástupci AT&T, Motorola, 3M, Bell Helicopters, Philip Morris, Lockheed Martin a IBM. Zájem projevily i společnosti Google a Facebook, na které míří zdejší připravovaná digitální daň. Ve čtvrtek se česká delegace přesune do Bostonu, kde navštíví mimo jiné věhlasný Massachusettský technologický institut MIT.
