fb pixel "Po Československu určitě přijde na řadu Rumunsko a Jugoslávie": Britové měli v roce 1968 v plánu válku se Sovětským svazem – G.cz
Vyhledávání

"Po Československu určitě přijde na řadu Rumunsko a Jugoslávie": Britové měli v roce 1968 v plánu válku se Sovětským svazem

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Nechybělo málo a svět se mohl v zimě roku 1968 probudit do třetí světové války mezi Velkou Británií a Sovětským svazem. Podle odtajněných spisů britské vlády nechal tehdejší premiér Harold Wilson vypracovat po sovětské invazi do Československa plán na vojenskou odpověď, pokud by se po neposlušných Čechoslovácích vydali ruské tanky usměrňovat i do jisté míry nezávislé Rumunsko.

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 21.8.2019, 07:54

Sovětské tanky u rumunské hranice

V roce 1968 existovaly ve Východní Evropě čtyři země, které se rozhodly vydat se svou vlastní socialistickou cestou, nezávislou na Sovětském svazu. Kromě izolované pro-čínské Albánie a na Sovětech zcela nezávislé Jugoslávie pod vedením maršála Tita, se jednalo ještě o Rumunsko a na několik měsíců i Československo, kde byl pokus o „socialismus s lidskou tváří“ potlačen v srpnu 1968 příjezdem vojsk zemí Varšavské smlouvy. Právě Rumunsko, kde diktátorky vládl prezident Nicolae Ceaușescu spolu s Albánií jako jediné dvě členské země Varšavské smlouvy odmítly podílet na vojenském vpádu do socialistického Československa – zatímco Albánie se na vojenských aktivitách nepodílela již od roku 1961 (po svém sblížení s Čínou) a po okupaci Československa z paktu dokonce vystoupila, Rumunsko bylo nadále aktivním členem vojské aliance.

Jednalo se o další projevy nezávislé politiky, kterou se Ceaușescu pokoušel oprostit od sovětského vlivu, za což se mu od 60. letech dostávalo velké podpory ze strany západních zemí. O to více se pak Západ obával, že po vojenské okupaci Československa, se Sověti pokusí vojensky zasáhnout i v Rumunsku. Strach z opakování československého scénáře ještě narostl poté, co Sovětský svaz přesunul některé své jednotky k rumunské hranici.

Britové budou bránit Jugoslávii za každou cenu

Jestliže v případě Československa se Západ zmohl na slova solidarity a symbolická gesta, v případě Rumunska již měli Britové v plánu odpovědět silou. Podle odtajněných zpráv z roku 1968 byla britská vláda pod vedením premiéra Harolda Wilsona rozhodnuta při případné sovětské invazi do Rumunska vojensky zasáhnout. Britové se obávali, že obsazení Československa povede k dalšímu rozšíření přímé sovětské kontroly nad dalšími socialistickými zeměmi – pokud se Sověti nebojí vtrhnout do Rumunska, hrozí, že se o něco později pokusí obsadit také nezávislou Jugoslávii, což by vedlo k největší změně v geopolitickém uspořádání Evropy od druhé světové války, což by si vyžádalo tvrdou odpověď Západu.

Toho se nejvíce obával Josip Tito, jelikož nezávislost jeho země byla částečně způsobena i tím, že Jugoslávie byla od Sovětského svazu oddělena právě Rumunskem. Jugoslávie byla plně odhodlána přijít v případě sovětské invaze Rumunsku na pomoc a sám Tito nechal svého velvyslance v Londýně zjistit, jak mají Britové v plánu reagovat. Sovětské obsazení Rumunska a následně Jugoslávie by totiž značně ohrozilo, jak Řecko a Turecko, tak i celou oblast Středozemského moře.

Invaze začne 22. listopadu

Situace byla tak vážná, že britské zpravodajské služby dokonce nejužšímu vedení země oznámily očekávané datum invaze – 22. listopad 1968. Od září proto o případné vojenské pomoci Jugoslávii jednali britský premiér Wilson spolu s ministrem zahraničí Michaelem Stewartem a ministrem obrany Denis Healey a bylo rozhodnuto, že Británie by další sovětskou expanzi nemohla tolerovat. Healey vypracoval plán na vysazení několika jednotek britské armády v Jugoslávii včetně masivních dodávek zbraní pro jugoslávské vojáky. Ve stejnou dobu se měli k jugoslávským břehům na Wilsonův návrh pod záminkou manévrů přesunout lodě královského námořnictva.

Počátkem října se začaly na základě informací zpravodajských služeb Britové vážně obávat, že se Sověti nezastaví jen u Jugoslávie, ale že reálně hrozí následný sovětský útok i na Západní Berlín a neutrální Rakousko. Britové proto po zbytek podzimu zoufale jednali se rumunskou vládou o případném dalším postupu. Krize začala, jak v Londýně, tak ve Washingtonu, způsobovat vážné znepokojení. 19. listopadu pak přišla od nizozemské vojenské rozvědky alarmující zpráva, že přesně 22. listopadu ve čtyři hodiny ráno, překročí rumunskou hranici na 150 000 sovětských, maďarských a polských vojáků. 21. listopadu 1968, den před plánovanou invazí poslal Stewart do Bukurešti tajnou depeši, ve které Rumuny varoval, že sovětský vpád je na spadnutí.

Jak všichni víme, nakonec se nic nestalo, ale dodnes není jasné, zda Sověti skutečně měli v plánu Rumunsko obsadit nebo zda se jen jednalo o „ukazování svalů“. Odtajněné zprávy totiž Stewartovou depeší končí. I přesto je britské odhodlání bránit socialistické země důkazem toho, že Západ v roce 1968 na Východní Evropu nezapomněl.


A tady si přečtěte, jak vypadal poslední koncert Elvise Presleyho.

Podobné články

Doporučujeme

Další články