19.09.2019 10:24

Ztráta nevinnosti – Depresivní děti slaví 15 let

Večery od 1. do 7. října 2019 budou v pražském divadle Venuše ve Švehlovce patřit uměleckému gangu Depresivní děti touží po penězích, který již patnáct let posouvá hranice divadelního umění. Nezávislé divadelní těleso oslaví výročí svého vzniku přehlídkou aktuální tvorby. Uvádět budou například svoji nejdéle hranou inscenaci  120 dnů Sodomy, v derniéře Martyrium aneb Umění trpět a nebo nejnovější hru  Maryša (mlčí), jejíž titulní představitelka, Andrea Berecková, se letos probojovala  do širší nominace cen Thálie. 

Depresivní děti touží po penězích fungují od roku 2004. Mezi diváky i odbornou veřejností jsou zapsáni divadelními projekty v nedivadelních prostorech, satirickou reflexí společenských jevů a osobitým humorem. Na určující batolecí začátky vzpomíná člen souboru, Jiří Ratajík, který si v narozeninovém pásmu zahraje hned třikrát... "První projekt byl Racek v Karlíně a kupodivu se podařilo zorganizovat, že se hrálo v povodní poškozeném Hudebním divadle Karlín. Musely tam být umístěny pásky, kam diváci nesmí, aby nespadli do děr v zemi - jedna taková díra byla přímo mezi jevištěm a hledištěm,  vznikla tak opásaná šestimetrová mezera. Všude byl asi centimetr a půl prachu, takže jsem si od rodičů půjčil vysavač a dva dny vysával druhé největší jeviště v Praze. Ostatní čistili sedačky, aby měli diváci kde sedět. Ale dopadlo to krásně. Jedna půlka se hrála klasicky – tedy diváci seděli v hledišti, pak se ale přestavěla elevace a z jeviště koukali do zničeného divadla. Racek je hra o divadle a poslední jednání začíná tím, že to divadlo je někde v pozadí, rozpadlé.. a my jsme ho tam měli doopravdy." 

Tvorba Depresivních dětí se dotýká kromě divadla i dalších uměleckých disciplín, projekty jsou často site-specific, imerzivní, synkretické... Zkrátka alternativní až na dřeň! Před pěti lety soubor zakotvil v žižkovské Venuši ve Švehlovce, nicméně tím o tvůrčí svobodu nepřišel. Stálé útočiště do maxima využívá pro pečlivou práci se zvolenými tématy a v poslední době také častěji překračuje hranice geografické a upevňuje se v mezinárodní spolupráci.  Herec Jiří Ratajík přibližuje, proč ho spolupráce s Depresivními dětmi i po patnácti letech stále baví: „Režisér Jakub Čermák - duše Depresivních dětí - nepřestává sám sebe překonávat a stále přichází s novými nápady. Každá další inscenace je o něco náročnější než všechny předchozí, ale herci i publikum můžou vždy očekávat chytrou a divokou zábavu.“ Od téměř punkových začátků ve vytopeném karlínském divadle Depresivní děti dozrály do nepřehlédnutelného profesionálního tělesa, které neztrácí dech. Na listopad už chystají další novinku - Mary Stuart. Anatomy (of drama), která si z nedávného festivalu Offenzíva přivezla druhou cenu.

Občanský průkaz v šesti krocích aneb program narozeninové oslavy

1.10. 120 dnů Sodomy - Kdo přežije věrnost původnímu textu a interakci s publikem, odchází připraven na práci v korporátu. Na motivy díla markýze de Sade a manažerských příruček. Řízení lidských zdrojů, důraz na kontrolu, motivaci, týmovou práci a biče.

2.10. Naši furianti - Pražáci se zase vozí po venkově, to nemůže špatně dopadnout.  Nebo jo? Veselohra o útrapách vlastenectví v nelehké době. Tvůrci slibují více napětí než seriál Ordinace v růžové zahradě.

3.10. Milostný dopis ženě, kterou nemilujeme - Sonda do duše jedné ženy a ponor do internetových seznamek. Pět mužů skládá v rámci dokumentární inscenace společně obraz jediné ženy, sestavený z inzerátu, mailů, SMS zpráv a dojmů z prvního rande. Tento performativní dopis ženě, kterou nemilují, je tečkou jejich milostné konverzace.

5.10. Martyrium, aneb umění trpět - derniéra - To nejlepší z Bible a Pošty pro tebe. Představení obsahuje stroboskopické efekty a lásku. Divadelní remake středověkých legend o svatých mučednících pro 21. století.

6.10. Zánik domu Usherů - Češi jsou výborní houbaři a dabéři. Terapie z pohraničí rozvíjí klasickou povídku hororového mága Edgara Alana Poea a doplňuje ji o motivy českých Sudet. Inscenace pracuje s formou „extended cinema“, takže využívá filmové i divadelní prostředky.

7.10. Maryša (mlčí) - Nekompromisně o moci a možná i o lásce.. Kafe od Žida už není trendy, postačí piccolo (co neexistuje). Místo mlýna loftový byt, místo hospody obchodní centrum. Hanácké nářečí je nahrazeno významným mlčením. Ale Maryša je pořád stejně krásná, nešťastná a nebezpečná.

Začátky představení vždy ve 20:00 

http://depresivnideti.eu/

http://www.venuse-ve-svehlovce.cz/

Autor článku: Alena Julie Novotná