Díky cenám zemního plynu pohybujícím se na desetiletém minimu jsou jeho evropské zásoby výrazně větší, než bývá v tuto roční dobu obvyklé. Tento fakt může mít politické pozadí, neboť zákonodárci myslí na bezpečnost dodávek.
Evropská unie je v otázce energií závislá na importu, a proto je zabezpečení dodávek jednou z předních priorit. Obavy z přerušení přísunu energetických zdrojů jsou patrné především v zimním období, kdy evropské domácnosti čelí riziku nedostatku energie k vytápění.
Před letošní zimou však mohou Evropané spát trochu klidněji.
Soupeřením USA a Ruska o podíl na energetickém trhu spadly na počátku července ceny zemního plynu na desetileté minimum.
Spojené státy zažívají boom v těžbě plynu z břidlic, což umožňuje masivní export zkapalněného zemního plynu (LNG) na evropský trh. Donedávna byly hlavním odběratelem LNG severské státy, ale v současné době se mezi významné importéry začíná řadit také Španělsko.
Americký export LNG do Evropy vzrostl o 272 % poté, co se Donald Trump s Jeanem-Claudem Junckerem na letošní červnové schůzce shodli na posílení energetické spolupráce mezi USA a EU.
Evropská unie je nyní největším odběratelem amerického LNG. Zatímco dlouhodobé kontrakty
dodávek plynu plynovodem jsou podmíněné cenou ropy, nákup LNG se řídí aktuální tržní cenou, což vede k volatilnější situaci na trhu.
Zásoby zemního plynu pro letošní zimní sezónu výrazně přesáhly průměrnou výši běžnou pro tuto část roku. Současně do Evropy dál proudí zemní plyn ze Spojených států a v evropských přístavech čeká na pravděpodobný nárůst poptávky během chladnějších měsíců.
Podle společnosti Gas Infrastructure Europe hlásí zásobárny zemního plynu zaplnění kapacity z 90 %. Nejlépe zásobenými zeměmi jsou Francie, Německo, Belgie, Dánsko, Rakousko, Česká republika a Nizozemí.
Politické pozadí
Téma energetické bezpečnosti se objevuje v politických diskuzích velmi často a zahrnuje vše od zdokonalení elektrické přenosové sítě přes klimatickou politiku až po dostavbu kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Důležitost tohoto tématu je podtržena existencí Strategie energetické bezpečnosti, kterou vydala Evropská komise v roce 2014 a která utváří rámec pro tvorbu legislativy v této oblasti.
Hlavní obavou Evropské unie je přílišná závislost na plynu z Ruska, přičemž dokončení projektu Nord Stream 2 situaci pouze umocní. Proti novému plynovodu silně vystupují Spojené státy, které aktivně vyzývají vlády východoevropských zemí, zejména polskou, aby blokovaly jeho výstavbu. Podle názoru Washingtonu by import amerického plynu byl pro Evropu rozumnější volbou.
Nedávná vlna exportu amerického LNG do Evropy by ale mohla zpochybnit argumenty hovořící proti dostavbě nového plynovodu. Úspěch plynu ze Spojených států totiž znamená snížení tržního podílu pro ruský Gazprom, a USA se tak ocitá ve výhodné pozici pro soupeření s ruským plynovodem.
Bez povšimnutí také nezůstal fakt, že k navýšení exportu došlo bez předchozího uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a USA. Spojené státy zpočátku trvaly na podpisu takové smlouvy, dodávky plynu ale i navzdory krachu vyjednávání dál proudí do Evropy. Úspěšné vyjednání dohody o volném obchodu (dříve známé jako TTIP) se v blízké budoucnosti nejeví jako reálné, zatímco dodávky LNG budou do Evropy proudit dál.
Debata o energetické bezpečnosti v režii nových unijních představitelů se tak bude odvíjet v době nízkých cen energií, plných zásobníků plynu a hojnosti plynu proudícího ze Spojených států. Relativně poklidná atmosféra kolem dodávek plynu by mohla mít příznivý vliv na dostavbu projektu Nord Stream 2.
