The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
BERLÍN
Voliči ve východoněmeckých státech Sasko a Braniborsko směřují 1. září k zásadním zemským volbám, jejichž efekt se pravděpodobně přenese i do dalších částí Německa.
Pokud v Braniborsku levicovou SPD na prvním místě nahradí krajně pravicová AfD, volání po konci velké vládní koalice SPD a CDU/CSU opět zesílí.
Od sjednocení Německa vládnou v Braniborsku sociální demokraté, poslední průzkumy jim ale do karet nenahrávají. SPD by podle nich měla získat zhruba 20 % hlasů, zatímco ve volbách v roce 2014 získala 31,9 %. AfD průzkumy přisuzují posílení o 8 procentních bodů, a tedy i vítěství nad SPD.
V Sasku se pro změnu očekává vítězství středopravicových křesťanských demokratů (CDU), měli by si však pohoršit na 30 % (oproti 39,4 % v roce 2014). SPD by se měla rovněž propadnout, a to na 12,4 %, zatímco od AfD se čeká výrazné posílení z 9,7 % až na 25 %.
Podle lidoveckého místopředsedy Evropského parlamentu Rainera Wielanda by však posílení AfD mohlo mít dopad na celou Evropu, protože strana prosazuje protekcionismus a návrat národních hranic. Volby budou také zátěžovým testem vládnoucí koalice SPD a CDU/CSU.
„Zemské volby ukážou, zda bude velká koalice pokračovat, nebo zda budou muset být vyhlášeny nové volby,“ uvedl Wieland pro EURACTIV.de. (Claire Stam, EURACTIV.de)
///
MADRID
Čerstvá nabídka. Předseda levicové strany Podemos Pablo Iglesias prohlásil, že pokud jim socialisté (PSOE) nabídnou stejně jako letos v červenci vytvoření společné vládní koalice, bude jeho strana jednat ve snaze najít dohodu. Informovala o tom agentura EFE.
V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Cadena Ser Iglesias varoval, že stávající premiér Pedro Sánchez nemá žádnou další výmluvu pro to, aby vetoval vstup strany Podemos do vlády, což dosud odmítal. (EUROEFE.EURACTIV.es)
///
ŘÍM
Evropa potřebuje Conteho. Obrat v italské vládě a utvoření koalice mezi sociálními demokraty a Hnutím pěti hvězd je tématem i pro Brusel. Předsedkyně delegace Hnutí pěti hvězd v Evropském parlamentu Tiziana Beghinová pro EURACTIV.com uvedla, že: „Evropa potřebuje Conteho, aby se mohla skutečně změnit“. Europoslanec z řad sociálních demokratů Brando Benifei se zase domnívá, že jeho strana má po roční de facto vládě Mattea Salviniho konečně příležitost obrátit kurz a zabývat se sociálními a ekonomickými záležitostmi.
„Conteho vládu si přál Brusel, Paříž a Berlín,“ komentoval politickou situaci Marco Zanni, člen pravicové Ligy a předseda pravicové frakce Identity a demokracie. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)
///
HAAG
Jednání o „Timmovi“. Příští úterý (3. září) navštíví nadcházející předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nizozemského premiéra Marka Rutteho, aby jí osvětlil svůj postoj k nominaci Franse Timmermanse do pozice nizozemského eurokomisaře. Ačkoliv je Timmermans z jiné politické strany než Rutte, očekává se, že premiér jeho návrat do Komise na dalších pět let podpoří. Poslední spekulace naznačují, že v novém kabinetu by mohl mít na starosti dohled nad implementací balíku environmentálních politik („Green New Deal“), který von der Leyenová slíbila odstartovat v prvních stech dnech v úřadu. (Sam Morgan, EURACTIV.com)
///
PAŘÍŽ
Francie jde Rusku naproti. „Existují geografické, historické a kulturní důkazy, které často přehlížíme, že Rusko patří do Evropy,“ řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian na čtvrteční schůzce velvyslanců, jen pár dní před svou návštěvou Moskvy. Prezident Macron jednal s Vladimirem Putinem 19. srpna a v úterý francouzské diplomaty vyzval k „přehodnocení vztahů s Ruskem“, protože „vytlačování Rusů z Evropy je zásadní chyba“. (EURACTIV.fr)
///
VARŠAVA
Nový pakt Molotov-Ribbentrop? Polský náměstek na ministerstvu financí Szymon Sękowski vel Sęk se nechal slyšet, že výročí 80 let od začátku druhé světové války je „příležitostí pootočit světovou pozornost k Polsku a historické pravdě, která bývá často zkreslená. Bude to šance bránit dobré jméno naší země.“ Připomněl také proslulý pakt Molotov-Ribbentrop a vyjádřil své přesvědčení, že německo-ruská spolupráce na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 může připomínat dohody těchto dvou zemí z minulosti. (Łukasz Gadzała), EURACTIV.pl)
///
ATHÉNY
S trochou pomoci od přátel. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis probíral během své návštěvy v Berlíně otázku investic a migrace. Oznámil při té příležitosti také rozsáhlý investiční program mezi Řeckem a Německem týkající se energetiky, zelených technologií, obnovitelných zdrojů energie a sběru odpadů. Všechny z nich by měly přispět k řešení klimatických změn.
