Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno, déšť 14°C

Matku a sestry mu zabili před očima, hodiny dělal mrtvého: Přeživší popsal masakr

Autor: Darina Jíchová - 
20. září 2019
16:25

Tajmúr Abdulla Ahmed (43) nerad vzpomíná na květen 1988, přišel tehdy o svou rodinu. Matku mi iráčtí vojáci tehdejšího vůdce Saddáma Husajna zastřelili přímo před očima. Husajn nechal vyvraždit celou jejich vesnici, provinili se jediným – byli Kurdové. Ahmedovi bylo tenkrát teprve 12 let, přežil jen náhodou. Svůj život zasvětil boji za spravedlnost, chtěl by, aby viníci masakru byli potrestáni, uvedla stanice BBC.

„Mámu mi zabili před očima, nemohl jsem ji ochránit, pak zastřelili obě moje sestry. Ještě teď mám noční můry, někdy mě vzpomínka na masakr dohoní i přes den. Moje srdce ten den zemřelo společně s mojí rodinou,“ popsal Ahmed.

Kurdy vyzradili kolaboranti

Ahmedova rodina se stala obětí tzv. operace al-Anfal, šlo o systematické vyvražďování Kurdů a dalších nearabských etnik, ke kterému došlo za Irácko-íránské války na konci 80. let 20. století. Podle organizace Human Rights Watch (HRW) během etnických čistek zemřelo až 100 tisíc lidí, kurdské úřady však uvádějí, že si Husajnova genocida vyžádala přes 180 tisíc obětí.

Ahmed pochází z odlehlé vesničky Kuladžo, která měla v roce 1988 jen 110 obyvatel. Podle Ahmeda byli lidé vesměs příbuzní. „Bylo dost obtížné naši osadu najít, vyzradili nás lidé, kteří kolaborovali s Husajnovým režimem. Jeho vojáci k nám dorazili v dubnu, odvezli nás do táborů, kde oddělili muže od žen a dětí. To bylo naposledy, co jsem viděl otce,“ sdělil reportérům BBC.

Masové hroby zavražděných Kurdů Masové hroby zavražděných Kurdů | Reuters

Ahmed: „Čekal jsem na smrt“

Uvedl, že o měsíc později je vojáci naložili do náklaďáků a odvezli na jih. „Když jsme vystoupili, viděl jsem tři vykopané díry. Vojáci pak vyndali kalašnikovy,“ doplnil, že jim poručili, aby si všichni vlezli do děr. „Matky svíraly své děti, některým nebyl ještě ani rok. Pak na nás začali střílet.“

Ahmed popsal, že ho postřelili do levé ruky. „Kulky létaly všude kolem, okolo mé hlavy a ramen, mezi mýma nohama. Pamatuju si, že se třásla zem, celá díra se zalila krví. Ještě dvakrát mě trefili, obě střely šly do zad. Ležel jsem a čekal na smrt,“ prohlásil Ahmed.

Dodnes neví, jak se mu podařilo přežít, dokonce ani neztratil vědomí. Dělal mrtvého a počkal, až vojáci odjedou, pak se vyhrabal z díry a utekl pryč. Ahmed si není jistý, jak dlouho bloudil, podařilo se mu ale dostat do stanu beduínské rodiny, která se o něj postarala. Zůstal s nimi tři roky, pak se spojil s příbuznými a odešel za nimi na sever Iráku. Společně se ukrývali před Husajnovými vojáky.

S návratem domů čekal na Husajnovu smrt

V roce 1996 se mu podařilo získat azyl ve Spojených státech, kde dnes žije. V roce 2003 padnul Husajnův režim, Ahmed se vrátil do Iráku až po Husajnově popravě v roce 2006, jeho kroky vedly zpátky na místo masakru. „Když jsem viděl ty tři díry, hroby, třásl jsem se, brečel jsem,“ komentoval svůj návrat domů. „Obrátil jsem se na novou vládu, řekl jsem jim, aby mě informovali o všech rozhodnutích, které o hrobech učiní,“ řekl Ahmed.

Ještě ten rok začaly na místě výkopy, Ahmeda s tím ale Iráčané neobeznámili. Vláda chtěla vyzvednout těla Kurdů a pohřbít je v jejich regionu. Ahmed se o tom dozvěděl od přátel a okamžitě se do Iráku vydal. Když přiletěl, více než 170 těl bylo už vyzvednuto z prvního masového hrobu, v zemi ale zbylo mnoho kostí a osobních věcí obětí.

Identifikace ostatků stále probíhá

Ahmed se do celé věci vložil a dosáhl soudního zákazu, exhumace nebude pokračovat, dokud vláda nebude souhlasit s tím, že bude pracovat „s respektem“ k mrtvým. Amhed rovněž požaduje, aby těla vyzvedávali odborníci a aby vrazi Kurdů stanuli před soudem. Teprve potom svolí k otevření zbylých dvou hrobů.

„Po matce a sestrách mi nezbyl ani obrázek, vyfotím si aspoň jejich ostatky. Když se do hrobu podíváte, stále vidíte, jak k sobě matky tisknou své děti,“ prohlásil Ahmed. Irácká vláda tvrdí, že je na kurdských úřadech, aby kontaktovaly příbuzné obětí. Mluvčí kurdské vlády Fawd Osman Tahá oznámil, že nejdříve musí ostatky identifikovat, teprve pak se můžou obrátit na jejich rodiny.

„Jsem hlasem mrtvých“

„Sebrali jsme všechny důkazy a podstoupili je speciálnímu soudu, který má genocidu na starosti,“ doplnil Tahá. Ahmed prozatím zůstává v Iráku, sobě i dalším pozůstalým slíbil, že místo neopustí, dokud nebudou naplněny jeho požadavky. „Cítím, že je to můj úkol od Boha. Přežil jsem z nějakého důvodu. Bůh mi dal tuhle misi, jsem hlasem mrtvých, mluvím za nevinné oběti, které už samy mluvit nemohou,“ zavázal se Ahmed.

Někdejší irácký prezident Husajn obvinění z etnické čistky Kurdů před soudem odmítl, celou operaci vedl jeho bratranec Alí Hasan al-Madžíd. Ten byl v roce 2006 usvědčen z genocidy a stejně jako Husajn odsouzen k trestu smrti oběšením. Madžíd si vysloužil přezdívku „chemický Alí“, při vyvražďování totiž rád používal chemické zbraně.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Taurus70 ( 20. září 2019 21:24 )

Bože to je zase hovadina, dokud tam byl Sadam tak tam byl klid, už zas Amici vytváří ospravedlnujici iluze?Když si vzpomenu co za divadlo předváděl Powel ještě teď je mi na zvraceni, zbraně hromadného ničení, chemické a bakteorologicke zbraně, důležité je ten bordel co udělali nějak zdůvodnit. Vtipné je ze je vyhání už i demokratický zvolena vláda mají vypadnout do konce roku ale to soudruzi z ČT nějak opomiji informovat😂😂

Zobrazit celou diskusi