Trump nespustí ekonomickou apokalypsu, říká Michal Semotan

Jak se v době, kdy se čím dál víc mluví o blížící se recesi v USA, Německu i Británii, dýchá portfolio manažerům a traderům?

Doba není jednoduchá, na druhou stranu nezažíváme nic, co by tu dřív nebylo. V Americe se podle mě začalo recesí strašit příliš brzy, Evropa je na tom o poznání hůř. Pokles průmyslu Německa, situace kolem brexitu, kdy by odchod Británie bez dohody přinesl obří zmatky – to jsou věci, které vyvolávají strach. Profitují z toho snad jen investoři do dluhopisů, kteří je měli nakoupené už dřív.

Pozitivní je naopak to, že akcie představují stále významnější alternativu, zejména ty dividendové. Nejsem skeptický jako někteří ekonomové, kteří varují před předraženými akciemi. Myslím si, že i v dnešní nervózní době je při dlouhodobém horizontu na tři až pět let z čeho vybírat. Kvalitní firmy na Západě běžně vyplácejí dividendy mezi třemi až pěti procenty v eurech, pražská burza je pak zcela specifická, top firmy tu běžně připisují dividendy kolem pěti procent. Přijde mi, že řada evropských firem už v ceně určitým způsobem odráží, že může přijít recese, která by pak nemusela znamenat takový sešup. Samozřejmě by bylo nepříjemné, kdyby si Donald Trump v obchodních válkách vybral kromě Číny za nepřítele i Evropu.

Přijde mi, že Trump teď pro akciové trhy představuje nastraženou minu. Má vůbec nějakou hranici, za kterou nepůjde?

To je dobrá otázka. Myslím, že má. Jde o člověka z byznysu, takže se situace na trzích týká i jeho majetku a peněz byznysmenů z jeho okolí. Rozhodně není v jeho zájmu poslat trhy dolů. To vyhrožování, kterým neustále hýbe s trhy, je spíš taktického rázu, připravuje si půdu pro vyjednávání s Čínou a dalšími mezinárodními partnery.

Když jsme spolu dělali rozhovor loni v listopadu, bylo to v době, kdy mnoha investorům tuhnul úsměv na rtech…

… i mně.

Liší se nějak zásadně dnešní situace oproti té z konce loňského roku?    

Dnes je to trošku horší, protože ceny na akciových trzích jsou výš a recese se zejména v Evropě přiblížila. Když jsme se bavili naposledy, bál jsem se, že americký Fed bude zvedat úrokové sazby, což by pomohlo státním dluhopisům a ublížilo akciím, ale Trumpovi se podařilo na centrální bankéře zatlačit. V horizontu nejbližších dvou let jsem proto celkem optimista a nečekám, že by měly jít akcie výrazněji dolů.

Dnes je to trošku horší, protože ceny na akciových trzích jsou výš a recese se zejména v Evropě přiblížila. Když jsme se bavili naposledy, bál jsme se, že americký FED bude zvedat úrokové sazby, zvedly by se výnosy i na státních dluhopisech, a to by pak ublížilo akciím, které byly by méně atraktivní. To se ale nestalo. V horizontu nejbližších dvou let jsem celkem optimista a nečekám, že by měly jít akcie výrazněji dolů.

Takže Trump globální krizi neodstartuje…

Velká recese přijde ve chvíli, kdy se ještě víc omezí volný obchod a firmy uvidí, že jim to prodražuje byznys, a zareagují úsporami v investicích, což se s určitou setrvačností projeví i ve vyšších cenách pro spotřebitele.

Prezident USA rozhodně nebude chtít, aby se před volbami – které jsou na pořadu v listopadu 2020 – psalo, že je Amerika v recesi. Jeho cílem je, aby se tamním firmám dýchalo lépe. To samé platí o běžných Američanech, kteří ho často podporují kvůli tomu, že jim v peněžence zbývá víc peněz než dřív. Může tedy dojít k poklesům, ale nemyslím si, že by Trump spustil ekonomickou apokalypsu. Jak už jsem říkal, složitější to bude pro Evropu, kde je přeregulováno a jsou tu zbytečně vysoké a složité daně.

Řada investorů vyprodává akciové pozice a čeká, co se bude dít dál. Má tahle taktika smysl?

Stáhnout se úplně? Jenže do čeho jiného budete investovat? Žádnou smysluplnou alternativu nevidím. Jasně, můžete si jako investici pořídit byt v Praze a doufat, že na tom za deset let neproděláte, ale i tady můžete tratit. Akcie mají pořád smysl, panika není na místě.

Jsou české akcie v závětří, když globální trhy stagnují?

Trochu ano. Když jde ve světě všechno dolů, není u nás propad tak výrazný. Firem je tu sice méně, ale jsou celkem kvalitní a připisují nadstandardní dividendy. Na druhou stranu je potřeba říct, že když zahraniční trhy v euforii rostou, hlavní tahouni v Praze to moc nereflektují a jejich zhodnocení není zdaleka tak velké. Problém je, že sem s většími investicemi nejdou velcí zahraniční hráči. A je otázka, jestli se to někdy změní.

