Foto pxhere.com
Někteří prezidentští kandidáti z řad demokratů tento týden odhalili své ambiciózní plány na boj s klimatickou změnou. Senátorka za Kalifornii Kamala Harris (viz profil Alarmu) ve středu ohlásila, že do něj chce během následujících deseti let investovat deset bilionů (skutečně bilionů, nikoliv miliard) dolarů a zavést daň nebo pokutu pro společnosti s velkými emisemi skleníkových plynů. S podobnou částkou počítá bývalý ministr bytové výstavby a rozvoje měst Julian Castro. V úterý přišla senátorka za Massachusetts Elizabeth Warren (viz profil) podobně jako senátor za New Jersey Cory Booker s plánem investovat do boje s klimatickou změnou tři biliony dolarů. Senátorka za Minnesotu Amy Klobuchar plánuje bilionovou investici do restrukturalizace infrastruktury.
Podle politologů si kandidáti se svými plány pospíšili v důsledku celonárodního nárůstu zájmu o téma klimatické změny. Podle průzkumu Quinnipiac University z minulého týdne tvrdí 56 procent registrovaných voličů, že se nacházíme ve stavu pohotovosti. Tento názor má 84 procent demokratických voličů, zatímco pro 81 procent republikánů o pohotovost nejde. Voliči ve věku 18 až 34 let se klimatické změny obávají ze 74 procent a 67 procent je nespokojených s tím, jak se s problémem Spojené státy vypořádávají.
S nejnákladnějším plánem přichází senátor Bernie Sanders – volá například po zákazu frakování a zastavení dovozu a vývozu uhlí, nafty a zemního plynu.
Minulý měsíc z kampaně odstoupil guvernér Washingtonu Jay Inslee, který se na téma klimatu soustředil primárně. Ten nabídl šest detailních plánů, jež čítaly přes dvě stě stran a dočkaly se chvály od odborníků na životní prostředí. Jeho ambice zvýšit povědomí o problematice mezi kandidáty se i přes jeho osobní neúspěch vydařila. Elizabeth Warren například na jeho plán přímo navazuje a chce během následující dekády minimalizovat emise z továren, automobilů a budov. Tyto kroky hodlá financovat zrušením Trumpových daňových úlev pro korporace a nejbohatší. Mimo jiné plánuje zavést regulace pro uhelné elektrárny a zároveň poskytnout zdravotní pojištění a penze horníkům.
Pomohou ambiciózní plány?
I Julian Castro přímo vychází z některých Insleeho návrhů, jako je zavedení neemisní energetiky do roku 2030 nebo investice do pracovních pozic spojených s přechodem na produkci energie neznečišťující atmosféru. S nejnákladnějším plánem přichází senátor za Vermont Bernie Sanders. Podporovatel Nového zeleného údělu propagovaného newyorskou kongresmankou Alexandriou Ocasio-Cortez plánuje útraty ve výši šestnáct bilionů dolarů během patnácti let. Sanders například volá po zákazu frakování a zastavení dovozu a vývozu uhlí, nafty a zemního plynu.
Jednotlivé koncepce kandidátů se v bodech liší, ale všechny mají společný cíl v podobě uhlíkové neutrality, jíž chtějí dosáhnout do roku 2050. V zásadě všichni usilují o modernizaci elektrické přenosové soustavy a další energetické infrastruktury, instalaci nabíjecích stanic pro elektrické vozy a vývoj větrných a solárních zdrojů energie. Paul Bledsoe z Centra pro environmentální politiku Americké univerzity ve Washingtonu ale tvrdí, že návrhy kandidátů by pro ně mohly být politicky kontraproduktivní. „Upřímně, každý z těchto plánů je ambicióznější než cokoli v minulosti. Tyto extrémně vysoké ambice mohou uspokojit především aktivisty, protože dosáhli, čeho chtěli. Je tu ale nebezpečí, že budou ignorovat elementární energetickou politiku ve ,swing states‘, a darují tak Trumpovi volby,“ varuje Bledsoe.