Hořice - Oficiální web Město kamenné krásy

Marku, letos opět dva bronzy. Jak jsi oba závody IRRC viděl?  
První závod byl takový, jaký byl. V pátém kole byl zastaven, takže víceméně v polovině, když se začínalo něco dít, byl najednou konec. Druhý závod rozhodli jednoznačně „kolaři“. V sedmém kole jsme je začali předjíždět, nakonec možná dvanáct z nich dostalo kolo, takže je potom těžké se s tím závodem nějak na úkor těchto jezdců poprat.

Ve druhém závodě jsi jel poměrně dlouho na vedoucí pozici. Bylo na vítězství?
Myslím, že ty časy, které se zajížděly, byly u jezdců na čele podobné. Já si nerad hraju na coby kdyby. Vyhrát se dalo, ale taky jsem mohl být čtvrtý nebo pátý. Z té situace, která vznikla, nakonec vzešlo třetí místo. Na jednu stranu jsem samozřejmě rád nebyl, za pár hodin už ano.

Jak už jsi uvedl, zajeté časy byly skvělé. Možná nejlepší, které se v Hořicích, kdy zajížděly, že?
Ano, bylo to hodně vyrovnané. Ty časy byly skvělé už do prvních tréninků a myslím, že takhle se v Hořicích hned od začátku nikdy nejezdilo. Všichni jeli dobře, ale bohužel „kolaři“ víceméně rozhodli závod, což je asi ta nejdůležitější informace. Krizi jsem žádnou neměl, jelo se mi dobře, jako soupeři jsme si nedělali žádné nebezpečné manévry, takže to bylo moc hezké.

Opět se potvrdilo, že špička IRRC má výbornou úroveň.
Todd podal vynikající výkon, „Didi“ jel perfektně a i další kluci. Ale znovu říkám, největší bolest současného IRRC jsou někteří pomalí jezdci. Myslím, že by už bylo na čase nastavit nějaký limit závodů, aby to byly opravdu závody a ne u konce závodů jakási „vyhejbaná“.

Co říkáš na situaci z prvního závodu, kdy se na trať dostalo osobní vozidlo? Co ti v tu chvíli blesklo hlavou?
Člověk je samozřejmě v tu chvíli v nějakém závodním módu. Naštěstí to bylo ještě v části, kdy jsme jeli trochu jinou stopu. Kdybychom se potkali o pár vteřin výš, bylo by to hodně kritické. My vyjeli z Lošánky a auto bylo na půl cesty jakoby od Lukaveckého vracáku. Najednou něco přiletělo a vyhnuli jsme se.. Jestli si to dobře pamatuji, tak jsme na sebe všichni koukali, jestli je to vůbec pravda nebo jestli se nám to zdálo. Naštěstí se nic nestalo. Po pár metrech to byl takový šok, že si ani tu situaci nějak nedokážu zásadně vybavovat. Byla to vteřina.

Evropský titul v Hořicích s předstihem potvrdil Brit Todd, který tu jel vůbec poprvé.
Myslím si, že dokázal to, že je to jeden z nejrychlejších lidí ve světovém road racingu, co jsou vůbec teď k mání. Jenom pocta Hořicím, že se sem takový člověk dostal, který jako nováček zajel takové časy. Tohle se bude těžko překonávat. Takže hluboká poklona a jen slova chvály..  

Situace v konečném pořadí se po Hořicích ještě o to víc vyrovnala. Jak se těšíš do Frohburgu?
Těším se strašně moc, teď to bude o to vetší sranda. Víceméně vše vygraduje právě v Německu. „Didimu“ hraje trochu do karet fakt, že je to pro něj domácí trať. To ale nemusí znamenat, že tady musí být nejlepší. Pro mě škoda, že do závodů zasáhli „kolaři“ a v prvním případě byly poloviční body. V pořadí bych se tím pádem posunul, ale musím být k výkonům pokorný a poprat se o to až do konce. Letošní IRRC bylo skvělé, jezdci zamakali, oproti loňsku i technika a tím, že je šampionát mnohem vyrovnanější, je to o to hezčí podívaná.

Průběžné pořadí IRRC Superbike před posledním podnikem ve Frohburgu (21. - 22. září 2019):
1. Davey Todd (Anglie) – 220 bodů – jistý vítěz
2. Didier Grams (Německo) – 140,5 bodu
3. Erno Kostamo (Finsko) – 137,5 bodu
4. Marek Červený – 133,5 bodu
...
7. Tomáš Borovka – 60 bodů
8. Pavel Tomeček – 57,5 bodu
10. Kamil Holán – 49,5 bodu