Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Na Baltu vznikne umělý ostrov, ekologové proti němu protestují

Svět

  17:05
KRYNICA MORSKA - Nový průplav a ostrov má pomoci v ekonomickém rozvoji severu Polska, přispět má i k bezpečnosti země.

Satelitní snímek Viselské kosy. foto: NASA

Soud EU dal za pravdu Polsku, zrušil rozšíření kapacity plynovodu

Viselská kosa je opuštěným pásem země porostlým borovými lesy. Občas se z mechu vynoří základy válečného bunkru či pozůstatky staré německé vesnice. Původní obyvatelé byli Němci a vyhnala je odsud válka či poválečný odsun. Jen na vrcholu léta, kdy se dá koupat v Baltském moři, pevninská šíje obživne turisty, po zbytek roku je tu pusto a prázdno.

Po lesních cestách se dá dojít až k ruské hranici. Několik dřevěných kůlů spojených pletivem a značka „STOP“ pocházející pravděpodobně z nějaké silnice označují v jemném písku dělicí čáru Ruské federace a Evropské unie. V roce 1945, poté co Sovětský svaz zabral Královec (dnes Kaliningrad), si tu bez jakýchkoli mezinárodních konzultací uprostřed šíje vytyčil hranici a tím mu připadl i Pilavský průliv u města Baltijsk (dříve Pilava). Lodě plující do polského přístavu Elbląg se tak už přes sedm desetiletí potýkají s problémy. Z ruské strany jsou umocněné tím, že Baltijsk je sídlem Baltské flotily a vojenskou zónou.

Průplav přes Viselskou kosu.

Řešení situace hledá Polsko od začátku 90. let, postupně vznikl plán na vybudování průplavu v polské části Viselské kosy. Vláda Občanské platformy (OP) Donalda Tuska ho kvůli finanční náročnosti pozastavila, po nástupu vlády Práva a spravedlnosti (PiS) v roce 2015 dostal opět zelenou. V místě někdejší zaniklé polské vesnice Neue Welt (Nový svět) už je vyrubaný pás lesa a polsko-belgické konsorcium NDI a Besix se má co nejdříve po podepsání smlouvy se státem zakousnout do země.

Celkem 1300 metrů dlouhý a pět metrů hluboký průplav bude stát bezmála miliardu zlotých (6,2 miliardy korun) a umožnit by měl plavbu lodím s ponorem do čtyř metrů (dosavadní cestou říčním kanálem přes Vislu proplují jen menší lodě maximálně s 1,6 metru ponoru). Hotovo má být v roce 2022, vláda si od toho slibuje oživení ruchu v přístavu Elbląg a posílení národní bezpečnosti.

Vykopaná zemina pak vytvoří ve Viselském zálivu umělý ostrov, který zvětší území Polska o 181 hektarů. Má mít elipsovitý tvar o průměru zhruba půldruhého kilometru, jeho úroveň bude dva až tři metry nad hladinou moře a návštěvníci sem budou mít zákaz vstupu.

Ruská karta

Budování průplavu i ostrova se nelíbí ekologům. Ti namítají, že stavba kanálu i následující plavební ruch budou překážet vodním ptákům v jejich tradičních zimovištích v zálivu, zařazených do projektu Evropské unie Natura 2000. Lidé z vesnic na pobřeží se obávají úbytku návštěvníků. Kritici poukazují i na to, že po čtyři měsíce v roce záliv zamrzá a průplav bude třeba bez užitku udržovat.

Ekologií argumentuje i Moskva. „Kanál změní vodní podmínky ve Viselském zálivu a to pravděpodobně naruší i ekosystémy na území Ruska,“ píše v prohlášení kremelská Rada pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva.

Ruská strana Polsku vyčítá, že nechce o průplavu jednat. Varšava se odvolává na to, že Rusko neratifikovalo konvenci o přeshraničním vlivu na životní prostředí podepsanou v roce 1991 ve finském městě Espoo a také se nikoho neptalo při stavbě plynovodu Nord Stream po dně Baltu či atomové elektrárny poblíž Kaliningradu. „Válka o průplav přes Viselskou kosu je válkou o to, aby Polsko bylo suverénním státem,“ prohlásil šéf PiS Jarosław Kaczyński při nedávné návštěvě Elblągu.

Autor:

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha