Ve škole se učí, jak uvařit pivo. K Hospodáři přibyl Čeledín

  6:26
Loni o něj byl velký zájem. Z nabídky Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu zmizelo speciální pivo z chmelnice tamní hospodářské školy během pár dní. A letos to patrně nebude jiné. Sklizeň je totiž ještě lepší než před rokem.

Budoucí farmáři ve Frýdlantu sklízejí chmel ze školní chmelnice. Kromě chmele tam škola pěstuje i víno a další plodiny. | foto: Jana Pavlíčková, MF DNES

„Letos ve spolupráci s frýdlantským Zámeckým pivovarem budeme vařit hned dva druhy piva. Jedno bude dvanáctka s názvem Frýdlantský hospodář a druhé jedenáctka pojmenovaná Frýdlantský čeledín. Rádi bychom s nimi uspěli i na nějakých soutěžích. Loni jsme uvařili dva tisíce litrů, které zmizely během tří týdnů. Tak doufáme, že ani letos nikoho nezklameme. Školní pivo bude k dostání koncem října. Jak v lahvích, tak točené,“ uvedl ředitel školy Miroslav Kudrna s tím, že Čeledín je letošní novinkou.

„Ohlasy byly na loňské první školní pivo opravdu příznivé, lidem dost chutnalo. Chodili se na něj ptát ještě měsíc po tom, co se všechno prodalo,“ potvrzuje majitel pivovaru Marek Vávra. 

Letos se chmele urodilo víc

Hospodářská a lesnická škola ve Frýdlantě založila chmelnici před dvěma lety. Využila tak prázdné pozemky na zámeckém vršku. Kromě chmele tam škola pěstuje i víno a další zemědělské plodiny, ovocné stromy a keře. Pěstování na školních políčkách a v sadu slouží jako pomůcka pro názornou výuku studentů v oboru agropodnikání, farmář a zahradník.

„Letos se chmele urodilo víc. Šištičky pěkně voní. Vařit budeme rovnou z čerstvého chmele, šišky se dají použít do dvaceti čtyř hodin od utrhnutí. Jinak by se musely zamrazit nebo pak průmyslově zpracovat, usušit a slisovat do peletek. Ty se dnes používají nejčastěji, protože přímo ty šištičky mají nižší výtěžnost hořkých látek než zpracovaný chmel. Ale tohle školní pivo budeme vařit starým, tradičním způsobem. I pro nás to je zajímavé,“ vysvětluje Barbora Kracíková, bývalá sládková v Zámeckém pivovaru, která začne nově vyučovat právě na hospodářské škole.

„Zelený chmel předá pivu mírně zelenkavou barvu, takovou čerstvou, svěží. Podle ní se pozná, že je to pivo opravdu z čerstvého chmele. Jeho chuť je i víc aromatická. Silice z látek, které se tam dostanou, mají větší škálu chutí, pivo je i perlivější,“ přidává Vávra. 

Frýdlantsko bývalo kdysi chmelařskou oblastí

I když frýdlantský pivovar vaří běžně z peletek, s čerstvým chmelem má také zkušenost. Jednou ročně z něj vaří podzimní, zelené pivo. Chmelové šišky dováží ze Žatce. Přitom i Frýdlantsko bývalo kdysi chmelařskou oblastí.

Hospodářská škola spolu s městem a pivovarem to teď chtějí částečně připomenout. Na pravém břehu řeky Smědé naproti pivovaru by tak možná už za rok mohla vzniknout další chmelnice. 

„Tradice pěstování chmele tady byla. Chmelnice tu bývaly na jižních svazích kolem Smědé, je to vidět i na starých, předválečných fotografiích. Chmel potřebuje dost vody a také jílovitou půdu, to všechno tady je. Navíc do pivovaru míří spousta turistů, takže i pro ně by to mohlo být zajímavé,“ říká Vávra.

Chmelnice by měla být na pozemcích města v Hejnické ulici. Zatím ale ještě není jasné, zda se tam chmel bude obtáčet kolem dřevěných kůlů jako na školní chmelnici, kde se chmel pěstuje postaru, nebo se bude vinout po drátech.

„Jde o záplavovou oblast, takže to musí schválit Povodí Labe. A drátěná chmelnice je stavba, což by mohlo povodí vadit, protože by to mohla být překážka při případné povodni. Uvidíme,“ dodal starosta Frýdlantu Dan Ramzer.