Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Američané se snaží zabránit prodeji ukrajinského výrobce leteckých motorů Číně. Sami jej nechtějí

Svět

  15:00
Do trojúhelníku dlouhodobě napjatých vztahů mezi Ukrajinou, Ruskem a Západem vstupuje další hráč – Čína. Peking je sice na Ukrajině ekonomicky aktivní už delší dobu, rozruch ale v poslední době vyvolalo jeho úsilí koupit společnost Motor Sič, jednoho z největších světových výrobců leteckých motorů. Především Spojené státy se obávají, že by tak Čína získala kapacitu vyrábět pohonné jednotky pro těžká letadla i vrtulníky a snaží se kontraktu zabránit.

Letouny L 39 Albatros, L 159 Alca, Jas 39 Gripen. foto: Armáda České republiky, Jan Kouba

Továrna Motor Sič je známá i v domácí letecké branži – dodávala motory pro česká cvičná letadla L-39 Albatros, kterých létá na 2800 ve třiceti zemích včetně Česka. Její výrobky pohánějí i většinu vrtulníků české armády a do určité míry je na nich závislé i ruské vojenské letectvo. To však poté, co krátce po anexi Krymu Ukrajina zakázala jakoukoli vojenskou spolupráci, přešlo na vlastní alternativu leteckých motorů značky Klimov. Po továrně s bohatou tradicí tak sáhli Číňané.

Mezi Moskvou a Pekingem

Motor Sič vznikl v roce 1907 v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny původně jako továrna na zemědělské nástroje. Během první světové války se přeorientoval na letecké motory a tato produkce mu zůstala. Motor Sič je schopen vyrábět motory pro cvičné stroje, vrtulníky i pro nejtěžší dopravní letadla. Vedle toho produkuje i plynové turbíny například pro použití v elektrárnách. Má množství poboček po celé Ukrajině, ale i svoje aerolinie či sanatorium. Díky řediteli Vjačeslavu Boguslajevovi vyráběl dál i po pádu Sovětského svazu a dodnes drží stav 25 tisíc zaměstnanců.

Otřes přinesla roztržka s Ruskem v roce 2014, kdy prakticky přes noc přišel Motor Sič o 90 procent svých příjmů. Podle serveru 24 Kanál tehdy Boguslajev dostal dvakrát nabídku od Vladimira Putina vybudovat nový závod na zelené louce v Rusku, vzhledem k vysokému věku (je mu 80 let) ale odmítl. Začal však jednat s čínskou firmou Beijing Skyrizon Aviation, která se v 2017 pokusila koupit 41 procent akcií. Tehdy však ukrajinský soud transakci zrušil z důvodu bezpečnosti státu.

Cíl nové protiraketové obrany USA: Severní Korea, Írán, Rusko a Čína

Nyní chce čínská společnost přes polovinu akcií, a o prodeji tak musí rozhodnout antimonopolní úřad. Tady vstupují na scénu Američané, kteří pravděpodobně i kvůli tomu vyslali minulý týden na východ Evropy bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona.

„Obranné technologie by neměly být poskytovány potenciálnímu nepříteli,“ prohlásil Bolton v Kyjevě před novináři. O osudu továrny Motor Sič jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. S jakým výsledkem, jasné zatím není.

Kolem firmy se však dějí podivné věci – její kanceláře nedávno prohledala tajná služba SBU, která Motor Sič podezřívá z „diverzní činnosti“ kvůli údajnému pokusu vyvézt technologie do Číny. Kontrarozvědka také po pěti letech fungování pobočky ve Sněžném na separatistickém území Ukrajiny obvinila její manažery z financování terorismu, platili totiž daně do rozpočtu povstalecké Doněcké lidové republiky.

Improvizace vítězí

Američané se obávají, že by Čína získala schopnost vyrábět širokou škálu leteckých motorů pro všechny stroje kromě stíhaček. Není ale známo, že by sami nabídli firmě kompenzaci. Tlačí však prostřednictvím vojenské pomoci, kde je třeba – jak nedávno deklaroval prezident USA Donald Trump – „přezkoumat její efektivitu.“

Číňané pak hodlají americký lobbing přebít lákavými nabídkami, ukrajinskému státu chtějí věnovat čtvrtinu akcií společnosti a do smlouvy zakotvit podmínku, že bez souhlasu kyjevských úřadů se její výrobky nedostanou do žádné třetí země.

Podle některých ukrajinských médií lze však transakci už těžko zabránit, protože menší čínští investoři vykoupili 75 procent akcií Motor Siče po malých částech nepodléhajících schvalování. Obejít omezení prodeje zbraní se už Pekingu v případě Ukrajiny jednou podařilo. Koncem 90. let Čína pořídila přes prostředníka na Macau nedostavěnou letadlovou loď Varjag, jako vrak ji dopravila do svých přístavů a po modernizaci zařadila do výzbroje své lidové armády.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...