NÁZOR – Většina amerického zahraničněpolitického establishmentu nadále považuje NATO a transatlantickou vazbu klíčový prvek zahraniční politiky Spojených států, konstatuje Ted Galen Carpenter v komentáři pro server Washington Post. Mezinárodněpolitický expert z think tanku Cato Institute dodává, že proto jsou opakované výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští spojenci investovali více do vojenské oblasti, přijímány s nevraživostí hraničící s hysterií.
Evropané preferují neutralitu
Trump však podle Carpentera není hlavní hrozbou pro transatlantickou solidaritu. Za tu považuje posun nálad evropské veřejnosti směrem k neutralitě. Odkazuje v tomto směru na zprávu Evropské rady pro zahraniční vztahy plnou překvapivých zjištění.
Průzkum zahrnoval 60 tisíc respondentů ze 14 zemí EU a naznačil, že důvody ostrých rozdílů v evropském a americkém pohledu na množství zahraničněpolitických otázek jsou mnohem hlubší než nespokojenost s Trumpem, konstatuje analytik. Za nejlepší příklad považuje postoj k zadržování Ruska Severoatlantickou aliancí.
Na otázku, na jakou stranu by se měla jejich země přidat v případě konfliktu mezi USA a Ruskem, většina respondentů odpověděla, že ani na jednu, poukazuje odborník. Zmiňuje v té souvislosti francouzsko-americkou novinářku Annabelle Timsitovou, která zjištění shrnula v konstatování, že Trump během tří let v úřadu poškodil postavení Spojených států ve světě a nikde to není zřetelnější než v Evropě, jelikož Evropané již nevěří, že Washington dokáže garantovat jejich bezpečnost.
Timsitová však podle Carpentera přehlíží dech beroucí rozsah neutralistických nálad mezi předpokládanými bezpečnostními partnery Washingtonu. „Pouze 18 % lidí ve Francii by podpořilo Spojené státy, zatímco 63 % by volilo neutralitu; v Itálii je to 17 % versus 65 % a v Německu 12 % ku 70 %,“ píše analytik. Dodává, že výsledky jsou podobné v nových východoevropských členských státech NATO, ačkoliv ty jsou vystaveny většímu ruskému tlaku a potenciální agresi.
Maďarští respondenti tak ze 71 % volí neutralitu a USA by podpořilo jen 13 % z nich, v Rumunsku je tento poměr 65 ku 17 % a neutralistické nálady převládají v poměru 45 ku 33 % dokonce i v Polsku, které má mrazivou historickou zkušenost s Ruskem z carské i sovětské éry, nastiňuje Carpenter. Doplňuje, že postoje Evropanů nejsou příliš odlišné ani v dalších kontroverzních zahraničněpolitických otázkách spojených s USA.
Nová realita
Na otázku, na jaké straně by měla stát jejich země v případě střetu Spojených států s Čínou, byly odpovědi ve prospěch USA ještě slabší, poukazuje analytik. Uvádí, že největší podporu Washingtonu vyjádřili Poláci - 24 % pro Spojené státy, 54 % pro neutralitu -, přičemž na americkou stranu by se přidalo jen 19 % Čechů, 17 % Rumunů, 13 % Maďarů, 18 % Francouzů, 20 % Italů a pouhých 10 % Němců.
„Další zjištění potvrzuje, že Evropané momentálně preferují nezávislou zahraniční a bezpečnostní politiku namísto dalšího setrvávání v pozici slabšího partnera Washingtonu,“ pokračuje Carpenter. Odkazuje na závěry zmíněné zprávy, že respondenti chtějí, aby EU jednala jako geopolitický hráč a sledovala vlastní linii, a jsou nakloněni politické vizi „evropské armády“ nezávislé na NATO, kterou nejvíce prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Vinit z eroze transatlantické solidarity Trumpova neomalená izolacionistická prohlášení je podle analytika „intelektuálně pohodlné“. Tato eroze ovšem začala ještě předtím, než se současný americký prezident objevil na scéně, a týká se dokonce klíčového účelu NATO, kolektivní obrany, deklaruje Carpenter. Odkazuje na zjištění průzkumu Pew Research Center z roku 2015 provedeného v 8 zemích NATO, z nichž vyplývá, že průměrně 49 % respondentů by nechtělo bránit spojence, přičemž ve Francii, Itálii a Německu tuto nechuť vyjádřila většina dotazovaných.
Závěr podle Carpentera zní, že transatlantická solidarita a celá kolektivní obrana je momentálně pouze konceptem „odtržených“ politických elit na obou stranách Atlantiku a názory tamních obyvatel na zahraniční politiku jsou odlišné. „Vládnoucí elity mohou nálady veřejnosti nějaký čas ignorovat, ale bude těžké udržet politiku, která jde stále více proti přání většiny populace,“ píše analytik.
NATO a zbytku poválečného transatlantického zahraničněpolitického systému tak zvoní umíráček, tvrdí Carpenter. Soudí, že EU a USA se budou muset této skutečnosti přizpůsobit a začít vést vlastní, nezávislou politiku.
Související
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
NATO , USA (Spojené státy americké) , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
včera
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
včera
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
včera
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
včera
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.
Zdroj: Radek Novotný