„Připravujeme s Německem zelený rozvojový plán, který spolu s kancléřkou představíme v prosinci,“ dodal Mitsotakis. Řecká vláda údajně zamýšlí tento plán provázat s restrukturalizačními potřebami Veřejné energetické korporace (PPC), národní elektrárenské společnosti, která se v současné době potýká s vážnými finančními problémy. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)
///
SOFIE
Východní Evropa potřebuje investice. Bulharský premiér Bojko Borisov řekl Ursule von der Leyenové, že Západ má povinnost investovat hodně peněz do zvyšování konkurenceschopnosti nových členských států EU. „Hodně mozků, hodně lidí z bývalého východního bloku, odchází pracovat na Západ, a Evropa tak nyní musí hodně investovat (do východní Evropy),“ prohlásil Borisov. (Georgi Gotev, EURACTIV.com)
///
PRAHA
Odpověď na cestě. Ministerstvo pro místní rozvoj dnes podle ČTK zprostředkovaně předá odpověď na návrh auditní zprávy Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše do Bruselu. Podle zprávy má Babiš stále vliv na svou bývalou firmu Agrofert, a je proto ve střetu zájmů při čerpání peněz z evropských fondů. Česko by kvůli tomu mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)
///
BUKUREŠŤ
Populace nadále klesá: Počet Rumunů poklesl v roce 2018 o 120 tisíc lidí na 19,4 milionů. Důvodem je pokles ekonomiky i imigrace. Téměř 240 tisíc Rumunů odešlo minulý rok ze země, což je o 10 procentních bodů více než v roce 2017. Počet lidí, kteří se naopak do Rumunska přestěhovali, byl ale také vyšší, kolem 180 tisíc. Počet migrantů, kteří odcházejí na delší dobu, však zahrnuje i ty Rumuny, kteří se později do rodné země vrátí.
Hlavní důvod klesajícího počtu obyvatel je přitom přirozený růst. Počet nově narozených je totiž nižší o 75 tisíc než počet zemřelých. (EURACTIV.ro)
///
ZÁHŘEB
Odbory vyhrály. Petici odborů proti zvyšování věku odchodu do důchodu, označované jako „67 je moc“, se podařilo sesbírat dostatečný počet podpisů, aby se mohlo konat referendum o penzijním zákonu. Nyní se peticí bude zabývat parlament, který může požádat Ústavní soud o přezkum souladu referendové otázky s ústavou. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Tři ze čtyř premiérských kandidátů jsou bývalí velitelé KLA. S blížícími se parlamentními volbami v Kosovu, které se mají konat 6. října, byli potvrzeni čtyři kandidáti na nového premiéra. Tři z nich jsou bývalí velitelé Kosovské osvobozenecké armády (KLA). Čtvrtá z nich je univerzitní profesorka.
Jedná se o Kadriho Veseliho z Demokratické strany Kosova, Ramuše Haradinaje zastupujícího koalici Aliance pro budoucnost Kosova se Sociálně demokratickou stranou Kosova, Fatmira Limaje coby kandidáta koalice Sociálně demokratické iniciativy, Nové kosovské aliance a Strany spravedlnosti, a nakonec Vjora Osmaniová z Demokratické ligy Kosova. (beta.rs, EURACTIV.rs)
///
VILNIUS
Litva usiluje o zlepšení vztahů s Běloruskem. V úterý se konalo zasedání prezidenta Nauseda s ministrem zahraničí Linkeviciusem a 8 experty, kteří za zavřenými dveřmi diskutovali o vztazích s Běloruskem. Na programu byl mimo jiné návrh na pozvání Běloruska k účasti na opětovném pohřbení pozůstatků účastníků povstání 19. století, které má proběhnout ve Vilniusu v listopadu. Dalšími body byla jaderná elektrárna Astravyets, otázky vztahující se k běloruské identitě nebo vztahy Minska s Ruskem.
Před měsíce prezident Nauseda naznačil, že chce zlepšit vztahy s Běloruskem, ovšem za předpokladu zachování pevné pozice proti dovozu energie z elektrárny Astravyets.
///
SARAJEVO
Dohoda o dálnici. Bosna a Hercegovina získala od Srbska akceptovatelný návrh dohody, na základě které vybuduje most nad řekou Drina na hranicích s BiH. Půjčí si na to od Turecka. Stavba dálnice započne, jakmile Turecko upřesní způsob financování projektu. Náklady by měly podle odhadů dosáhnout 3 miliard eur. (Željko Trkanjec, Euractiv.hr)
///