Navzdory existenci limitů těžby uhlí z roku 1991 zatím není v Česku jasné, kdy těžba a spalování skončí. Pomoci by v tom mohla po německé zkušenosti nově ustavená poradní uhelná komise. Své plány také vytváří kraj i města. Argumenty proti útlumu fosilního palivu jsou však silné.
Zatímco Německo sází na energetickou transformaci a má detailní plány, jak ukončit využívání uhlí, Česko stále nad finálním datem odklonu od uhlí váhá. Obě země jsou ale vázány evropskými klimaticko-energetickými předpisy, které předpokládají snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie.
Podle studie z minulého roku by mohlo být využívání tohoto fosilního paliva v Česku, které sice postupně klesá, ale nadále tvoří zhruba polovinu energetického mixu, nahrazeno už do deseti let obnovitelnými zdroji energie a to i bez ohrožení stability elektrizační soustavy. Nová studie odborné společnosti Agora týkající se německého odklonu od uhlí také propočítala, že přechod na čistší zdroje energie nezdraží výrazně elektřinu. Navíc by využívání obnovitelných zdrojů pomohlo omezit emise skleníkových plynů a vytvořit nová pracovní místa.
Jenže těžba uhlí je v Česku naplánována minimálně do poloviny století. Limity stanovené na počátku 90. let navíc mohou být prolomeny, čemuž nasvědčuje i nedávné rozhodnutí o možnosti prodloužit těžbu na dole Bílina mezi severočeským Mostem a Teplicemi o dalších pět let do roku 2035. Ministerstvo životního prostředí totiž vydalo na konci července kladný posudek vlivu životního prostředí (EIA) pro další těžbu.
Jasnou perspektivu úpadku uhlí či vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů (OZE) postrádala také Evropská komise v červnovém hodnocení národního energeticko-klimatického plánu.
Jak ve své prezentaci na konferenci v Ústí nad Labem zmínil Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), Komise dospěla k závěru, že ČR bude mít v roce 2030 nejvyšší instalovanou kapacitu uhlí ze zemí EU. Zároveň unijní exekutiva vypočítala, že obnovitelné zdroje by měly mít vyšší podíl na finální spotřebě elektrické energie do roku 2030 a to zhruba o 2,2 procentních bodů na 23 % oproti nynějšímu plánu 20,8 %.
„Pokud by se tato dvě procenta promítla jen do výroby elektrické energie, znamenalo by to, že by se současná výroba z obnovitelných zdrojů zvýšila o 70 %,“ upřesnil Jungwirth. A dodal další chybějící složky plánu, jako více ambiciózní cíle v oblasti energetické účinnosti, kvantifikované cíle v oblasti výzkumu, vývoje a kompetitivnosti, provázanost cílů s cirkulární ekonomikou či kvalitou vzduchu nebo podoba spravedlivé transformace.
Jasný plán pro konec německého uhlí
Ve srovnání s tím se podíl OZE v Německu pohybuje na úrovni 40 % a do roku 2030 by se měl zvýšit na 65 %. Západní sousedé se těžby a spalování uhlí chtějí kompletně zbavit nejpozději do roku 2038. Do konce roku 2022 chtějí odstavit uhelné elektrárny o celkovém výkonu 12 GW.
Vyplývá to z doporučeních přijatých čtyřicetičlennou „Komisí pro růstu, strukturální ekonomické změny a zaměstnanost“, která se ve složení čtyřech federálních ministrů a dalších stakeholderů z řad dotčených měst a regionů, těžebních společností, podniků, odborů, akademiků a nevládních organizací setkávala od června loňského roku do letošního ledna. Jejím úkolem bylo jednak navržení plánu odchodu od uhlí, jednak vymezení opatřeních pro těžbou zasažená území i bývalé zaměstnance dolů.
Kromě navržení časového plánu komise téměř jednomyslně (s jedním hlasem proti) doporučila vyčlenění 40 miliard eur na transformaci německých uhelných regionů v následujících 20 letech. Finance by měly směřovat na rozvoj infrastruktury, podporu investic, inovační projekty, náhrady za dřívější odchod do důchodu nebo podpůrné programy pro občanskou společnost. Část prostředků bude rozdělena na federální úrovni, část budou mít v rukou jednotlivé spolkové země.
Doporučeními přijatými touto komisí se nyní bude zabývat německá vláda i parlament.
V německých šlépějích
V Česku byla po německém vzoru ustavena poradní uhelná komise vlády teprve na konci letošního července. Její první zasedání je plánováno na příští pondělí 26. srpna.
Nevládní organizace tento krok vítají, kritizují ovšem nevyváženost jejího složení. Podle nich totiž chybí mezi devatenácti členy komise, kteří mají být vybráni ze skupiny osob dotčených uhlím a budoucím energetickým mixem ČR, zástupci moderní energetiky či veřejnosti z oblastí postižených těžbou. Naopak dominují podporovatelé uhelné energetiky. Ovlivnit by to mohlo zejména přijetí finálních doporučení, o nichž by se mělo hlasovat kvalifikovanou většinou.