Co by se muselo stát?

Pro někoho to asi bude kacířská myšlenka. Tím, že si stále držíme korunu, máme sice šanci ovlivňovat úrokové sazby a držet je v plusu, ale absence eura z nás pro řadu západoevropských investorů dělá zapovězenou zónu.

Mají strach z kurzového rizika?

Nedávno jsem se o tom bavil s člověkem z jedné významné německé brokerské firmy a ten mi narovinu řekl, že většinu jeho velkých klientů v Evropě z investičního hlediska nezajímá nic, co by bylo za hranicemi eurozóny. Jsem tedy přesvědčený, že by euro pražské burze a jejím titulům prospělo.

Jednou z nejdiskutovanějších firem pražské burzy je ČEZ. Velkým tématem je zejména dostavba jaderných bloků. Když jsem nedávno dělal rozhovor s investorem Jaroslavem Šurou, byl hodně kritický k managementu společnosti i ke snahám dostavit za každou cenu jádro. Jak se na to díváte vy?

Mám na to podobný názor jako Jarda, takže vám asi neřeknu nic nového. Myslím si, že co se týče výsledků hospodaření, sáhnul si ČEZ v roce 2018 na dno a situace se v nejbližších letech bude jen zlepšovat. Elektřina zřejmě jen tak levnější nebude, jestliže navíc Němci odstaví jaderné elektrárny, sníží se přetlak na straně nabídky. Když k tomu připočítám emisní povolenky, vidím to hodně pozitivně. Ale zahraničním investorům se situace kolem ČEZu prezentuje hodně nešťastně. Všichni mají dojem, že se tady za dva roky začne stavět a veškerý zisk společnosti bude nutné reinvestovat. Přijde mi nepochopitelné, že to zahraničním brokerům nedokáže nikdo vysvětlit. Aktivní není ani management ČEZu, který podle mě zcela selhává, nechová se tržně a nesnaží se zvyšovat hodnotu firmy. V tomhle ohledu selhává i stát, který je sedmdesátiprocentním vlastníkem ČEZu a na jeho růstu by mohl výrazně profitovat. Hlavně, že se tu několik měsíců jako největší politické téma řeší ministr kultury. Když se podívám na management Avastu nebo Monety, kde komunikují s investory, pravidelně zveřejňují výhledy a bojují za to, aby se cena jejich firmy vyšplhala nahoru, je PR ČEZu naprosto ubohé.

To se ale asi jen tak nezmění.

Bohužel se stále dokola mluví o dostavbě, i když si myslím, že první kopnutí do země je reálné někdy za deset let. Skepse nad tímhle titulem asi jen tak neopadne. Cena akcií ČEZu by šla hodně nahoru až ve chvíli, kdyby se objevil velký zahraniční investor, který by poukázal na to, že je společnost podhodnocená, a strhnul by tím i další zahraniční hráče.

Je to v dohledné době reálné?

To nedokážu takhle od stolu posoudit.

Ale věříte tomu, nebo ne? Pokud se nepletu, ČEZ patří mezi favority vašeho portfolia. 

Ano věřím. Mám v něm osobní peníze i peníze z portfolií, která mám na starost. ČEZ je hodně podhodnocený a trh to snad začne časem reflektovat. Samozřejmě je ale potřeba diverzifikovat. Nemá smysl zůstávat jen u českých titulů, protože největší performance se většinou odehrává jinde.

Michal Semotan

Trader a portfolio manažer J&T Investiční společnosti. V branži se pohybuje přes dvacet let. Začínal jako burzovní makléř. Specializace na akciové trhy mu už zůstala. Kromě investic má rád i automobily, cestování a historii.

Které tituly vás letos nejvíc překvapily?

Například Avast. Skvělá firma, která dokazuje, jak úžasný byznys jde vybudovat i v Česku. Navíc jde o segment, který bude v době postupující digitalizace stále růst. Dalším pozitivem jsou pro mě akcie CETV, které se letos konečně nadechly k pořádnému růstu. Na obou titulech jsem participoval, takže jsem spokojený. Příjemným překvapením pro mě bylo i to, jak rychle se po propadu z konce loňského roku dokázaly vzchopit akcie amerických technologických gigantů jako Google, Apple nebo Facebook.

A kdo je pro vás naopak největším propadákem?

Zklamáním jsou pro mě výsledky rakouského producenta oceli Voestalpine. Líbila se mi jejich nadprůměrná marže, ale stres na trhu kolem obchodních válek znamenal hodně velký propad. Nepotěšily mě ani americké komoditní tituly jako Freeport a Alcoa. Takový je ale život investora, nemůže se vždycky všechno podařit.

Pokud byste si do portfolia mohl vybrat jen tři tituly a musel je držet minimálně dva roky, po kom byste sáhl?

Koupil bych ČEZ, Alibabu a Facebook.

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Další články autora.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem