Královopolské tunely – brněnská „Blanka“ – měly stát 3,5 miliardy korun. Nakonec vyšly na dvanáct. Téměř čtyřikrát víc, než předpokládala předinvestiční studie. Silně předražená byla stavba podle pozdějšího auditu ministerstva dopravy.
Pod krycím názvem Tunel tak brněnská expozitura protikorupční policie vyšetřovala, zda proplacené účty skutečně odpovídají prostavěnému. Policisté později přešli do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ta nikdy nikoho neobvinila a kauzu odložila.
V textu jeho obvinění důkazy dokládají, že elitní detektiv přísně utajené informace předal skupině kolem někdejšího policisty a nynějšího majitele bezpečnostní agentury Michala Ratajského. Toho považují za hlavu „gangu“, který úniky z policejních databází torpédoval vyšetřování hned několika miliardových případů.
A informace o akci Tunel se muži podle textu jejich policejního obvinění, který má MF DNES k dispozici, rozhodli zpeněžit přímo u podezřelých.
Podezřelý fotbalový boss
Minimálně dva miliony korun podle vyšetřovatelů žádali od prověřovaného Václava Bartoňka, někdejšího ředitele stavební firmy OHL ŽS, který byl za stavbu zodpovědný. V Brně jde o známé jméno. Bartoněk si totiž po odchodu z firmy pořídil fotbalový klub Zbrojovka Brno. Zaplatit miliony skupině vynašečů ale podle výsledku vyšetřování na několika schůzkách odmítal.
Další případná jednání utnul zásah detektivů, kteří pozatýkali vyšetřovatele kauzy i muže, kteří měli informace z ní prodávat.
Nové brněnské tunely mají kvůli problému s hlukem na krku žalobu |
Text obvinění lidí kolem Ratajského však obsahuje i výbušný detail. Přímo dřívější nejvyšší šéf OHL ŽS Michal Štefl totiž policistům u výslechu řekl, že se mu jeho podřízený Bartoněk chlubil, že platit nepotřebuje a má případ vyřešený, protože má svého známého, přes kterého má přísun informací přímo z trestního řízení. Informací, které měly být přísně tajné.
Bartoněk ve čtvrtek na SMS ani telefonáty MF DNES nereagoval.
Policistům ale u výslechu šéf Zbrojovky přiznal, že ho v roce 2016 oslovil advokátní koncipient Václav Kvíčala, se kterým se potkával ohledně zajišťování bezpečnosti fotbalových utkání svého klubu. A nabídl mu, že za peníze zařídí odložení případu, který by mu mohl způsobit značné potíže. Bartoněk ale podle svých slov Kvíčalu odmítl.
Kvíčalu policisté považují za jednu z ústředních postav skupiny, která se pokoušela prodávat policejní vyšetřování. Ve čtvrtek už MF DNES informovala, že Kvíčala podle obvinění v jiné kauze nabízel zahladit vyšetřování brněnské insolvenční mafie. Za 20 milionů.
Vyšetřovatelé ho viní z toho, že peníze chtěl přímo po insolvenčních správcích, kterým vyzradil, že je policie odposlouchává. I v tomto případě policisté případ odložili, protože komunikace mezi podezřelými ustala. Kvíčala ale jakékoliv nepravosti odmítá. „Je to celé vylhané. Nesmysl,“ uvedl Kvíčala.
Královopolský tunel se otevřel. Kolik stál, silničáři řeknou v roce 2014 |
Tomu, jak se ke koncipientovi utajené informace z NCOZ dostaly, se teď kvůli zabránění střetu zájmů věnuje Národní protidrogová centrála. Prověřila, že kauza dvanáctimiliardové tunelové stavby, která se pro auta otevřela v roce 2013, měla celkem dva vyšetřovatele. A toho druhého, Daniela Medvece, detektivové viní, že informace ze svého případu předal právě koncipientovi Kvíčalovi a tehdy už bývalému policistovi Jakubu Patlokovi.
Pavučina vztahů mezi brněnskými (ex)policisty je komplikovaná. Patloku detektivové podezřívají i z toho, že vynesl informace o vyšetřování zmíněné insolvenční mafie. Ještě jako policista sdílel skříň na spisy s kolegou, který případ vyšetřoval. Další schůzky těch, které podezřívali z kšeftaření s informacemi z vyšetřování případu Tunel, už detektivové v březnu 2017 sledovali v přímém přenosu.
