„Nejmenší, jakou šlo sehnat. Je to rok výroby 2002, dosud jezdila na malé sjezdovce na Hříběcích boudách u Strážného v Krkonoších,“ líčí Martin Kratochvíl ze spolku Lyžařské Jihlavsko.
Tamní dobrovolníci dosud úpravu zajišťovali pomocí pásové čtyřkolky s pasivním válcem, který připravil pás na bruslení, nebo stopovačem pro klasický styl.
Univerzální čtyřkolka na pásech je výborný pomocník v situaci, kdy je sněhu tak akorát. „Když napadlo větší množství sněhu, byl to problém, úprava čtyřkolkou je v takových situacích velmi pracná, stroj zapadává,“ vysvětluje Kratochvíl.
„Proto jsme se rozhodli pořídit si také rolbu. Takovou, aby dokázala fungovat i na nižší výšce sněhu. tato může vyjet už při 15 centimetrech prachového sněhu, zhutnělého může být ještě méně,“ zmiňuje úpravce. Rolba se záběrem až 2,5 metru má spotřebu osm litrů nafty na hodinu.
Poslední tři zimy považují jihlavští lyžaři za vydařené, v té poslední se dalo běžkovat 65 dní.
Rolbu zaplatí kompletně město
Nedávno se dočkali velké vzpruhy. Ač jde o dobrovolníky, kteří se o tratě starají ve svém volném čase, jihlavští zastupitelé spolek podpořili částkou 400 tisíc korun – právě na nákup rolby. „Dopadlo to nejlépe, jak mohlo, dostali jsme stoprocentní krytí,“ kvituje Martin Kratochvíl podporu z magistrátu.
Přesto shání členové spolku ještě další prostředky: k rolbě chtějí pořídit druhý stopovač, aby mohli dělat dvě stopy naráz. „Oslovujeme firmy, případně vypíšeme veřejnou sbírku,“ říká Kratochvíl, jeden z dobrovolníků, kteří se o tratě v okolí Jihlavy starají od roku 2010.
Lyžaři dokonce chystají křest rolby, která přes léto prošla nutnými servisními úkony a nyní dostává nový kabát.
„Rádi bychom poděkovat zastupitelům. Před jejich zářijovým nebo listopadovým zasedáním necháme rolbu převézt na náměstí a pokřtíme ji,“ prozrazuje Kratochvíl. Podobu mašiny proto zatím tají.
Minimum elektroniky je výhoda
A jak jsou na tom s vybavením jiné skiregiony?
Ve Žďáře nad Sázavou si kromě čtyřkolky s pásy nemůžou vynachválit služby asi 25 let staré rolby. Před tím, než se v roce 2003 dostala na Vysočinu, sloužila na amerických sjezdovkách. „Ve srovnání s novějšími rolbami má minimum elektroniky, což je výhoda při servisování,“ poznamenává Josef Holemář, který po změnách úpravu zajišťuje pod hlavičkou městské příspěvkové organizace Sportis.
„Rolba zrovna prošla kompletním letním servisem, prolezli ji skrz naskrz a už je připravená na sezonu,“ libuje si Holemář.
Žďárský stroj, který před hrozícím prodejem zachránily poslední vydařené zimy, má záběr 420 centimetrů (šířka frézy), což je skoro dvakrát tolik co jihlavská rolba. Umí zároveň vyříznout dvě stopy na klasiku i pás na bruslení. Když to rolbař vezme i v protisměru, je z toho lyžařská dálnice.
Ale taková údržba těžkou mašinou také něco stojí. „Při práci si rolba vezme až dvacet litrů nafty za hodinu,“ dodává úpravce.
Na Bystřicku najíždí stopy od zimy 2017/18 pracovníci technických služeb víceúčelovou čtyřkolkou. Využitá je celoročně, v létě slouží při úklidu bystřických ulic.
Novou čtyřkolku a skútr chtějí v Novém Městě
Ke změnám letos dojde na Novoměstsku, kde si někteří lyžaři na kvalitu a rychlost údržby stěžovali. Tamní radnice připravuje – v souvislosti s výstavbou sportovní haly – novou koncepci sportovišť, která se dotkne i lyžařů.
Dosud si mikroregion najímal techniku od sportovního klubu, trasy najížděl rolbou také majitel hotelu Horník a skútry nasazovali úpravci ze Slavkovic, Pohledce a Řečice.
„V minulosti si lidé zvykli, že je najeta spousta tras, nevadila jim horší kvalita. Styl se změnil, je zájem o to, aby stopy byly najety opravdu kvalitně a častěji, roste poptávka pro bruslení,“ poukazuje novoměstský starosta Michal Šmarda. Podle něj část povinností zřejmě přejde ze sportovního klubu na město a další subjekty. „Naše technické služby požádaly o dotaci na techniku, konkrétně čtyřkolku a skútr,“ povídá Šmarda.
Tyto stroje by vyřešily situaci, kdy se rolba nedostane od Vysočina Areny na Tři Studně a Fryšavu, kde už by se v tu chvíli lyžovat dalo.
Sezona začíná 1. září, je potřeba zkontrolovat poleI když běžkaři obvykle procitnou až s prvním sněhem, úpravci stop mají skoro nejvyšší čas. „Vždycky říkám, že sezona začíná prvního září. Začínáme mapovat, jak to vypadá po sklizni na polích a s čím se budeme v zimě potýkat,“ líčí Josef Holemář, který pro městskou příspěvkovou organizaci Sportis upravuje stopy v okolí Žďáru. Organizace s vlastníky pozemků musí nejdřív uzavřít smlouvy. „Zodpovídáme za případné škody na plodinách, hlavně ozimech, zatím jsme naštěstí nic takového řešit nemuseli,“ říká Holemář. Na podzim si vždy projíždí obvyklé trasy. „U nás zůstává otazník nad lesní cestou na Račín, kde se těží dřevo. Bude potřeba cestu vyčistit od větví,“ plánuje. V zimě byla cesta i přes výborné sněhové podmínky neprůjezdná kvůli takzvané vrcholkové kalamitě. Holemářova práce zahrnuje například vyčištění nebo opravu dřevěných mostků nebo posečení problematických míst. „To abychom mohli upravovat už při minimální sněhové pokrývce,“ těší se. |