Hlavním záměrem komise má být vypracování odborných doporučení o tom, jak se vypořádat s útlumem energie z fosilních paliv a nástupem bezemisních zdrojů. Výstupy by měly být známy do konce příštího roku.
Podobně jako v Německu ale podle odborníku nestačí jen navržení časového harmonogramu konce uhlí, potřeba je také určit opatření pro rozvoj a rekultivaci krajiny po ukončení těžby.
„Musíme se velmi intenzivně zabývat energetickou soběstačností, mít co nejlépe zajištěnou energetickou bezpečnost a být i co se týče energií maximálně konkurenceschopní,“ uvedl na konci července při rozhodnutí o vzniku komise vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Kromě něj bude vláda zastoupena také ministrem pro životní prostředí a zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí a práce a sociálních věcí. Své členy bude mít v komisi dále Český báňský úřad, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora, Českomoravská konfederace odborových svazů, nevládní neziskové organizace s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, poslanecké sněmovny a akademické sféry.
V Česku také při Radě vlády pro výzkum a inovace vzniká poradní klimatická komise, která se má jako první svého druhu zabývat změnami klimatu.
Neshody nad uhelnou budoucností
Na budoucím rozvoji krajiny a strukturálních změnách pracuje například i Ústecký kraj, který se vypořádává s následky těžby hnědého uhlí. V současné době vytváří novou Územní energetickou koncepci. Ta ale navzdory kritice nevládních organizací i zástupců dotčených obcí počítá s pokračujícím využíváním fosilních paliv namísto rozvoje OZE. Podle odborníků má však kraj pro čistší energetiku potenciál.
„Polovinu současné výroby elektřiny z hnědého uhlí ČR vyváží a polovinu může nahradit jeden typ místního, čistého a obnovitelného zdroje – fotovoltaické panely, například na střechách či těžbou zničených plochách,“ navrhl na počátku srpna programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. Dodal ovšem, že pro rozvoj sluneční i větrné elektrárny by stát musel zvýšit cíl pro obnovitelné zdroje v Národním klimaticko-energetickém plánu a kraje plánovat energetické koncepce pro budoucnost a nikoliv minulost.
„Ústecký kraj by při sestavení nové dlouhodobé energetické koncepce mohl mít jedinečnou možnost nastavit příhodné podmínky pro investory v oblasti obnovitelných zdrojů energie a podpořit celoevropský trend odklonu od uhlí,“ doporučila Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku. Dodala, že cílené budování nezávislosti na uhlí je základním předpokladem pro spravedlivou transformaci.
Podporu by toto směřování našlo i mezi obyvateli, kteří jsou nezbytnou součástí celkové transformace. I v Česku a Německu se ale najdou obce, které by těžbu a spalování zachovaly. Jak upozornil na jedné debatě v Ústí nad Labem zástupce neziskové organizace Lukáš Blažej, problematiku odklonu od uhlí a s tím souvisejících „zelených“ témat je potřeba lidem dostatečně vysvětlovat a jasně komunikovat v médiích.
Argumenty proti
Důvody, kterými politici často argumentují proti ukončení těžby a spalování uhlí je například nedostatek alternativ, napojení uhelných elektráren na teplárny či zaměstnanost obyvatel, které jsou mnohdy v tomto sektoru lépe placeni než v jiných průmyslových odvětvích.
Například na těžbě černého uhlí v Německu se v minulosti podílelo 600 tisíc lidí, dnes je jich kolem 50 tisíc. Jen v hnědouhelném revíru Lužice bylo na dolech zaměstnáno ještě v roce 1988 téměř 80 tisíc horníků, dnes jich je kolem 8 tisíc.
V Česku podle starosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta pracovalo v uhelném sektoru 75 tisíc lidí, dnes jsou to jednotky tisíc. Podle Pao-Yu Oei z Technické univerzity v Berlíně však pracovní místa nemizí jen kvůli přechodu na obnovitelné zdroje energie, svou roli v tom hraje i globalizace. O změnách souvisejících s odklonem od uhlí se diskutovalo během čtyřdenní studijní cesty do severočeských a východoněmeckých uhelných regionů, kterou ve druhé polovině července pořádala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung spolu s Europäische Akademie Berlin.
Problém (ne)zaměstnanosti je citlivý zvláště v Ústeckém kraji, kde je podíl nezaměstnaných vyšší (kolem 7 %) než průměr ČR (kolem 3 %). Důvodem je mimo jiné to, že zde žije nejméně lidí s vysokoškolským vzděláním a řada obyvatel kvůli špinavému ovzduší raději odchází jinam.
Dopady těžby, zejména na životní prostředí, navíc nepociťují pouze města na území uhelných lomů, ale i okolní, kam se navíc těžba může z důvodu jejího rozšiřování posunout. Příkladem je čtyřiadvacetitisícové město Litvínov. Přestože se ho tato problematika zatím bezprostředně netýká (těžba nesahá do katastru města), bude-li rozšiřování dolů pokračovat, dopady těžby pocítí místní obyvatele mnohem více než dnes.
Město proto podle slov své starostky Kamily Bláhová (ANO) má (také) svůj plán odklonu od uhlí a sama starostka se aktivně účastní národních i evropských jednání nad budoucností uhlí.