Jejich počáteční zájem o kauzu totiž odstartovalo sledování podnikatele Samana El-Talabaniho, dnes také klíčového spolupracujícího obviněného v kauze manipulací zakázek v městské části Brno-střed. A ten na dvou setkáních řešil s Patlokou a svým obchodním partnerem Michalem Kovářem, že miliony od Bartoňka nepřišly.
Fotky z „Obilnáku“
Schůzku vyšetřovatelé shrnuli takto: „Václav Bartoněk měl dostat informace z trestní věci, za které měla být složena částka 2,4 milionu korun u obviněného Václava Kvíčaly s tím, že pokud se podaří zařídit odložení věci, tak jim peněžní částka v celé výši zůstane. Obviněný Jakub Patloka je však rozhořčený z toho, že podle sdělení Kvíčaly se k němu dosud požadované peníze nedostaly.“
Následně se podle záznamu trojice dohodla, že Bartoňka znovu kontaktuje Kovář. I toho znal fotbalový boss kvůli tomu, že zajišťoval bezpečnost utkání.
„Když Bartoněk projevil zájem o to, co umí, přinesl Kovář na další setkání fotografie dokumentů ze spisu trestního řízení, které vypadaly jako ofocené z monitoru počítače, přičemž na nich byla hlavička Policie Obilní trh,“ přepsali policisté Bartoňkovu výpověď. Právě na brněnském „Obilnáku“ sídlí NCOZ.
Stavbaři se v brněnském tunelu poprali s pracovníkem ŘSD |
Kovář ale u výslechu cokoliv z toho odmítl. S Bartoňkem prý řešil jenom fotbal. A Patloka konstatoval, že si na nic z toho nevzpomíná. U Talabaniho později policisté při domovních prohlídkách našli utajené dokumenty přímo z policejního spisu. A ten jim zároveň u výslechu tvrdil, že o plánu zobchodovat s Bartoňkem tajné informace věděl. I služby Kováře ale Bartoněk prý odmítl.
„Učiněný návrh nebyl osloveným Václavem Bartoňkem akceptován, ale současně ani ne zcela vyloučen, když Bartoněk nabídku odmítl slovy, že nemá o sebe obavu, nemá aktuálně zájem, a kdyby do budoucna potřeboval, tak by se obviněnému Václavu Kvíčalovi ozval, což však neučinil,“ shrnuli Bartoňkovo jednání se skupinou obviněných policisté.
A konstatují, že Bartoněk partě nemohl zaplatit i proto, že Talabaniho i Patloku s Kvíčalou v květnu 2017 zadrželi a obvinili. Stejně dopadl i vyšetřovatel případu Daniel Medvec.
Policejní případ Tunel, který měl na starosti, přitom skončil u ledu. „Prověřováním jsme došli k závěru, že se ve věci nejedná o podezření z trestného činu, a bylo vydáno usnesení o odložení,“ řekl MF DNES mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.
Nejdražší tunel na světě
Vyšetřování k ničemu nevedlo, přestože experti v minulosti řekli, že stavba je výrazně předražená. „Je to asi nejdražší tunel na světě. Už když se počítalo s cenou tři miliardy, bylo to nesmyslně drahé,“ uvedl Jiří Petrák, bývalý šéf projekční a poradenské firmy Mott MacDonald, která na stavbu zpracovávala předinvestiční studii.
Audit, který za Mott MacDonald vypracovala Miloslava Pošvářová, později (od srpna 2012 do ledna 2014) ředitelka úseku kontroly kvality staveb ŘSD, upozornil na řadu nesrovnalostí při stavbě. „Zjistili jsme, že je potřeba posílit dozor, protože práce se dělají nekvalitně,“ řekla Pošvářová.
Ta zároveň upozornila na příliš drahé vícepráce a vysoké výdaje na opravy okolních domů a koupaliště, které byly poškozeny v souvislosti s ražbou. „Nároky na opravy mi připadaly nadměrné. Poruchy na koupališti byly už mnohem dříve,“ dodává Pošvářová.
ŘSD ale zbytečné utrácení vždy odmítalo. „Náklady na stavbu stouply kvůli zvýšení požárně bezpečnostních opatření oproti původním navrženým,“ vysvětlovala tehdejší ředitelka brněnské pobočky ŘSD Věra Hoderová. Podle ní se za roky, kdy se tunel stavěl, změnily normy i zákony.
