Jak se dělá hokej bez peněz? O nic hůř než s nimi, tvrdí Hosták

Opravdu?
Skládám mužstvo podle našich možností a podle možností regionu. Myslím, že to není o nic těžší, než kdybych měl k dispozici víc peněz. V obou případech musíte pečlivě vážit, koho do mužstva přivést, jak daný hráč zapadne do týmu a jakou roli dostane. To je všude stejné.

Nevidíte rozdíl, když si můžete vybrat ze širšího a kvalitnějšího výběru špičkových hokejistů?
Definujme si pojem špičkový hokejista. Asi to bude hokejista, který hrál před pěti lety výborně a byl na mistrovství světa. Jenže to ještě neznamená, že bude hrát dobře další rok. Neumím vám říct, jestli to mám ve Zlíně těžší, než kdybych skládal tým v Kometě.

Dobře. A jaké ambice tedy můžete mít v nadcházející sezoně?
Jaké chceme. Samozřejmě jsou věci, které jsou víc pravděpodobné a reálné než jiné. Moje ambice je být každý rok o trošku lepší než ten předchozí. Hrát zajímavý hokej, dělat zábavu pro diváky, kteří budou, doufám, chodit zase ve větším počtu. Prostě klub o kousek posunout.

Na co musí Zlín sázet, aby tohle naplnil?
Na to, na co jsme sázeli v předchozích sezonách: na patriotismus, protože máme suverénně nejvíc hráčů, kteří začínali s hokejem ve Zlíně nebo někde v okolí. Anebo jsou s klubem dlouhodobě spjatí. Tohle je jednoznačně naše devíza a budeme na ní dál sázet.

Dala by se použít fráze, že budete hrát týmovým pojetím, která se používá, když v kádru nejsou jednoznační tahouni?
Týmové pojetí musí předvádět každé mužstvo, které chce uspět. Tohle se říká, ale slyšel jste někdy, že by tým, který má ambiciózní hráče na 50 bodů za sezonu, řekl: Budeme sázet na tyhle dva kluky? Tohle vám nikdo neřekne. Jasně, že budeme sázet na týmovost. Budeme sázet na to, že jsou kluci spolu delší dobu, dobře se znají a jsou ve městě, kde vyrůstali.

Patriotismus ukazuje Zlín i tím, že zapojuje do práce bývalé hráče, kteří k němu neodmyslitelně patřili. Ať už je to Martin Hamrlík nebo nově Jaroslav Balaštík. Je to přirozený proces?
Spíš je to taková logická volba, protože hledáte někoho, koho budou hráči respektovat a uznávat. Je jasné, že to bude někdo, na koho chodili, když byli malí. Pro mě je jednoduché vybírat z lidí, kteří chtějí klubu pomoct a chtějí se zapojit do dění. Vhodnou roli dostal například i Ondra Veselý, který je u mládeže.

Cítíte, že u Hamrlíka funguje zmiňovaný respekt na střídačce?
Jednoznačně. Kluci ho uznávají jako vynikajícího obránce. Tady navíc nejde jen o to, že ho uznávají a že to byl dobrý hráč, on se také neustále chce zlepšovat. Stále o hokeji diskutuje, sleduje vývoj. Toho si na něm hrozně cením. Nespoléhá pouze na svou pověst. Snaží se, zjišťuje informace z NHL, jak by to šlo ještě vylepšit. Srší z něj nadšení a láska z hokeji. Je jím posedlý.

Angažováním Balaštíka chcete efekt na hráče ještě zintenzivnit, protože se bude věnovat hlavně útočníkům?
Neřekl bych, že je to hlavní důvod, spíš je to takový vedlejší efekt, protože je to bývalý útočník a má jim tím pádem co říct. Hlavní důvod je ten, že jsme se s Tondou Stavjaňou bavili o tom, že bychom chtěli přivést někoho, kdo by klukům pomohl mentálně. Takového mentora týmu nebo mentálního kouče, jak se to teď nazývá. Trénink fyzičky a taktiky má každý zmáklej, ale věnovat se trošku hlavě není tak běžné. Měli jsme mentálního kouče zvenku a kluci to nebrali úplně dobře. Potřebujeme někoho, kdo kluky někdy nakopne, někdy zase zklidní. Jarda na to zkušenosti má.

Zlín se v minulosti několikrát snažil nalákat podobně Petra Lešku, který se ale návratu brání. Proč?
Já ho oslovoval před každou sezonou a nechce se mu zapojit. Má aktivity ve své firmě. To člověk musí respektovat.

Mrzí vás to? V čem by byl jeho potenciál?
To samém jako u Jardy Balaštíka. Předávání zkušeností mladým, dokázal by kluky psychicky uklidnit.

Dlouho jste byl braný hlavně za televizního komentátora, ale hokej neděláte z druhé strany poprvé. Přesto se zeptám, jestli vám práce v extralize neotevřela v něčem oči?
Nemyslím si. Spíš člověk naráží na drobnosti, které předtím až tolik nevnímal. Byl jsem pár let ve vedení královehradeckého hokeje, dělal jsem manažera v mládežnických reprezentacích, takže jsem měl představu, jak by měl vypadat extraligový klub. Samozřejmě každý klub má svá specifika, každé město a region je trošku jiný. Byly tam pro mě novinky, ale nic mě nepřekvapilo zásadním způsobem. Měl jsem příležitost se něco nového naučit a na oplátku něco vytvořit.

Máte ambici se dostat v tomto směru ještě dál?
Já mám teď velkou ambici dostat dál zlínský klub. To je takový cíl, který jsem si dal, když jsem přišel. A ještě nejsme tam, kde bychom mohli být. Prostor na zlepšování pořád máme.

S čím tedy budete spokojený v nové sezoně? Když postoupíte do předkola a vyhnete se zbytečným starostem?
Už jsem řekl, že chci být každý rok o kousek lepší. V předkole jsme dvakrát byli, jednou jsme prohráli s Olomoucí a jednou velice těsně s Mladou Boleslaví, takže abych byl spokojený já, tak musíme udělat další krok. Teď už v předkole o moc hůř dopadnout nemůžeme. Cílem je postoupit do vyřazovacích bojů.