Oprava severního křídla i s majestátním Banketním sálem či vyhlídkou bude trvat čtyři roky. Půjde však jen o první etapu rekonstrukce, dělníci se na zámku usadí nejméně do konce roku 2028.
Tak dlouhá doba přitom není vůbec přemrštěná. Kdysi honosné sídlo, často využívané jako zastávka nejvyšší šlechty na cestách mezi Prahou a Vídní, totiž po konfiskaci původním majitelům zažilo hodně smutné chvíle.
Od 50. let 20. století se postupně přičiněním Československých státních statků, tábora nucené práce pro ženy a znojemského útvaru pohraniční stráže změnilo k nepoznání.
Devastace dospěla tak daleko, že se v roce 1985 uvažovalo o demolici. Půvabný zámek přesto přežil a před 24 lety přešel pod správu památkářů, nicméně ve velmi špatném stavu.
Teď začne získávat zpět ztracený lesk. Obnovy se dočkají i přilehlé zahrady a anglický park, v plánu je oprava kašny v rozáriu či modernizace romantické rozhledny z roku 1802, pravděpodobně nejstarší dochované v Česku.
„Plánů je nesmírné množství, avšak jsme závislí na stálém a pravidelném přísunu peněz,“ poukazuje kastelánka Alena Lysá, která má ve stejné funkci za sebou už obnovu zámku v Lešné u Valašského Meziříčí.
Zámek v Hrušovanech zdevastovala pohraniční stráž
Modernizace zámku v Uherčicích není na Znojemsku jediná. Opravy čekají od října i barokní klenot ve Vranově nad Dyjí, kde pokračují postupné opravy střech, tentokrát na Předzámčí a vstupech. Návštěvnický provoz zůstává, jediné, co musejí letos turisté oželet, jsou speciální vánoční prohlídky v Sálu předků.
Toužebně očekávaná rekonstrukce možná začne i na zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou. Trojkřídlý objekt, zdevastovaný zejména kvůli téměř čtyřicetiletému působení pohraniční stráže v dobách komunistického režimu, se na podzim uchází o dotaci z norských fondů.
Projekt zpracovává město jako majitel, se Spolkem pro hrušovanský zámek a odborníky pro získávání dotací. Společně chtějí získat maximální výši grantu, tedy bezmála 40 milionů korun. Za to se dá opravit krov, část místností druhého patra a vnitřní schodiště.
Historická stavba bude sloužit škole
Do zámku by se pak přemístila zdejší základní umělecká škola. „Zájem o studium každoročně roste a mnohonásobně překračuje kapacitu stávající budovy. Letos kvůli tomu musela škola odmítnout přes sto dětí. Přesun do zámku by významně pomohl,“ míní starosta Miroslav Miloš (Nezávislí), který plánuje i vybudování unikátní obřadní síně s malbami Alfonse Muchy. Jestli město peníze získá, bude jasné během prvního čtvrtletí roku 2020.
To v Moravském Krumlově se už čile pracuje na opravách interiérů i exteriérů jižního křídla a větší části arkádového nádvoří, ale také na rekonstrukci zámecké věže a části parku. I tady výrazně pomohly dotace – zaplatí většinu z potřebných 120 milionů korun.
V největší výhodě je zámek v Miroslavi, který slavnostně otevřel po rekonstrukci před čtyřmi lety, a tak se na něm už jen „šperkuje“. Na konci srpna otevírá celoroční Strašidelnou stezku. Představí strašidla, jež se podle pověstí vyskytují na českých hradech a zámcích. „Jde o figuríny v nasvětlených a ozvučených scénách,“ řekla vedoucí zámku Martina Klimešová.
