Česko ročně zasáhnou stovky zemětřesení. Mohou přijít i ničivé otřesy?

V Česku se ročně odehrávají stovky až tisíce zemětřesení. Většina z nich jsou ale slabá. Část zemětřesení obyvatelé mohou pocítit, už dlouho se ale neuskutečnilo silné zemětřesení, které by mohlo vést k poškození majetku a zraněním lidí. Pravděpodobnost vzniku ničivého zemětřesení na území Česka existuje, i když je velmi malá. Orgány krizového řízení i hasiči se přitom umějí s důsledky takového zemětřesení vypořádat.

V Česku, stejně jako i ve zbytku světa, se zemětřesení dějí pravidelně. Podle vedoucího Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity Petra Špačka, ve kterém se zkoumá seismická aktivita v České republice i ve světě, se v některých letech na území Česka registrují i tisíce slabých zemětřesení. Kromě toho vzniká mnoho slabých zemětřesení, které neregistrují ani velmi citlivé přístroje.

"Zemětřesení s magnitudem 0,5 a větším jsme například v roce 2018 zaregistrovali zhruba 1600. Většina z nich vznikla ve formě seismických rojů v malé oblasti západních Čech. Naproti tomu v roce 2016, kdy se západočeský roj nekonal, jsme zaregistrovali jen přibližně šedesát podobně silných zemětřesení," sdělil Špaček pro EuroZprávy.cz

Podle něj se v Česku teoreticky může uskutečnit i silné zemětřesení, vždyť i daleko od okrajů litosférických desek existuje v zemské kůře napětí, které je pro vznik silnějšího zemětřesení dostatečné, a také v oblastech geologicky srovnatelných s územím České republiky silná zemětřesení i s magnitudem větším než osm někdy skutečně nastala. Navíc neexistuje žádný teoretický důvod, proč by se v tuzemsku nemohlo uskutečnit silné zemětřesení. "Je ale zřejmé, že pravděpodobnost výskytu silného ničivého zemětřesení na území České republiky je pro příští generace velmi, velmi malá," uvedl Špaček.

Podle vedoucí katedry ochrany obyvatelstva Technické univerzity Ostravy Lenky Brumarové se Česká republika radí mezi klidné seismické oblasti, ale v tuzemsku mohou nastat důlní zemětřesení. "Nejčastěji tato zemětřesení způsobuje zřícení prostor po důlní činnosti v oblasti. Nejvíc se jim podléhají Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj," řekla Brumarová. Špaček dodal, že důlní otřesy v Česku jsou nejčastěji spojené s hlubinnou těžbou černého uhlí v okolí Karviné i Havířova a také v mnoha dalších činných dolech v polské části hornoslezské uhelné pánve.

Podle Brumarové se hodnoty magnituda těchto zemětřesení nejčastěji pohybují mezi třemi a 4,5, což je porovnatelné se slabými tektonickými zemětřeseními, tyto hodnoty nejsou však nijak významné pro obyvatelé přilehlých oblastí. "Mohou pocítit otřesy na budovách, vybavení domácnosti a může se objevit lehké znepokojení veřejnosti, ale za výjimkou případných zranění pracovníků v hornických profesích, újma na zdraví kvůli takovým zemětřesením nevzniká," uvedla pro EuroZprávy.cz Brumarová.

Podle Špačka vznikají silnější přirozená zemětřesení v tuzemsku častěji v západních Čechách, v okolí Nového Kostela a Lubů, například se poslední zemětřesení tam odehrála v letech 2018, 2014 a 2011. Dodal, že se v roce 2017 uskutečnilo zemětřesení u Hlučína s magnitudem 3,5 a pocítili ho obyvatelé až na vzdálenosti osmdesát kilometrů.

"Poměrně často jsou na území Česka pocítěna zemětřesení z oblasti východních Alp, například otřesy při zemětřesení s epicentrem západně od Vídně v roce 2016 s magnitudem 4,2 nahlásila téměř tisícovka obyvatel jižní části Česka," řekl Špaček. Dodal, že velmi slabé otřesy mohou vnímavější lidé pocítit i při zemětřeseních s nižším magnitudem. Stává se to například v jižních Čechách, na jihu Moravy nebo v Hrubém Jeseníku.

Podle něj se v Česku byly zaznamenány případy zemětřesení i s magnitudem 4,8 nebo 4,9. „Při takových zemětřeseních už může v blízkosti ohniska nastat poškození starších budov nebo se zřítit komín," sdělil Špaček. Dodal, že oběti na životech při těchto zemětřeseních nejsou známy Ty častěji vznikají při důlních otřesech. Nejsilnější zemětřesení s ohniskem v republice zaznamenaná lidmi nebo přístroji tedy nepřesáhla magnitudo 5. "My ale víme, že v minulosti tady určitě vznikala i silnější a že mohou jistě vznikat i v budoucnu," uvedl geolog.

Dodal, že některá pozorování z geologických záznamů naznačují, že na území Česka v geologicky nedávné minulosti velmi pravděpodobně vznikala silnější zemětřesení než dnes. „Nalezení důkazů o tom, jak byla naše prehistorická zemětřesení silná a kdy přesně vznikla, je jedna z velkých výzev seismologie a geologie. Prozatím máme pozorování, která jasně ukazují, že některé naše zlomy byly ještě v pozdní fázi poslední doby ledové srovnatelně aktivní jako třeba některé zlomy v Alpách, na nichž dnes vznikají zemětřesení desetkrát silnější než ta nejsilnější známá u nás,“ vysvětlil Špaček.

Připravenost Česka na silná zemětřesení

Podle Brumarové jsou důlní otřesy v České republice zařazeny do registru 72 typů nebezpečí, které se mohou vyskytnout na území státu. V bezpečnostním plánování územních celků se důlní zemětřesení řeší jako případy havarijního plánování. "Složky Integrovaného záchranného systému jsou připraveny plnit úkoly ochrany obyvatelstva a zmírnit následky dopadů této mimořádné události v nejvyšší možné míře," sdělila Brumarová.

Podle mluvčí Hasičského záchranného sboru České republiky Nicole Zaoralové vzhledem k nízkému riziku vzniku zemětřesení v Česku není činnost hasičů na tuto mimořádnou událost přímo zaměřena. "Nicméně i v takových situacích bychom byli schopni si poradit," řekla.

Podle ní by se při zemětřeseních mohly využit bojový řád Záchrana osob ze zřícených budov a konspekt požární taktiky Záchrana osob z demolic a závalů. Znalosti o tom, jak je potřeba jednat v takových situacích, hasiči získávají v průběhu pravidelné odborné přípravy, a to jak teoreticky, tak i prakticky při cvičeních. "Jsme samozřejmě cvičeni i na spoustu souvisejících situací jako vyprošťování z výtahů, události s větším počtem zraněných nebo svahové deformace," uvedla Zaoralová.

Podle Brumarové jsou v případě výskytu poměrně silného otřesu, při kterém by mohly vzniknout škody především na životě i zdraví osob, majetku a životním prostředí, orgány krizového řízení připraveny tuto situaci vyřešit. "K řešení je možné využít krizové štáby, obce s rozšířenou působností i krizový štáb kraje," vysvětlila. Také se může vyhlásit krizový stav, který bude buď v podobě stavu nebezpečí, kdy pravomoc přebere hejtman, a nebo nouzového stavu, kdy pravomoc bude mít vláda.

Související

Více souvisejících

Zemětřesení Zemětřesení Česko Lidé Vědci Česká republika

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy