Medu je kvůli suchu, chladnému jaru i kůrovci málo. Včelaři si zoufají

  11:50
Medu mají tento rok včelaři na Vysočině méně než v předešlých letech. Důvodem je hlavně sucho, chladný nástup jara a také kůrovcová kalamita, kvůli které ubývají lesní porosty. K nejvíce postiženým oblastem patří Třebíčsko.

ilustrační snímek | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

„Letošní sezona byla opravdu strašně špatná. Medovicový med nemám už druhým rokem vůbec, pouze květový, a ten si zákazníci obratem rozebrali. Lidé mi volají, ptají se po medu, ale bohužel, aktuálně už nic nenabízím,“ popsal Jan Ježek z Rodinného včelařství Ježkovi, které má svých zhruba osm desítek včelstev v okolí Horního Újezdu na Třebíčsku.

Počet včelstev Jan Ježek tento rok nepatrně snížil a omezení plánuje i do budoucna. „Ono se stačí podívat na lesy v okolí, pokud tu vůbec ještě nějaké zbyly. Vůbec nám tady neprší, je hrozné sucho. Kolikrát v okolních regionech přijde déšť, a u nás pořád nic,“ konstatoval včelař.

Míst, odkud by včely mohly nosit medovici, tedy sladkou tekutinu vylučovanou mšicemi a jiným hmyzem, kterou následně zpracovávají na tmavý medovicový med, ubývá v celém kraji. Vysočina je totiž lokalitou, která je řáděním kůrovce, a tudíž i kácením napadených dřevin zasažena v rámci celé republiky nejvíce.

„Zrovna já jsem na tom letos s medem ještě docela dobře, ale co jsem slyšel od včelařů z jiných obcí, je to letos velká bída. Hodně samozřejmě záleží na konkrétním stanovišti. Mám úly na celkem pěti místech a rozdíly, co se výsledného množství medu týče, se liší třeba i o padesát procent,“ nechal se slyšet Karel Hromek z Křižanova na Velkomeziříčsku.

Ceny medu rostou, od loňska podražil o dvacet korun

Významnou roli na výsledném skóre letošní medové sezony podle něj hraje hlavně míra sucha v dané oblasti.

„Mají-li rostliny dostatek vláhy, vyprodukují i dost nektaru a pylu. To samé v případě medovicového medu, který je rovněž závislý na vodě. Medovici totiž vytvářejí jehličnaté i listnaté stromy - a když mají dost vláhy, projeví se to na množství mízy a ve finále tedy i množství medovice,“ vysvětlil Hromek.

Vzhledem k ubývajícím lesům v regionu se však dlouholetý včelař obává, že letošní medovicový med, jenž svým zákazníkům nabídl, je bohužel zároveň i posledním.

Hromek musel letos také zvednout ceny o zhruba dvacetikorunu. Pastovaný med nyní prodává za 130 korun za kilogram, stejně tak i smíšený a květový. Medovicový vyjde na 150 korun. „Myslím, že i tak jsou moje ceny ještě docela v normě, musím brát totiž ohled na kupní sílu našich zákazníků z okolí,“ dodal křižanovský včelař.

Za jednotnou cenu 130 korun za kilo nabízí med František Pavlíček, jenž včelaří v okolí Telče na Jihlavsku. Ani on letošní sezonu pozitivně rozhodně nehodnotí.

„Bylo to nic moc. Co jiného se ale dalo čekat. Stačí se podívat, jak vypadají okolní lesy,“ zhodnotil včelař, který se společně se synem stará o zhruba dvě desítky včelstev.

Na jedno včelstvo připadá poloviční množství medu

Včelařům podle něj letos nepřály ani klimatické podmínky. „Pro produkci medovicového medu je nejlepší teplé, vlahé a stálé počasí, a ne sucha a náhlé přívalové lijáky, jako to bylo letos. Květový med samozřejmě nějaký byl, ale na množství se negativně projevilo chladné jaro - vše vykvetlo, ale následně se ochladilo a pršelo, takže včely nemohly vylétnout z úlů. Ale aspoň něco málo nakonec donesly,“ konstatoval František Pavlíček.

Méně medu než loni mají rovněž včelaři kolem Nového Města na Moravě. „Včelstvům uškodilo střídání vysokých a nízkých teplot na jaře, které vedlo i k častějšímu rojení včel,“ uvedl předseda místní organizace Českého svazu včelařů Pavel Kaláb.

„Snůška květového medu byla velice slabá, tmavého medu bylo o něco víc,“ shrnul.

Podle jeho odhadu připadá letos na jedno včelstvo asi patnáct kilogramů medu, což je proti dobrým rokům poloviční množství. Minulý rok, který se z hlediska produkce medu řadil také mezi ty slabší, připadlo podle Pavla Kalába na jedno včelstvo v okolí Nového Města na Moravě kolem dvaceti kilogramů medu.