Prohra 0:4? Unionu Berlín i tak po bundesligové premiéře dlouho tleskali

FC Union je naše láska,
naše mužstvo, naše pýcha, náš klub.
Union Berlín, Union Berlín.

Ano, německá fotbalová bundesliga se rozrostla o nový klub. Do 57. ročníku vstoupil o víkendu v pořadí 56. tým. Jmenuje se 1. FC Union Berlín a sídlí v jihovýchodní části německé metropole, tedy na území bývalé Německé demokratické republiky, jejímiž soutěžemi od svého založení v roce 1996 prošel. Největším úspěchem je vítězství v Poháru NDR. Navíc jde o první východoberlínský tým, který se kdy představil ve sjednocené bundeslize, která se hraje od sezony 1991-1992.

Sen fanoušků a cesta Unionu do nejvyššího patra německého fotbalu trvaly deset let. Přesně celou desetiletku strávil klub ve druhé bundeslize, nejblíže k postupu měl na jaře 2017, kdy však nakonec skončil čtvrtý. Letos se do bundesligy prodral přes baráž, v níž jako třetí tým ze druhé ligy, narazil na 16. celek první bundesligy.

K postupu stačily dva vstřelené góly na trávníku věhlasného VfB Stuttgart, znamenaly remízu 2:2 a po domácím výsledku 0:0 nastaly mnohadenní oslavy. „Ano, bylo to tehdy velké. Takovou radost jsem snad nikdy neviděl. Domů jsme po zápase přišli někdy nad ránem, kluci to pak táhli ještě dál,“ vzpomíná Bernd Parensen, otec třiatřicetiletého obránce Michaela Parensena, který je s 207 odehranými zápasy rekordmanem na soupisce Unionu.

Oslavy vystřídal shon a přípravy na bundesligovou premiéru. Přišlo osmnáct nových hráčů, na stadionu i kolem něj se vše upravovalo tak, aby odpovídal bundesligovým požadavkům.

Debut začal bojkotem

A pak to přišlo: 18. srpna 2019, 18 hodin. Premiéra v bundeslize a shodou okolností proti nejméně oblíbenému soupeři – RB Lipsko. Dobrá, sice jde také o oddíl z města v bývalé NDR, ale kvůli stovkám uměle investovaných eur koncernem Red Bull tento klub ostatní fanoušci neberou jako tradiční.

Aby hluční a živelní berlínští fanoušci dali svou nelibost s projektem RB Lipsko najevo, bojkotovali prvních patnáct minut premiérového zápasu. Nic nepomohly prosby nejoblíbenějšího domácího hráče, brankáře Rafala Gikiewicze, který na svém twitterovém účtu vybízel k odvolání bojkotu.

„Milí fanoušci, v neděli prožijeme historický moment. Na ten jsme v minulé sezoně tvrdě makali. My všichni, i vy. Váš plánovaný bojkot na prvních patnáct minut není pro nás hráče dobrý, bojkot nám nepomůže. My hráči, společně s našimi fanoušky musíme soupeři ukázat, že je to naše hřiště, náš domov. Oni musí cítit to: ‚Vítejte v pekle‘, že s námi nebude jednoduché hrát. Potřebujeme vaše nadšení, vaše chorály, vaši podporu!!! S láskou Váš Giki,“ napsal gólman.

Nic se nezměnilo a severní tribuna, jinak také zvaná „Strana k lesu“, skutečně 15 minut mlčela. Jakmile na ukazateli skóre naskočil čas 14:50, tisíce hlasů odpočítaly deset, devět, osm,… tři, dva, jedna a začalo peklo. Povzbuzování, tleskání a zpívání pokračovalo nejen do nastavené 95. minuty, ale ještě dlouho po ní.

My z Východu kráčíme vždy dopředu,
rameno vedle ramene za železný Union.
Doba je zlá, ale tvrdý je náš tým.
Proto vítězíme my železný Union.

Zaplnili by i větší stadion, ale...

„Stadion u staré hájovny“, jak zní oficiální, do češtiny přeložený, název, pojme podle údajů klubu 22 012 diváků, v neděli se do ochozů dostalo ještě o 455 víc. Leží v malebném prostředí mezi řekou Sprévou a okolními lesy, nedaleko největšího berlínského jezera Müggel, takže se k němu dá přijet i lodí. Tedy kromě klasické berlínské dopravy na kole a tramvají.

Však také fanoušci velmi rádi plují na červeno-bílém parníku v barvách svého klubu po Sprévě a okolních kanálech a dokazují, že patří mezi nejbouřlivější v Německu. V neděli, pár hodin před výkopem, se jim dostalo ocenění zaplněné promenády, kde probíhaly slavnosti vína, a kde se místní přidali a zazpívali si společně s parníkem: „FC Union je naše láska, naše mužstvo, naše pýcha, náš klub. Union Berlín, Union Berlín.“

Na hlavní ulici před stadionem však lodě vystřídaly policejní vozidla. Desítky vozidel, protože fanoušci jak Unionu, tak i RB, patří mezi ty „odbojnější“ a nikdo si nepřál, aby se před tak významným zápasem přihodila nějaká nepříjemnost. Lipští zaplnili celý svůj sektor pro 2200 příznivců (Podle pravidel Německé fotbalové ligy má hostující tým nárok na desetinu kapacity stadionu pro své fanoušky).

