Plán proti zavalitému Čulumovi zněl jasně.
„Musím být od začátku opatrný, musím ho unavit a teprve potom ho chtít porazit. Papírově bych ho měl zvládnout, jsem silnější,“ říkal před druhým kolem český judista.
Svá slova dodržel.
Zaútočil až těsně před koncem zápasu. Dostal soupeře na zem a škrcením ho donutil vzdát. S Čulumem tak vylepšil vzájemnou bilanci na 3:0.
Zpravodajství z MS v Tokiu |
Úplně novou poté začal s dvaadvacetiletým Mirmamadovem z Tádžikistánu. I jej dostal po dvou minutách na zem, kde ho udržel dostatečně dlouho, aby byl zápas předčasně ukončen.
Stejnou taktiku - tedy boj na zemi - poté Krpálek zvolil i pro čtvrtfinále s Meyerem, jenže tady až tak nefungovala. Žádnou techniku nedotáhl do konce a zápas rozhodlo až prodloužení, v němž dostal Meyer třetí napomenutí = Krpálkovo vítězství.
„Už jsme spolu dvakrát bojovali, vždycky jsem prohrál, přitom jsem byl k vítězství blízko. Lukáš byl ale prostě chytřejší soupeř. Asi začnu víc trénovat, možná si o judu přečtu víc knížek,“ pobavil po zápase Meyer.
„Úkolem bylo vyhrát, což po taktické stránce Lukáš zvládl stoprocentně,“ těšilo trenéra Lacinu.
Jak jste poslední zápas viděl vy, trenére?
Na Lukášovi je vidět, že je tam takové napětí. Je svázanější, nicméně úkolem je vyhrát, a to on dělá. V zápase s Meyerem se do ničeho moc nehnal, protože po té první dlouhatánské zemi, kdy z toho Meyer zázračně a poprvé v životě utekl, bylo jasné, že mu to sebralo hrozně moc sil. Byl si toho vědom, dával tam jen takové cmrndávky, lehoučké útoky, aby se neohrozil. Na loňském šampionátu právě takhle prohrál.
Tehdy vedl s Kokaurim na wazari.
A pak si naběhl, což byla chyba. Jde tady o hodně, takže vsadil na trpělivost a svou kvalitu. V posledním roce udělal několik chyb a speciálně na tom šampionátu měl mrtvého Kokauriho a chyboval. Teď šel na jistotu do konce, což bylo dobře. Nebylo to pohledné utkání, ale to neřešíme. Po taktické stránce to bylo stoprocentní.
V prvních dvou zápasech byl zato na zemi suverénní.
To byli naštěstí mladí kluci, kteří to ještě moc neznají. Jakmile ho tam trochu pustí, je konec.
Kim, který na Krpálka čeká v semifinále, je taky mladý. Je mu pouhých osmnáct.
Je mladý, ale je to taková krabice, že úplně nevím, jak to na něj bude fungovat. Před třemi měsíci spolu zápasili v Číně, kde Kim vyhrál. Krpoš byl chvatově lepší, čtyři vteřiny před koncem na tohohle obtloustlého skrčka zkusil seoi-nage a ten ho kontroval. S tím se nedalo nic dělat. Třeba mu ta zkušenost pomůže.
S jakou taktikou tedy do semifinále půjde?
Bude to těžké, může se o něj rozbíjet a krom toho, že kolem něj bude skákat, tak je nebezpečí, že půjde pod něj, dělá seoi-nage, sode. Bude se to snažit trefit mezi nohy a Krpoše nabalit. Musím se podívat, čím by mohl zaútočit, aby se o tu hmotu nerozbil. V rozcvičovně mi Lukáš říkal, že nějak nemohl otevřít ty dvířka, aby to z něj vyšlo a šel se v klidu prát. Snad je během té pauzy otevřeme.
