LN: Jaký je zájem o vaši aktuální výstavu Na březích Nilu?
Veliký, díky ní se nám návštěvnost zdvojnásobila. Přesto se zájemci o prohlídku nemusejí bát, že by se na výstavu nedostali. Celkově je u nás návštěvnost největší od podzimu do jara, kdy lidé méně tráví volný čas venku a chodí i více školních skupin.
Výstavy jsou dobře navštěvované; lidé mají zájem dozvědět se nové informace o mimoevropských kulturách, chtějí vidět předměty ze zaniklých civilizací anebo etnografické předměty z oblastí, kam třeba jedou na dovolenou.
LN: K výstavě o starém Egyptě včera proběhla přednáška o zvířecích mumiích. Kolik takových doprovodných akcí máte?
Náprstkovo muzeum představuje starou Čínu na výstavě Říše středu |
Na každý měsíc chystáme komentovanou prohlídku výstavy s jedním z jejích autorů, přednášky, ale i výtvarné dílny pro děti a lektorované programy pro školní skupiny. Další z přednášek se uskuteční 10. října, představí posvátné kulty býků v Egyptě. Děti se mohou těšit na výrobu náhrdelníků či figurek na staroegyptskou deskovou hru, již se naučí i hrát.
LN: Některé artefakty od vás zdobí i výstavu Tutanchamon v historické budově Národního muzea. Kolik artefaktů vůbec Náprstkovo muzeum dnes má?
V Náprstkově muzeu evidujeme přes 150 tisíc inventárních čísel, předmětů je to o něco více.
Na výstavě Tutanchamon je kromě multimediální projekce vystaveno 135 předmětů z našich sbírek. Ráda bych upozornila na vzácnou tzv. Pražskou rakev či uloženou mumii paní Taikašet anebo část věnovanou významnému egyptologovi Jaroslavu Černému, kde jsou vystaveny písemné dokumenty. Je tam vystaven i ostrakon s dopisem vztahujícím se k manželské hádce. Je to velice osobní dokument. A jak je patrné, manželské problémy znali i ve starém Egyptě. (směje se)
„Vzdělávají, ale jsou již též místem setkávání,“ říká Eva Dittertová, šéfka Náprstkova muzea.
LN: A kde všude věci – kromě domu U Halánků – uchováváte? Prý stavíte nový depozitář.
Naše depozitáře se především nacházejí zde, u Halánků na Betlémském náměstí, dále pak v areálu Národního muzea v Horních Počernicích a mimo Prahu. Ano, aktuálně vybíráme projektanta pro stavbu nového centrálního depozitáře a rekonstrukci muzea. Nový depozitář vyroste právě v počernickém areálu, kde už stojí budovy, jež obývají naši přírodovědci a částečně my. Nový depozitář bude i pracovištěm kurátorů, taktéž tam plánujeme restaurátorskou dílnu a digitalizační pracoviště.
LN: Dá se říci, odhadnout, jaký sbírkový předmět je „nejcennější“ či nejdražší?
Těch předmětů máme víc; vzácné jsou egyptské mumie, v Národním muzeu pečujeme o 11 staroegyptských mumií, přičemž z toho jich je v Náprstkově muzeu deset. Lze jmenovat i předměty indiánské, jež přivezl Vojta Náprstek, jako třeba ženský plášť z bizoní kůže. Vzácný je tím, že ho dostal sám Náprstek během své návštěvy v Minnesotě v roce 1856. Z Afriky jsou to předměty, jež dovezl Emil Holub na Náprstkův popud, či tkaný a vyšívaný polštář kmene Teke z Konga, který už byl součástí rudolfinských sbírek v roce 1607.
Lidské hlavy, cukrové lebky. Pohřební rituály představuje Náprstkovo muzeum |
Anebo ještě indická miniatura, která bývá žádána světovými muzei jako výpůjčka. Jde o zobrazení Kršny, který drží lotos a flétnu. Cenný je i soubor maorských artefaktů včetně dvou obrazů (podobizen náčelníka Harawiry a paní Háromi) od malíře Gottfrieda Lindauera. Pokud předměty půjčujeme, pojistky včetně transportu hradí vypůjčitel a jsou vskutku vysoké, řádově jde o miliony korun.
LN: Vidíte nějaký zřejmý trend v moderním muzejnictví?
Náš obor se v posledních třiceti letech proměnil k lepšímu, muzea a zřizovatelé se snaží, aby předměty byly uloženy v odpovídajícím prostředí, aby byly dodržovány speciální požadavky na uložení, staví se nové, moderní depozitáře. Též se velmi posunulo muzejní výstavnictví, výrazně se změnil přístup k návštěvníkovi: snažíme se vnímat každého návštěvníka. Otevíráme zajímavé stálé expozice, zaměřujeme se na nosná témata ke klíčovým výročím napříč republikou. Výstavy preferují autentické předměty, avšak stále více se uplatňují i multimediální prvky a architekturu výstav realizují profesionálové.
LN: Co nového nyní chystáte?
Nejbližší akcí budou oslavy mexických dušiček – svátku zemřelých. Akci připravujeme jinak nežli v předchozích letech, kdy se všechno soustředilo do jednoho dne. Už od konce října se budou konat přednášky, workshopy a samotná oslava – připomenutí svátku zemřelých – se uskuteční po oba víkendové dny 2. a 3. listopadu. Neměla bych zapomenout na cyklus besed se zajímavými ženami – osobnostmi v cyklu Postavení žen v mimoevropských kulturách. Na rok 2020 chystáme zajímavou výstavu o životě obyvatel Sibiře, část výstavy bude věnována i šamanismu... A čeká nás poslední, avšak nejdůležitější výstavní projekt příštího roku, jímž bude výstava Sluneční králové. Tím vyvrcholí egyptologický program v Národním muzeu.