Problémy nepřišly ani po duelu, který herně zcela jasně ovládli hosté. Fans RB Lipsko pokojně nastoupili do nedaleko parkujících autobusů, zatímco domácí zpívali a zpívali. Hráčům se při takzvané děkovačce, kdy obešli celý stadion, dostalo aplausu. Jenom aplausu, žádný pískot. Ani přes porážku 0:4.

„To je prostě Union Berlín. Jezdím sem deset let a tak to bývalo již ve druhé bundeslize. Při postupu přes Stuttgart to tady málem spadlo a ta skvělá atmosféra se přenesla samozřejmě i na bundesligu,“ popisuje Bernd Parensen a s nadsázkou přidává: „Tady se vždy povzbuzuje celých devadesát minut, tedy pokud není bojkot. Na domácí se nepíská, vždy se děkuje, ať je výsledek jakýkoliv.“

Fanoušci Unionu se dočkali, jejich milovaný klub hraje bundesligu

• 
• 
• 
• 
• 18 zobrazit galerii

Parensen starší se na premiéru Unionu Berlín dostal i s druhým synem jen díky domácímu kapitánovi. Víc lidí z rodiny přijet nemohlo. Ani hráči neměli možnost si přikoupit vstupenky a uspokojit nejbližší. Berlínští neměli problém prodat 11 500 celoročních permanentních vstupenek, zájemců bylo mnohonásobně víc, ale v Německu lze mít pouze padesát procent kapacity stadionu pokrytou permanentkáři. Zbylá polovina musí být do volného prodeje. A přednost v obou případech mají členové klubu. Proto jejich počet neustále stoupá od původních pár tisíc při postupu do druhé ligy, až na dnešních skoro 30 tisíc.

Kdo není členem, nemá šanci si roční vstupenku koupit. „Od okamžiku vyhrané baráže o bundesligu proti Stuttgartu jsme přijali pět tisíc nových členů,“ vypočítával prezident Unionu Dirk Zingler. Ani po postupu do nejvyšší soutěže vedení klubu vstupenky nezdražilo. Nejlevnější roční karta do sektoru na stání vyjde na 153 eur (cca 3900 korun), nejdražší místa k sezení na hlavní tribuně jsou za 646 eur (16 500 korun).

„I proto jsou tady už roky plány na zvýšení kapacity hlediště. Mluví se o třiceti, čtyřiceti tisících diváků, ale vše naráží na neshodu s místní radnicí, která argumentuje tím, že v okolí není dostatečná infrastruktura pro takový počet lidí,“ říká Parensen, podle kterého by místní fanoušci zaplnili i větší stadion. Třeba ten Olympijský v západní části města, na kterém hraje své domácí zápasy Hertha i s českým záložníkem Vladimírem Daridou.

Tam se oba týmu sejdou až při jarních odvetách. Ale již druhého listopadu letošního roku se „U staré hájovny“ odehraje první berlínské prvoligové derby po 42 letech. Tehdy se ho také zúčastnila Hertha, ale Tennis Borussii nyní vystřídá Union. Zápas už je samozřejmě vyprodaný, protože:

FC Union je naše láska,
naše mužstvo, naše pýcha, náš klub.
Union Berlín, Union Berlín.

		Z	V	R	P	Skóre	B
1. Bayern		34	26	4	4	100:32	82
2. Dortmund		34	21	6	7	84:41	69
3. Lipsko		34	18	12	4	81:37	66
4. Mgladbach		34	20	5	9	66:40	65
5. Leverkusen		34	19	6	9	61:44	63
6. Hoffenheim		34	15	7	12	53:53	52
7. Wolfsburg		34	13	10	11	48:46	49
8. Freiburg		34	13	9	12	48:47	48
9. Frankfurt		34	13	6	15	59:60	45
10. Hertha Berlin		34	11	8	15	48:59	41
11. Union Berlin		34	12	5	17	41:58	41
12. Schalke		34	9	12	13	38:58	39
13. Mainz		34	11	4	19	44:65	37
14. Köln		34	10	6	18	51:69	36
15. Augsburg		34	9	9	16	45:63	36
16. Werder		34	8	7	19	42:69	31
17. Düsseldorf		34	6	12	16	36:67	30
18. Paderborn		34	4	8	22	37:74	20

Německo - Bundesliga

18. srpna 2019 • 18:22

Špatný start do sezony, Kadeřábkův Hoffenheim potopil gól z 36. sekundy

Německo - Bundesliga

17. srpna 2019 • 17:54

Špatný den českých brankářů v Německu. Koubek dostal pět gólů, Pavlenka tři