Britské opoziční strany se dnes dohodly, že v pondělí nepodpoří vypsání předčasných parlamentních voleb, které žádá premiér Boris Johnson. Dohoda je dalším ze série kroků, kterými chtějí opoziční politici zabránit odchodu Británie z Evropské unie bez dohody s Bruselem. K úsilí zabránit neřízenému brexitu dnes přispěla horní komora parlamentu, Sněmovna lordů, když schválila návrh zákona, který za určitých podmínek nutí předsedu vlády požádat o tříměsíční odklad brexitu. Aby vstoupil zákon v platnost, zbývá již jen souhlas královny, který se čeká v pondělí.
Vypsání předčasných voleb na 15. října Dolní sněmovna zamítla již ve středu. Opozice se totiž obává, že by takových voleb mohl Johnson využít k tomu, aby Británii přece jen 31. října vyvedl z EU bez dohody.
Lídr opozice Jeremy Corbyn původně tvrdil, že je připraven podpořit volby v okamžiku, kdy celým legislativním procesem projde návrh zákona proti brexitu bez dohody. Vláda proto ve čtvrtek oznámila, že hlasování o volbách opět zařadí na program pondělní schůze. Dnes se ale Corbyn se zástupci Liberálních demokratů, Skotské národní strany (SNP) a velšské strany Plaid Cymru dohodl, že ani v pondělí vládní návrh nepodpoří. Souhlasit s volbami chce opozice teprve poté, až vláda požádá o odklad brexitu.
Johnson ale vylučuje, že by o takový odklad mohl požádat. Ve čtvrtek řekl, že by byl „raději mrtvý v příkopu“. Dnes zopakoval, že zemi z EU vyvede za 55 dní. „Pojedu do Bruselu, dostanu dohodu a zajistíme, abychom odešli 31. října,“ řekl Johnson. Zároveň zdůraznil, že rezignovat na svou funkci nehodlá.
Pro vypsání voleb předseda vlády potřebuje souhlas dvou třetin poslanců. Po tomto týdnu ale nemá v Dolní sněmovně ani absolutní většinu.
Brexitu bez dohody má zabránit zákon
Zabránit brexitu bez dohody chce opozice přijetím návrhu zákona, který premiéra nutí požádat o tříměsíční odklad, tedy do 31. ledna 2020. Učinit by tak musel, pokud by se nepodařilo vyjednat dohodu nebo přesvědčit parlament, aby s odchodem bez dohody souhlasil, což je však nyní krajně nepravděpodobné.
Poté, co návrh zákona schválila ve středu Dolní sněmovna, dnes souhlas vyjádřila i ta horní – Sněmovna lordů. Vzhledem k tomu, že jej přijala beze změny, zbývá do konce legislativního procesu již jen souhlas královny Alžběty II. Ten se podle agentury Reuters očekává v pondělí. Po jeho udělení zákon vstoupí v platnost.
Vynucená přestávka
Pondělní rozhodování o vypsání předčasných voleb by mohlo být posledním hlasováním během aktuálního zasedání parlamentu. Johnson totiž docílil toho, že královna zasedání příští týden přeruší a nové zahájí až 14. října. Odpůrci přestávky vynucené jen několik týdnů před stále platným termínem brexitu proti tomuto kroku podali stížnost hned u tří soudů: ve Skotsku, v Severním Irsku a v Londýně.
Soud v hlavním městě dnes žádost známé aktivisty Giny Millerové a expremiéra Johna Majora zamítl. Přestávka v zasedání parlamentu je podle něj v souladu se zákonem. Millerová již avizovala, že se proti rozsudku odvolá, stejně jako to učinili v obdobném případu stěžovatelé ve Skotsku. Také soud v Edinburghu totiž uvedl, že Johnsonův postup je zákonný. Skotský odvolací soud by měl svůj verdikt vynést ve středu. Případem se bude zabývat i nejvyšší britský soud a to 17. září.
Johnson čelí nyní v Británii kritice nejen kvůli vynucené parlamentní přestávce, ale i kvůli svému čtvrtečnímu projevu na severu Anglie. V tomto případě ovšem nejde tolik o obsah proslovu, jako spíše o skutečnost, že během komentáře dění kolem brexitu a útoků na opozici stáli za předsedou vlády v pozoru policejní rekruti. Podle zástupců policie hrabství West Yorkshire premiér policisty zneužil v politické hře a udělal z nich kulisu.
