Ministerstvo školství správně zvažuje odklad maturit z matematiky

Ministr školství Robert Plaga minulý měsíc navrhl, aby se povinná maturita z matematiky a cizího jazyka odložila minimálně o osm let. Do té doby by chtěl zachovat současnou podobu zkoušky, v níž si maturant mezi jmenovanými předměty sám volí. Plaga to zdůvodnil analýzou úspěšnosti žáků u jednotlivých typů úloh v didaktickém testu z matematiky, v níž zjistil, že žáci nejvíce selhávají v úlohách důležitých pro život.

Zástupci odborné veřejnosti a EDUin toto rozhodnutí podporují, neboť jde o významné převzetí odpovědnosti za nutnost zkvalitnění vzdělávacího procesu před úpravami zkoušek.

Ministr školství Plaga uvedl, že nehodlá prosazovat experiment, v němž se vlivem zavedení povinné zkoušky žáci začnou více učit. Jinými slovy, riziko, že s povinnou maturitou z matematiky a cizího jazyka přibude propadlíků, bylo mnohokrát zdůrazňováno a je velmi reálné. Cílem změn ve vzdělávacím systému má přitom být pozitivní, nikoliv represivní, podpora, která rovněž vede ke zkvalitnění a zlepšení výsledků žáků. Tuto cestu ostatně zdůrazňuje většina odborných organizací, které volají po zlepšení pedagogického procesu a zvýšení podpory jednotlivým aktérům.

Ministerstvo školství uvedlo řadu významných důvodů, proč by bylo nesprávné povinnou maturitu z matematiky nyní zavádět. Je třeba změnit systém vyučování matematiky, zajistit dostatečnou metodickou podporu pro učitele a zlepšit vzdělávání budoucích učitelů. Bylo by neuvážlivé, aby změnám v povinných předmětech maturity nepředcházelo ověření, že výuka dokáže žáky na zkoušku dostatečně připravit. Základními principy pro rozvoj výuky matematiky by měly být individualizace vzdělávacího procesu a diferenciace pro žáky v rámci smíšených tříd.

Proti zavedení povinné maturity z matematiky mluví i další data. Matematiku si každým rokem vybírá méně žáků, a přestože letošní rok zaznamenal mírné zlepšení průměrných výsledků, neúspěšnost je stále nesrovnatelně vyšší oproti českému jazyku nebo angličtině.

Mezinárodní průzkumy jako je PISA nebo TIMSS, dlouhodobě ukazují významné rozdíly v kvalitě výuky mezi školami a závislost žákovských výsledků na socioekonomickém statusu (SES). To znamená, že školy v současné podobě neumí dostatečně kompenzovat znevýhodnění, s nímž žák přichází z rodiny.

Ministerstvo školství tímto ukazuje, že mu nejsou lhostejné empiricky ověřené závěry z terénu, ani osudy budoucích maturantů. Lze předpokládat, že povinnou maturitou z matematiky by byli nejvíce postiženi žáci s nízkým SES, a ještě více ti, kteří chodí do škol s nízkým průměrným SES. EDUin dlouhodobě doporučuje, aby novým povinnostem ve vzdělávacím systému předcházelo šetření o připravenosti jednotlivých aktérů, přičemž základem by měl být varovný indikátor meziročně se snižujícího počtu maturantů z matematiky. Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Fakt, že se ministr Plaga rozhodl jednat na základě analýzy dat z maturit, je signálem, že se vzdělávací politika začíná alespoň dílčím způsobem blížit evidence-based rozhodování. Zároveň je nutné ocenit, že se ministr školství rozhodl akcentovat zájmy těch, jimž je vzdělávání určeno, tedy zájmy žáků. Bylo by maximálně prospěšné, kdyby se k podobné odpovědnosti přihlásili i ostatní aktéři, kteří vzdělávací politikuv ČR ovlivňují. Lépe bychom dosáhli shody.”