Pamětní deska v centru Ostravy připomíná oběti bombardování

29/8 2019

Jedním z nejtragičtějších dnů v novodobé historii Ostravy byl 29. srpen 1944. Tento den letouny americké armády bombardovaly Ostravy. Cílem byly rafinérie, železárny a nádraží, avšak část bomb dopadla do obydlených částí města. Tehdy zahynulo na 500 osob.

 

Pamětní deska v centru Ostravy připomíná oběti bombardování

Pamětní deska připomínající oběti bombardování Ostravy. Foto: René Stejskal

Oběti bombardován Ostravy připomíná pamětní deska, kterou v den smutného 75. výročí této události odhalili náměstek primátora Ostravy Radim Babinec, autor desky Marek Pražák a Tomáš Netočný z Post Bellum. Náměstek primátora Radim Babinec,  ředitelka Archivu města Ostravy a Tomáš Netočný připomenuli okolnosti náletu a co mu předcházelo.
„Marek Pražák má ateliér v nedaleké Nádražní ulici a je tak spojen s centrem Ostravy a její historií. Myslím si, že i proto dokázal tak citlivě propojit smutnou událost s lidským příběhem, s příběhem Ostravanky na pozadí vybombardovaného centra města,“ řekl statutární zástupce ostravského primátora Radim Babinec.
Pamětní deska byla odhalena prakticky v místě, kam v centru města dopadaly bomby. Jedna zničila rohový dům na Masarykově náměstí, další dopadly do ulic a na obytné budovy, jiná poničila obchodní dům RIX v dnešní ulici 28. října, který se jako symbol bombardování objevuje v levé části pamětní desky. Postava ženy u bombami poničeného obchodního domu asociuje příběh – může se jednat o obyvatelku Ostravy, zaměstnankyni obchodního domu nebo matku hledající dítě. Pamětní deska je tak symbolem všech obětí města a postava ženy dává desce silný a autentický náboj.

V roce 1944, v šestém roce druhé světové války, již byli lidé na přelety letounů nad městem zvyklí a mnozí nepřikládali význam sirénám, které ohlašovaly letecký poplach. Letecký útok na Ostravu však strategické cíle  zasáhl jen okrajově. Většina bomb bohužel dopadla do obydlených oblastí. Nálet trval přes hodinu a vyžádal si téměř 500 obětí na životech. Značné škody vznikly v Zábřehu, Vítkovicích a Slezské Ostravě, silně zasaženo bylo také centrum města v okolí Zámecké ulice, bomby dopadly na Smetanovo náměstí i na Slezskou Ostravu.

29. srpna rovněž začala výstava „Ostrava 29. srpna 1944“, která je společným projektem města, Post Bellum a Archivu města Ostravy u příležitosti 75. výročí bombardování. Vzpomínky Ireny Ondruchové, Emila Najzara a Tomáše Pertileho zaznamenali dokumentaristé Paměti národa Petra Sasínová a Tomáš Netočný. Zájemci si výstavu mohou prohlédnout na rohu Dlouhé a Zámecké ulice v místě, kde kdysi stávala květinová síň.

Irena Ondruchová byla tehdy sedmnáctiletou dívkou a bombardování přežila skrčená ve skruži za hřbitovem v Zábřehu. „Pak jsem vylezla na cestu a spatřila to neštěstí. Mrtví leželi všude kolem a z úst jim vytékaly pramínky krve.“

Stejnou událostí se zabývá i 16minutový dokument, který přináší komplexní, přitom autentický a barvitý obraz neštěstí z 29. srpna 1944, které bylo jednou z nejtragičtějších válečných událostí na území dnešní České republiky. Dokument můžete zhlédnout zde: https://youtu.be/xtbigzzLieI